Autor: Kamila Hladíková
Během slyšení v americkém Kongresu zazněly hlasy obviňující čínskou vládu ze „spoluviny“ na organizovaném zločinu. „Všemocná komunistická strana“ podle nich záměrně nezasahuje proti nelegální ekonomice poškozující jiné státy.
Spojené státy se stále potýkají s fentanylovou krizí, v níž hraje Čína zásadní roli. Přestože už roku 2019 ČLR omezila přímé inzerování fentanylu, látky až padesátkrát silnější než heroin, a jeho prodej přes internet, obchod s ním a jeho chemickými prekurzory se rychle přetransformoval do sofistikovanější podoby.
Svou roli v tom sehrála také epidemie covidu-19, která vypukla v čínském Wu-chanu, známém do té doby jako „hlavní město fentanylu“. Ve snaze dostat produkt na americké trhy začali čínští dodavatelé spolupracovat s mexickými drogovými kartely, které se nyní staly globálně hlavním zdrojem fentanylu. Čína však v tomto byznysu stále hraje klíčovou roli ve dvou oblastech: coby stěžejní dodavatel chemických prekurzorů, z nichž se tato droga přímo v Mexiku vyrábí, a důležitý článek v procesu praní nelegálních příjmů z obchodu s ní.
Odborníci se shodují, že na bujení celého byznysu má zásadní vliv přístup čínské komunistické strany, respektive její snaha podřizovat drogovou spolupráci geopolitickým zájmům, a „problém systémové korupce, v níž čínští úředníci působí“. Funkcionáři tak drží „ochrannou ruku [komunistické] strany a vládních autorit nad aktéry operujícími v rámci legálního i nelegálního byznysu, včetně některých zločineckých skupin“.
Byznys model pod záštitou strany
Někteří z odborníků považují tyto nelegální aktivity přímo za součást „byznys modelu čínské komunistické strany“, čímž vysvětlují slabou motivaci Pekingu spolupracovat na jejich potírání. Například John Cassara, který dlouhodobě působil v orgánech spadajících pod americké ministerstvo financí, kde se zabýval nadnárodní kriminalitou a praním špinavých peněz, nedávno publikoval knihu o zapojení Číny do těchto nezákonných operací. V ní s nadsázkou používá termín „CCP Inc.“ (tedy „Komunistická strana Číny, s.r.o.“), kterým odkazuje na vlastní závěry o více či méně přímém zapojení čínské vládnoucí strany do mezinárodního nelegálního obchodu a nekalých finančních transakcí.
Během březnového slyšení v rámci podvýboru americké sněmovny reprezentantů pro národní bezpečnost, nezákonné finance a mezinárodní finanční instituce Cassara prohlásil, že „se zdá, že kriminální činnost se stala součástí celkové strategie čínské komunistické strany zaměřené na posilování vlastní moci“. Tato strategie spočívá v postoji strany, která vystupuje tvrdě proti trestným činům s přímým dopadem na vnitřní situaci státu, ale rozhodla se přivřít oči v případě činů, které mají dopad na jiné země:
Většinu čínských opatření proti zneužívání drog a obchodu s nimi lze považovat za drakonická – aktivní identifikace a registrace uživatelů drog, povinná detoxikační centra a pracovní tábory pro závislé, trest smrti pro překupníky. Ovšem tresty za zavádějící označování zásilek prekurzorů, což je nejčastější taktikou [při pašování drog], jsou o poznání mírnější, obvykle zahrnují občanskoprávní sankce a malé pokuty.
Dvojí metr je pak vidět i při potírání internetové propagace fentanylu a jeho prekurzorů:
Komunistická strana Číny disponuje robustním cenzurním aparátem, který velmi účinně potírá webové stránky, jež považuje za hrozbu pro svůj režim. Mohla by ho nasměrovat na webové stránky propagující fentanyl a další nebezpečné a nelegální drogy. Úřady však nejednají, spíše umožňují, aby se jim dařilo. Proč?
Pohled stranou
Podobný názor ohledně ostentativní čínské neochoty spolupracovat při potírání fentanylového byznysu a jeho propojení s dalšími legálními i nelegálními obchody a finančními transakcemi sdílejí i další odborníci. Profesorka Celina Realuyo z Univerzity George Washingtona během téhož slyšení popsala spolupráci čínských firem s mexickými drogovými kartely, již označila za „asymetrickou válku proti USA prostřednictvím nezákonného obchodu s fentanylem“. Jak zmiňuje Cassara, objem obchodu mezi Čínou a Mexikem mezi lety 2000–2021 narostl ze zhruba jedné miliardy dolarů na sto miliard. Masivní čínské investice ve Střední a Jižní Americe pod záštitou iniciativy Pás a stezka (BRI) v posledních třech letech dále posilují čínské vazby v oblasti tradičně orientované primárně na USA, a i v Mexiku narůstá objem čínských investic. To kromě legální spolupráce vytváří také ideální podmínky pro spolupráci v různých oblastech organizovaného zločinu od praní špinavých peněz prostřednictvím legálních obchodů a finančních transakcí přes nelegální obchod s volně žijícími zvířaty a mořskými živočichy, včetně ohrožených druhů, až po obchod s chemikáliemi sloužícími jako prekurzory pro nelegální výrobu fentanylu nebo metamfetaminu.
Jedním z příkladů je v Mexiku operující „kartel Čeng“ nazvaný podle příjmení jeho čínského bosse. Toho již v roce 2018 americká prokuratura obvinila z výroby a prodeje drog. Čína jej však odmítla vydat, přestože byla prokázána spolupráce jeho organizace s mexickými kartely Sinaloa a CJNG při zprostředkování dodávek chemikálií z Číny i při praní zisků prostřednictvím fiktivních společností. Podle profesorky Realuyo proto „někteří američtí představitelé argumentují, že čínské úřady se rozhodly v rámci vlastní politiky podporovat obchod s drogami na americkém kontinentu a zavírat oči před s ním spojeným praním špinavých peněz za účelem destabilizace regionu“.
Vhodné podhoubí
Jak uvádí Vanda Felbab-Brown, působící ve washingtonském think tanku Brookings Institution, tam, kde na nejvyšší úrovni chybí vůle, na nižších úrovních hraje roli korupce a podnikatelská lobby:
Vzhledem k politické moci čínského chemického a farmaceutického průmyslu, výši daňových příjmů z nich a množství pracovních míst, která vytvářejí, mnoho čínských funkcionářů nemá zájem je sledovat, vyšetřovat, stíhat nebo jinak vstupovat do cesty velkým průmyslovým hráčům.
Podle Felbab-Brown je situace kolem fentanylu mnohem komplexnější než například u metamfetaminu, na obchodu s nímž se významně podílejí čínské mafiánské organizace, tzv. triády. V případě fentanylu se často mísí legální byznys s nelegálním a velkou roli zde hrají spíše střední a menší podniky a osobní vazby. Na začátku řetězce navíc často stojí výroba chemikálií, které samy o sobě nejsou nutně nezákonné.
Ohledně krytí podezřelých obchodů současnými nebo bývalými stranickými funkcionáři pak Felbab-Brown dodává, že se nejedná o nijak „centrálně organizované, systematicky schvalované a otevřeně tolerované praktiky“. Vlivem řady faktorů od geopolitických po ekonomické nicméně vzniklo prostředí, které takové praktiky umožňuje, což boj s trestnou činností spojenou s fentanylem v době geopolitických tenzí ještě více ztěžuje.
Smuhu za fentanyl
Názorným příkladem je v současnosti narůstající obchod s volně žijícími živočichy a jejich částmi, kde legální aktivity pomáhají zakrývat ty nelegální. Enormní zájem čínských obchodníků o plody moře, jako jsou mořské okurky, ušně, medúzy či kriticky ohrožené smuhy, v posledních deseti letech vedl podle rozsáhlého výzkumu institutu Brookings k monopolizaci mořského byznysu mexickými kartely, které postupně navázaly vztahy s čínskými obchodníky a zprostředkovateli.
Tyto vazby a čínské obchodní uzly, včetně čínskými společnostmi ovládaného přístavu Tampico na pobřeží Atlantiku, byly dále využity pro nelegální obchod s chemickými prekurzory fentanylu a praní špinavých peněz. Zpráva podrobně popisuje, jak legální obchod s mořskými produkty zakrývá pytláctví a pašování ohrožených druhů a jak jsou tyto produkty obchodovány „výměnou“ za chemické prekurzory pro výrobu drog.
Kdo za to může
Environmentální organizace a v některých případech i vlády Mexika a Spojených států na pytláctví a pašování už několik let upozorňují. Čínská vláda však, podobně jako u fentanylu, veškerou odpovědnost svaluje na partnerskou stranu, v tomto případě Mexiko a jeho nedostatečné prosazování ochrany přírody. Když Trumpova administrativa v době prudce narůstajících tenzí v září 2020 vydala dokument nazvaný „Fakta o čínském poškozování životního prostředí“, který Čínu obviňoval z toho, že je největším trhem pro konzumaci legálně i nelegálně obchodovaných volně žijících druhů, čínská strana okamžitě vydala podobnou zprávu, v níž tytéž problémy připisovala naopak USA. Data ovšem nezohledňovala fakt, že USA jsou významnou tranzitní zemí tohoto obchodu, který z velké části míří právě do Číny. Také proto americké orgány každoročně zabaví největší množství kontrabandu.
Podobně konfrontačním způsobem čínské autority přistupují i k narůstajícímu problému praní špinavých peněz. S Mexikem ani s žádnou jinou zemí Střední Ameriky čínské orgány na potírání finanční kriminality nespolupracují a pokud k tomu v některých případech dochází, je hlavní motivací snaha bránit odlivu kapitálu z Číny.
Široká síť
„Fentanylová problematika“ je tedy součástí široké sítě vzájemně souvisejících problémů a nelegálních nebo pololegálních aktivit a odráží komplexní geopolitické, diplomatické i ekonomické vztahy mezi Spojenými státy, Čínou a Mexikem. Role čínského státu a stranických orgánů je přitom v mnoha ohledech nejasná a jisté je pouze to, že ochota ke spolupráci je malá a v posledních letech klesla prakticky na nulu. Namísto řešení konkrétních problémů je někteří čínští představitelé i média využívají k posilování narativů zdůrazňujících nekompetentnost západních vlád a zdůrazňování úspěchů čínské politiky například při domácím potírání drog nebo ochraně životního prostředí.
Případné vazby mezi čínským státem a kriminální činností napojenou na mexické kartely nebyly zatím dostatečně probádány, nicméně posilování ekonomických vazeb v Latinské Americe a velké čínské projekty zaštítěné vládními iniciativami, jako je např. BRI, vytvářejí vhodné prostředí pro jejich rozvoj. Peking přitom neváhá boj proti čínskému podílu na mezinárodní kriminalitě jakéhokoli druhu podřizovat vlastním geostrategickým a ekonomickým zájmům.
Zdroj: Sinopsis
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí odrážet stanovisko The Epoch Times.
