Nejméně šest zemí sousedících s Čínou se ohradilo proti nové mapě Číny, která vyznačuje čínské území pomocí přerušované čáry. Linie sestávající z 10 čárek namísto předchozích devíti klade větší nároky na sporná území v Jihočínském moři, ale také například v Indii.
Revidovaná mapa byla zveřejněna 28. srpna čínským ministerstvem přírodních zdrojů. Zahrnuje také indický stát Arunáčalpradéš a plošinu Aksai Čin na himálajské hranici, které má pod kontrolou Čína, ale nárokuje si je i Indie, nebo ruské území ostrova Bolšoj Ussurijskij.
Den poté, co byla mapa zveřejněna, podala indická vláda diplomatickou cestou důrazný protest proti Číně. „Odmítáme tato tvrzení, protože nemají žádný základ. Takové kroky čínské strany pouze komplikují vyřešení otázky hranic,“ uvedl v prohlášení mluvčí indického ministerstva zahraničí Arindam Bagči.
Peking mapu zveřejnil před summitem G20 v Indii plánovaným na 9.–10. září. Komunistická strana Číny se rozhodla vyslat na summit místo prezidenta Si Ťin-pchinga pouze premiéra Li Čchianga.
Malajské ministerstvo zahraničí také odmítlo čínské „jednostranné námořní nároky“ a uvedlo, že nová mapa zasahuje do nároků Malajsie v jejích státech Sabah a Sarawak. „Malajsie neuznává nároky Číny v Jihočínském moři, jak je uvedeno ve ‚Standardní mapě Číny pro rok 2023‘, která pokrývá námořní oblast Malajsie,“ uvedlo ministerstvo.
„Mapa není pro Malajsii v žádném případě závazná,“ dodal mluvčí ministerstva. Malajsie uvedla, že územní otázky jsou „složité a citlivé“ a měly by být vyřešeny prostřednictvím dialogu v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982.
V Nepálu vláda vyzvala Peking a další národy, aby respektovaly politickou mapu schválenou jeho parlamentem v roce 2020.
Indické noviny Tribune poznamenaly, že nová čínská mapa zdánlivě rozpoznává území Limpijadhura, Kalapani a Lipulekh, které jsou všechny nárokovány Nepálem, jako součást Indie. „Nepál stojí pevně a jasně na své politické a administrativní mapě, kterou jednomyslně schválil parlament Nepálu v roce 2020,“ uvedl Nepál 1. září.
Čínská mapa narušuje suverenitu Tchaj-wanu
Tchaj-wan se mezitím ohradil, že není součástí Číny, a uvedl, že Peking ostrovu nikdy nevládl.
„Bez ohledu na to, jak čínská vláda zkresluje své nároky na suverenitu Tchaj-wanu, nemůže změnit objektivní fakt existence naší země,“ řekl novinářům mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Jeff Liu.
Čínský režim pohlíží na Tchaj-wan jako na rebelskou provincii, která musí být sjednocena s pevninou všemi nezbytnými prostředky, a to i navzdory faktu, že Komunistická strana Číny na Tchaj-wanu nikdy nevládla a ostrov má vlastní demokratickou vládu, měnu, vlajku a všechny atributy samostatného státu.
Mluvčí vietnamského ministerstva zahraničí Pham Thu Hang v tiskovém prohlášení uvedl, že nová čínská mapa porušuje suverenitu Vietnamu nad Paracelskými a Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři.
„Nároky Číny na suverenitu a námořní nároky založené na této přerušované čáře, jak je znázorněno na mapě výše, jsou neplatné. Takové nároky jsou v rozporu s mezinárodním právem, zejména s UNCLOS 1982,“ uvedla Pham.
Filipíny prohlásily, že nová mapa je pokusem Číny legitimizovat svou údajnou suverenitu a jurisdikci nad filipínskými námořními zónami v Jihočínském moři. Stát vyzval Čínu, aby dodržovala mezinárodní právo.
„Filipíny proto vyzývají Čínu, aby jednala zodpovědně a dodržovala své závazky podle UNCLOS a konečného a závazného arbitrážního nálezu z roku 2016,“ uvedlo filipínské ministerstvo zahraničních věcí.
V roce 2016 se Haagský tribunál postavil na stranu Filipín v územních sporech o Jihočínské moře, nicméně Čína odmítla rozsudek uznat. Vietnam, Malajsie, Tchaj-wan a Brunej se také střetly s Čínou kvůli jejím nárokům v Jihočínském moři.
Nová čínská mapa přišla jen pár dní poté, co Filipíny oznámily plány na společné hlídky v Jihočínském moři po boku s Austrálií.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
