Ve své snaze o získání prezidentské nominace za republikány kandidát Vivek Ramaswamy nastínil svou agendu domácí politiky v projevu z 13. září. Ten se uskutečnil v America First Policy Institute a zahrnoval podrobný plán na snížení počtu federálních zaměstnanců o 50 procent v prvním roce a o 75 procent během jeho prvního funkčního období.

To by činilo dohromady více než 1 milion pracovních míst v prvním roce a zhruba 1,5 milionu pracovních míst během období jako celku, uvedl mluvčí Ramaswamyho kampaně Zach Henry ve zprávě pro The Epoch Times.

„Z pohledu generálního ředitele, pokud pro vás někdo pracuje a nemůžete ho vyhodit, znamená to, že pro vás nepracuje. Znamená to, že pracujete vy pro něj, protože jste odpovědní za to, co dělají, bez jakéhokoli oprávnění to skutečně změnit,“ řekl davu příznivců Ramaswamy, který podnikal v biotechnologii a správě aktiv a je autorem několik anti-woke knih.

Profil Ramaswamyho vzrostl po jeho temperamentním vystoupení na prvních republikánských prezidentských primárkách, kde se utkal mimo jiné s bývalou velvyslankyní Organizace spojených národů Nikki Haleyovou, bývalým viceprezidentem Mikem Pencem a bývalým guvernérem New Jersey Chrisem Christiem.

Poslední průměr průzkumů od Real Clear Politics ukazuje, že je na třetím místě mezi republikánskými kandidáty, za bývalým prezidentem Donaldem J. Trumpem a guvernérem Floridy Ronem DeSantisem.

38-letý prezidentský kandidát také vysvětlil, jak by využil rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci West Virginia vs. Úřad pro ochranu životního prostředí, aby výrazně snížil rozsah regulačních pravomocí úřadů a zrušil většinu federálních předpisů.

Popsal také plány na uzavření Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Ministerstva školství (DOE), Komise pro jadernou regulaci (NRC) a Úřadu pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny (ATF). Zopakoval body svého projevu, který pronesl 20. července v New Hampshire.

„Toto je jen začátek seznamu federálních agentur, které buď uzavřeme, nebo zredukujeme o 75 procent nebo více,“ uvedl Ramaswamy ke konci svého proslovu. Také navrhl, že potenciální vedoucí jednotlivých kabinetů by se mohli ujmout úřadu, jen když budou připraveni hromadně propouštět.

Ramaswamy tvrdí, že jeho ambiciózní plány na zeštíhlení státního sektoru mají oporu v legislativě, např. ustanovení zákona o reorganizaci z roku 1977 prý zmocňují prezidenta k reorganizaci, konsolidaci, a dokonce k uzavření federálních agentur.

Ramaswamy se považuje za dědice odkazu prezidenta Trumpa a davu příznivců sdělil, že jeho vize je „v zásadě americká“. „Amerika byla založena na radikálních ideálech,“ prohlásil kandidát.

Postoje v zahraniční politice

Poznámky prezidentského kandidáta v America First Policy Institute přicházejí týdny poté, co v Kalifornii představil své cíle pro zahraniční politiku. Ramaswamy tehdy řekl, že bude usilovat o „nixonský realismus“ tím, že se bude dvořit Rusku, aby podkopal to, co charakterizoval jako největší hrozbu ze strany Číny.

Jeho vize Spojených států je idea silné země, která se sebou nenechá zametat. „Pokud jste cizí národ, nezahrávejte si se Spojenými státy americkými na naší vlastní půdě. Nezkoušejte nás v našich vodách ani na západní polokouli, a pokud ano, budete za to muset setsakramentsky zaplatit. Žádné čínské špionážní balóny létající přes polovinu Spojených států,“ sliboval v srpnu Ramaswamy, za což sklidil vytrvalý potlesk.

Otázka Tchaj-wanu

Co se týče Tchaj-wanu, který Čína považuje za své vlastní území a je odhodlána se jej zmocnit i silou, bude-li to nutné, Ramaswamy vidí vojenskou podporu ostrova jako dlouhodobě neudržitelnou.

„Nixonova doktrína byla, že ostatní národy musí být prvními ochránci své vlastní národní bezpečnosti. Souhlasím s tím,“ uvedl mladý kandidát ve své řeči v Kalifornii. V praxi by to znamenalo, že Spojené státy sníží svou závislost na Číně i na Tchaj-wanu.

Ramaswamy poukázal na to, že Tchaj-wan je v současnosti nepostradatelným dodavatelem čipů, které řídí vše od spotřební elektroniky po pokročilé zbraně. Snížení závislosti Ameriky na těchto polovodičích by podle něj změnilo strategickou pozici Ameriky.

Doposud platilo pravidlo, že Spojené státy se zavázaly demokratický Tchaj-wan chránit, kdyby byl Čínou napaden, nicméně tento závazek není jednoznačný a každá americká administrativa si jej může vykládat po svém.

„Až USA dosáhnou čipové nezávislosti, změní se naše závazky poslat naše syny a dcery, aby se jim něco stalo,“ pokračoval s tím, že jeho přístup „oživí nixonský realismus v moderní době“.

„Toto jsou neskrývané názory, které byste neměli říkat na veřejnosti,” dodal pan Ramaswamy. Naznačil, že jeho „strategická jasnost“ by ostrovní stát podnítila, aby udělal pro svou ochranu víc. Navrhl například, že kdyby na Tchaj-wanu zavedly právo vlastnit zbraň pro každého, přispělo by to k odrazení Číny, aby si s obyvateli ostrova něco začala.

Nezvyklý přístup k Rusku

Podle Ramaswamyho existují mezi sedmdesátými léty a dneškem děsivé paralely. Spojené státy opět čelí sjednocujícímu se čínskému a ruskému bloku, je tu však jeden klíčový rozdíl. „Putin je nový Mao,“ míní politik.

„Ačkoli máme zahraničněpolitický establishment v obou stranách [demokratické i republikánské, pozn. red.], včetně Bidena, který se snaží uprosit Čínu, aby přiměla Si Ťin-pchinga, aby se zbavil Vladimira Putina, to, co opravdu musíme udělat, je přimět Vladimira Putina, aby se zbavil Si Ťin-pchinga,“ míní prezidentský kandidát.

On sám by Rusku dal kus Ukrajiny, který si v probíhající válce nárokuje a navěky zakázal Ukrajině vstup do NATO.

„Pro Putina je to velká výhra, to přiznávám,“ řekl, aby vzápětí dodal, že pro Spojené státy by to byla „větší výhra“, protože ústupek Moskvě by nebyl zadarmo.

„Budu vyžadovat, aby Rusko opustilo svou vojenskou alianci s Čínou. Budu požadovat, aby Rusko stáhlo své jaderné zbraně z Kaliningradu, pásu Ruska, který hraničí s Polskem. A budu požadovat, v souladu s mou moderní Monroeovou doktrínou, aby Rusko ukončilo svou vojenskou přítomnost na západní polokouli – ne na Kubě, ne ve Venezuele, ne v Nikaragui, jste mimo,“ pokračoval.

„Na oplátku znovu zahájíme ekonomické vztahy s Ruskem stejně jako Nixon s Čínou,“ dodal Ramaswamy. Podle něj by ztráta podpory ze strany Ruska odradila Čínu od invaze na Tchaj-wan.

Z článků americké redakce The Epoch Times přeložil, upravil a doplnil Ondřej Horecký