Duševní zdraví dětí je v krizi
Lidé všech věkových kategorií jsou vystaveni náročným a stresujícím situacím, které mohou ovlivnit jejich duševní zdraví a pohodu. Ty často začínají už v dětství a představují pro děti jedinečný soubor výzev ve škole, doma i při hře.
Nejnovější údaje Centra pro kontrolu a prevenci nemocí uvádějí pokles v mnoha aspektech duševního zdraví dětí a poukazují na větší krizi duševního zdraví mládeže. Ve světle těchto informací se organizace Nemours KidsHealth rozhodla zjistit, co děti trápí a čemu by měli rodiče a pečovatelé věnovat pozornost při jejich vzdělávání v klíčovém – předpubertálním – období jejich života. Pochopení toho, proč si děti dělají starosti a jak se stav neklidu projevuje, může pomoci s prevencí a včasnou intervencí.
Nemours Children’s Health je jedním z největších pediatrických zdravotnických systémů v zemi. Kromě toho poskytuje prvotřídní lékařskou péči a již více než 25 let je průkopníkem a lídrem v nabídce obsahu ve zdravotnictví. Nemours Children’s Health je zapojena do iniciativy na rozšíření a zlepšení služeb v oblasti behaviorálního zdraví. Hledá způsoby, jak přímo pomoci rodinám řešit chování a emoce dětí a předejít tak vážnějším problémům.
Společnost Harris Poll pověřila organizaci Nemours KidsHealth, aby provedla průzkum s názvem „Čeho se děti v Americe bojí“. Průzkum probíhal online ve dnech 12. až 24. ledna 2023 a jeho cílem bylo získat přehled o obavách dětí, o tom, jak se s nimi vyrovnávají a kde hledají útočiště.
Zúčastnilo se ho 504 dětí ve věku od 9 do 13 let, které měly k účasti v průzkumu svolení od svých rodičů nebo zákonných zástupců. Dotazování se zaměřilo na pět hlavních témat: jak často jsou děti znepokojeny, čeho se obávají, jak se u dětí projevuje pocit znepokojení, jak zvládají obavy a u koho hledají oporu v jejich případě.
Z čeho mají děti největší obavy?
Obvykle si děti dělají starosti jednou týdně nebo i častěji – nejvíce je trápí škola a kamarádi. Některé se bohužel cítí se svými problémy osamocené a mají větší obavy než ostatní děti jejich věku. Většina dětí (86 %) uvádí, že si dělá starosti. Méně než 1 z 10 (7 %) si dělá starosti každý den, zatímco více než 1 ze 3 (37 %) uvádí, že si dělá starosti jednou týdně nebo častěji. Dívky a chlapci si dělají starosti relativně stejně často, přesto dívky mírně převažují (39 % oproti 34 %).
Sklon k obavám se může s věkem zvyšovat. Starší děti (13 let) uvedly, že mají pocit, že se nikdy nepřestanou bát (48 %).U dvanáctiletých je to 30 %, u jedenáctiletých 29 %, u desetiletých 31 % a u devítiletých 22 %).
Jako největší zdroj obav děti označily školu (64 %) a kamarádství (41 %). To však nemusí být nutně to, co dětem dělá nejčastější starosti. Děti se nejčastěji obávají svého vzhledu (65 %) a toho, že budou šikanovány (55 %). Každé páté dítě má také obavy z okolního světa. Tyto děti se strachují o peníze (21 %), o násilí ve světě (20 %) a o životní prostředí (19 %). Tato témata je trápí alespoň jednou týdně.
Přibližně dvě třetiny dětí (64 %) uvádějí, že když se cítí znepokojeny, ne vždy vědí, proč se tak cítí.
Jak se u dětí pocity obav projevují?
I když nemusí být vždy zřejmé, že dítě prožívá úzkost, jeho tělo často vysílá emocionální fyzické signály, jako například roztěkanost, neschopnost soustředit se, pocit žaludeční nevolnosti nebo bolest břicha.
Nejčastějším signálem, že se dítě trápí, je roztěkanost nebo neschopnost soustředit se (40 %). Mezi další emoční signály patří pocit smutku nebo neštěstí (36 %), mlčení a neochota mluvit (34 %), vztek nebo špatná nálada (30 %) a neschopnost se uvolnit (27 %).
Je důležité, aby rodiče věděli, že zdravotní příznaky mohou být známkou starostí. V tomto průzkumu děti uvedly, že když mají z něčeho obavy, je jim špatně od žaludku a bolí je břicho (23 %), bolí je hlava (21 %), jsou unavené nebo ospalé (20 %), nemají chuť k jídlu/nechce se jim jíst (15 %), třesou se (11 %), potí se (10 %), špatně se jim dýchá (10 %) nebo se jim točí hlava (5 %).
Jak děti své obavy zvládají?
Přestože děti používají ke zmírnění svých obav různé metody, ne všechny jsou stejně účinné. Poměrně častá metoda je rozptýlení, zejména prostřednictvím technologií. Nicméně tato metoda není účinná a nepomáhá obavy vyhnat. Děti se cítí lépe, když si s někým promluví nebo když použijí kreativnější metody, než když se uchylují k technologiím.
Děti v drtivé většině uvádějí, že se aktivně snaží, aby se cítily lépe, když mají obavy (97 %). Téměř polovina dětí (49 %) uvádí, že si s někým promluví, když je něco trápí. Podobný podíl však v naději na zmírnění obav využívá rozptýlení technologiemi – také 49 %. Uvádí, že sledují televizi, a polovina z nich hraje videohry. Chlapci se častěji než dívky uchylují k videohrám, aby se cítili lépe a přestali si dělat starosti (61 % oproti 35 %).
Přibližně dvě pětiny dětí uvádějí, že dělají něco jiného, aby se zbavily svých starostí. Jdou si například hrát ven nebo na čerstvý vzduch (39 %) nebo dělají něco kreativního (38 %).
Přibližně pětina dotázaných se uchyluje k sociálním médiím nebo čte knihy či časopisy (19 %). Pouze přibližně 1 z 10 (12 %) uvedl, že provádí nějaké cvičení prospěšné pro mysl nebo tělo, aby se cítil lépe nebo aby se přestal trápit.
Děti, které učinily všechny tyto kroky, uvádějí, že to, co jim skutečně pomáhá cítit se lépe, je povídat si s někým (96 %) nebo dělat něco kreativního (93 %).
U koho hledají děti podporu, když mají starosti?
Když mají děti starosti, nejčastěji se obracejí na rodiče, ale zdá se, že s věkem se toto číslo snižuje. Děti v naprosté většině uvádějí, že když mají obavy, jdou si s někým promluvit, aby získaly informace nebo radu (95 %). Více než dvě třetiny z nich uvedly, že jdou nejprve za rodiči (67 %).
Zdá se, že mladší děti (ve věku 9 až 11 let) se obracejí na rodiče častěji než jejich vrstevníci, zatímco starší respondenti (ve věku 12 až 13 let) se častěji obracejí na své kamarády.
Více než polovina dětí (53 %) si myslí, že dospělí nechápou, co je trápí. Děti středoškolského věku zastávají tento názor častěji než děti ze základních škol (59 % oproti 45 %).
Přibližně 3 z 10 dětí, které si s někým promluví, když se cítí znepokojené, žádají o radu také svého bratra nebo sestru (33 %), kamarády (33 %) nebo jiného člena rodiny (29 %).
35 % třináctiletých dětí uvádí, že si nikdo další obvykle nevšimne, když se cítí znepokojené.
Doporučení a možné kroky
Rodiče a opatrovníci budou moci dětem rychleji a účinněji pomoci, pokud budou vědět, co dělá dětem starosti a jak se tyto jejich obavy projevují. Prostřednictvím produktivních rozhovorů mohou dětem pomoci rozvinout zdravé mechanismy zvládání obav a stresu.
Existuje několik okamžitých kroků, které mohou rodiče a vychovatelé podniknout, aby pomohli dětem lépe se vyrovnat s tím, co je trápí:
- Zeptejte se dětí, o čem přemýšlejí, a pomozte jim pojmenovat jejich myšlenky a pocity. Ne vždy chtějí mluvit o tom, co se jim honí hlavou. Dejte jim však najevo, že jste otevřeni kdykoli je vyslechnout a promluvit si s nimi.
- Když děti a dospívající chtějí mluvit, trpělivě jim s plnou pozorností naslouchejte. Dejte jim čas, aby mohly vyjádřit své myšlenky a pocity vlastními slovy. Pokládejte otázky, abyste se dozvěděli více. Nespěchejte s poskytováním rad. Dovolte jim, aby se nejprve svěřily vám. V klidu vyslechněte, co chtějí říci.
- Dejte dětem najevo, že jim rozumíte a že chápete, čím procházejí. Řekněte jim, že je v pořádku cítit to, co cítí. Vyvarujte se slov typu: „Není se čeho bát.“ To v nich může vyvolat pocit, že by se neměly cítit tak, jak se cítí. Místo toho přijměte jejich pocity. To jim usnadní sdílení svých obav s vámi.
- Pomozte dětem zamyslet se nad tím, jak řešit různé situace. Pomozte jim, aby se cítily schopné řešit své vlastní problémy. Neskákejte jim do řeči a neřešte věci za ně. Místo toho je vyzvěte, aby přemýšlely o konkrétních krocích, které mohou podniknout. Podporujte jejich dobré nápady. Mluvte o tom spolu.
- Připomeňte jim situace, kdy vyzkoušeli něco nového a dopadlo to dobře. V případě potřeby jim nabídněte pomoc nebo se jich zeptejte, co můžete udělat, aby se cítili lépe.
Z původního článku slovenské redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková.
