Za pravicové se podle průzkumu označuje 44 % Čechů, zatímco k levici se hlásí jen 22,9 % občanů. Do středu politické orientace se řadí 25,5 % oslovených. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Průzkum provedený letos v létě ukazuje, že podíl levicově smýšlejících občanů od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal, aby se v posledních letech ustálil. Pravicově orientovaných jedinců naopak přibývá.
Průzkumu se zúčastnila necelá tisícovka respondentů ve věku nad 15 let. Škála, na kterou se oslovení lidé měli sami umístit, obsahuje 11 kategorií-bodů, přičemž lidé se identifikovali následovně:
- krajní levice – kategorie 1, 2, 3 (10,3 %)
- umírněná levice (levý střed) – kategorie 4 a 5 (12,6 %)
- střed – kategorie 6 (25,5 %)
- umírněná pravice (pravý střed) – kategorie 7 a 8 (21,4 %)
- krajní pravice – kategorie 9, 10 a 11 (22,6 %)
Zbývající méně než desetina (7,6 %) se v rámci předložené škály neuměla zařadit a zvolila odpověď „nevím“, uvádí tisková zpráva CVVM. Otázka na respondenty zněla: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“
Největší podíl nerozhodných je mezi dotázanými ve věku 15-19 let. Analýza sociodemografických znaků odhalila, že s rostoucím věkem narůstá podíl těch, kteří se identifikují s levicí, zatímco mezi respondenty do 39 let se podíl těch, kdo se řadí nalevo od středu, pohybuje pod hladinou jedné pětiny.
„Sebezařazení do pravé části škály je z hlediska věku relativně silnější v kategorii 20 až 29 let, kde tito dotázaní tvoří nadpoloviční většinu (56,5 %), v kategoriích 30 až 39 let a 40 až 54 let to byla asi polovina, naopak zřetelně nižší je jejich zastoupení mezi dotázanými ve věku od 65 let výše (32,9 %),“ píše CVVM.
Zatímco vzdělání nemělo na sebeurčení levice-pravice větší vliv, u pohlaví se projevily rozdíly mezi muži, kteří se častěji řadí do pravé části politického spektra, zatímco ženy mají tendenci hlásit se ke středu.
Zřetelně se sebezařazení na levopravé škále politické orientace liší podle toho, jak lidé sami hodnotí životní úroveň svojí domácnosti. Dotázaní se špatnou životní úrovní spíše inklinují k sebezařazování se do levé části spektra a výrazně méně často se řadí na pravici.
Co se týče sebeurčení politického postoje podle stranických preferencí, do levé části spektra se řadí zejména voliči KSČM a ČSSD. Poněkud ambivalentně vyznívá sebezařazení voličů SPD a ANO, kteří jsou prakticky vyrovnaně zastoupeni v levé i pravé části spektra, přičemž mezi voliči ANO je i poměrně vysoké zastoupení středu, které je u SPD naopak nižší.
Výrazně pravicově orientováni jsou pak především příznivci koalice SPOLU sdružující ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, v menší míře pravicová orientace převládá i u těch, kdo preferují STAN či Piráty. Mezi nerozhodnutými voliči je vyšší zastoupení těch, kdo se řadí do středu.
