Teroristický Hamás vyzval k páteční „mobilizaci“ arabského a islámského světa, které by podle něj měly povstat „na podporu Gazy“. Má to být „den hrdinství a obětí“, citoval výzvu deník Daily Mail. Zejména ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu by to mohlo znamenat násilí. V Evropě se mezitím opět konala pro-hamásovská shromáždění.
Hamás chce podnítit nepokoje i na dalších palestinských územích
Ve výzvě zveřejněné na Telegramu se teroristická organizace obrací na „masy v arabském a islámském světě“ a „lidi svobodného světa“. Vedení dále vyhlašuje na pátek „všeobecnou mobilizaci“ – „na podporu Jeruzaléma, al-Aksy a bojující Gazy“.
Smysl výzvy se tedy zdá být jasný. Zatímco v Gaze nyní po sobotních krvavých teroristických útocích v Izraeli zuří válka, Hamás ji chce přenést i na ostatní palestinská území. „Revoluční mládež“ by měla zakročit proti „zbabělým“ izraelským vojákům v Jeruzalémě.
V posledních letech dochází na Chrámové hoře k častějším střetům mezi palestinskou mládeží a bezpečnostními složkami. Ve většině případů k nim docházelo při pátečních modlitbách v tamní mešitě al-Aksá. V několika případech militantní Palestinci zneužili místo bohoslužeb ke skladování zbraní nebo projektilů.
Demonstranti v Německu zpívají o „mučednické smrti“
Mezitím se v několika evropských městech konaly demonstrace za „svobodnou Palestinu“. Účastníci se často netajili souhlasem s terorismem Hamásu a odmítáním práva Izraele na existenci.
V Londýně se u izraelského velvyslanectví sešlo několik tisíc lidí. Mávali vlajkami, zpívali písně s agresivními texty a odpalovali světlice. Na stanici metra ve čtvrti Kensington musela zasahovat policie, když došlo ke střetům s proizraelskými demonstranty.
Menší shromáždění vyjadřující sympatie k Hamásu se však konala také v německých městech, například v Karlsruhe. Sešlo se tam několik desítek lidí, kteří zpívali arabské písně, v nichž se zpívalo o „krvi mučedníků“ a „mučednictví“.
Stále méně arabských států podporuje Hamás
Není jisté, do jaké míry je v arabském světě mimo palestinská území ještě ochota projevit bezpodmínečnou solidaritu s palestinskými organizacemi. V posledních letech navázalo několik arabských států diplomatické vztahy s Izraelem. Několik dalších pracuje na jejich normalizaci.
V rámci „Abrahámových dohod“ podepsaly s Izraelem dohody o porozumění zatím země jako Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Maroko. Mezitím se k dohodě připojil také Súdán. Kromě toho probíhají jednání o normalizaci s Ománem a Saúdskou Arábií.
Především porozumění se Saúdskou Arábií by mělo důležitý symbolický účinek. Taková dohoda by byla jasným signálem pro Írán. Kromě toho by mohl diplomaticky i finančně významný dárce Palestinců v minulosti přehodnotit svou roli. Lze předpokládat, že současný teror Hamásu je rovněž zaměřen na podkopání tohoto procesu.
Šéfredaktor největšího kuvajtského deníku vyzval k normalizaci vztahů s Izraelem
Na začátku roku 2022 vyzval šéfredaktor deníku Arab Times Ahmed al-Džaralláh Kuvajt, aby se připojil k Abrahámovým dohodám. Současně by podle něj měla skončit zaujatost monarchie v Perském zálivu ve prospěch Palestinců. Palestinci se opakovaně projevovali jako neloajální a uráželi své arabské příznivce.
Palestinci se mimo jiné postavili na stranu bývalého iráckého vůdce Saddáma Husajna, který v roce 1990 obsadil Kuvajt. Kromě toho se sblížili s Íránem a jeho „Revolučními gardami“, jejichž hegemonistická politika na Blízkém východě byla na úkor mnoha monarchií v Perském zálivu.
Státy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) si musí položit otázku, zda je „Palestina stále naší věcí“, „kvůli níž snášíme všechny tyto škody“, napsal al-Džaralláh. Je třeba si také položit otázku, jaký prospěch z toho mají obyvatelé států Perského zálivu. Šéfredaktor kuvajtských novin s největším nákladem dále uvedl:
„Všechny státy Perského zálivu by měly normalizovat vztahy s Izraelem, protože mír s touto nejvyspělejší zemí je správná věc. Ať si ti hloupí bojují sami za sebe.“
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová. Článek byl redakčně upraven.
