Írán uvítal nedávný útok Hamásu na Izrael, což svědčí o podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě ze strany Teheránu. Vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou mimořádně napjaté.
Vyhrocení situace na Blízkém východě vyvolává otázku, jakou roli v tom hraje Írán. Izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor tvrdí, že Teherán stojí za nedávnými útoky Hamásu na Izrael a aktivně se snaží uvést region do válečného stavu. Co se však za tímto tvrzením skutečně skrývá?
Írán pogratuloval Hamásu
Írán uvítal útok Hamásu na Izrael. Násir Kanání, mluvčí íránského ministerstva zahraničí, řekl íránské tiskové agentuře Insa: „Dnešní operace hnutí odporu v Palestině je zlomovým bodem v pokračování ozbrojeného odporu palestinského lidu proti sionistům“. A dále: „Touto operací byla otočena nová stránka na poli odporu palestinského lidu proti sionistům.“
Před Násirem Kanáním řekl již dříve tiskové agentuře Insa Rahím Safáví, poradce íránského duchovního a státního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. „Gratulujeme palestinským bojovníkům,” řekl Safáví. Dodal, že Írán bude stát při nich až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma.
Po útoku se vyjádřila také íránská armáda. „Podporujeme hrdou operaci ,Al-Aksa Flood‘ a jsme si jisti, že ji podporuje i fronta odporu,“ řekl podle agentury ISNA generál Džahja Rahím Safáví z íránských revolučních gard. Írán označuje palestinská, libanonská, syrská a další hnutí blízká Íránu a zaměřená proti Izraeli jako „frontu odporu“.
50 let od útoku na Izrael v rámci „jomkipurské války“
Načasování útoku na Izrael lze považovat za jasný signál. Dne 6. října uplynulo 50 let od takzvané „jomkippurské války“. Celý Izrael byl v prázdninovém režimu, když Egypt a Sýrie 6. října 1973 nečekaně zaútočily. Podruhé během šesti let se židovský stát ocitl ve válce se sousedními státy. Nakonec se Izraeli podařilo útok odrazit. Po padesáti letech si na tuto událost musíme vzpomenout, když slyšíme, že Hamás dnes ráno zaútočil na Izrael. I když je to teroristická organizace, a ne stát, kdo dnes zaútočil na Izrael, otázka podporovatelů zůstává. A právě zde přichází na řadu Írán.
Izrael a Írán jsou již dlouhou dobu v jakési stínové válce. Od islámské revoluce v Íránu v roce 1979 je Izrael považován za úhlavního nepřítele tamního režimu. Předtím by se jejich vztah dal jistě označit za partnerský. V roce 1948 se stal Írán jednou z prvních zemí, která uznala stát Izrael.
V posledních letech Izrael zdůvodňoval konflikt s Íránem tím, že islamistický stát by ohrozil bezpečnost Izraele. Na pozadí této situace je možné jaderné vyzbrojení Íránu. Zda Írán skutečně plánuje jaderné vyzbrojení, nelze v žádném případě považovat za jisté. Vzhledem k sankcím vůči Íránu by to ani nebylo tak snadné. Konflikt by mohl spočívat jinde.
Časopis Kulturaustausch patřící k „Institut für Auslandsbeziehungen“ (institut pro zahraniční vztahy) vidí konflikty jinde: Írán usiluje o větší vliv v arabském světě, a hraje tak roli předvoje na frontě odporu proti Izraeli.
Írán by měl v současné době obrovské vnitřní problémy. Základnu, zejména mládež, režim prostě ztrácí. Režim se proto nyní nachází v obtížné situaci.
Izrael má v současné době také vnitřní konflikty, které musí řešit. Zrovna nedávno vedla reforma soudnictví k masovým protestům v zemi.
V důsledku toho je také Západ vůči Izraeli stále kritičtější. Zdůrazňováním, že Írán ohrožuje bezpečnost Izraele, Izrael doufal, že získá zpět neomezenou podporu Západu. Situace je tedy poněkud nepřehledná.
Írán se již dlouho spoléhá na ozbrojené skupiny
Vzhledem k tomu, že zejména Írán má ve světě málo politických partnerů, spoléhá se již mnoho let na podporu ozbrojených skupin na Blízkém východě. Již v květnu 2021 o tom informovala mimo jiné stanice Deutsche Welle (DW).
V roce 2018 Násir abú Šaríf, představitel palestinské extremistické organizace Islámský džihád (PID) v pásmu Gazy, v Teheránu veřejně prohlásil, že bojovníci Hamásu a PID jsou v Íránu cvičeni Revolučními gardami k výrobě a přestavbě raket.
Deník Jerusalem Post rovněž cituje vojenskou analýzu, kterou v květnu 2021 zveřejnila íránská tisková agentura Tasnim v perštině. Podle ní Hamás s íránskou podporou zvýšil rychlost svých raket. „Pokud to bude pokračovat, budou mít odbojové skupiny mnohem sofistikovanější zbraně než v současnosti a budou schopny zasadit sionistickému režimu silnější údery,“ uvádí list.
Nejdůležitějšími partnery íránského režimu je libanonský Hizballáh, napsal tehdy dále DW. Ten doplňují různé šíitské milice v Iráku a húthové v Jemenu. Ve srovnání s těmito skupinami je íránská podpora Hamásu spíše omezená.
V té době Írán stále více zdůrazňoval svůj agresivní postoj vůči Izraeli. Dne 7. května 2021 náboženský vůdce Chameneí u příležitosti „Dne Al-Kuds“ prohlásil, že úpadek sionistického nepřítele začal a nezastaví se. Přičítal to pokračující činnosti odboje v okupovaných zemích a podpoře palestinských mudžáhidů ze strany muslimů. Jen o tři dny později byly z Gazy vypáleny první rakety směrem na Izrael, což bylo i v izraelských médiích vnímáno jako reakce na „povzbuzení“ z Teheránu. Není vyloučeno, že k povzbuzení z Íránu došlo i nyní. Reakce Íránu na útok Hamásu na Izrael tomu přinejmenším nasvědčují.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
