Programového prohlášení současné vlády České republiky, kterou vede pětikoalice stran, týkající se školství a vzdělávání, nebylo podle poslankyně Jany Berkovcové (ANO) naplněno a v některých oblastech jde protichůdným směrem.
„Ministerstvo školství plánuje ušetřit na dotacích šest miliard korun v položce Reforma regionálního školství,“ říká poslankyně Jana Berkovcová na dnešním jednání Poslanecké sněmovny. „To znamená, že se bude muset zpřísnit maximální počet hodin výuky, které dostane škola proplacené.“
Podle Berkovcové, která je místopředsedkyní Podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, povede snížení dotací ke „zvýšení počtu žáků ve třídách a omezení dělení tříd na některé předměty“.
V praxi podle poslankyně dojde tudíž ke „zvýšení počtu žáků na jednoho učitele“, což je podle ní opakem podpory učitelů v individualizaci výuky, kterou slibovala pětikoalice.
Berkovcová to sdělila ve Sněmovně v rámci vyjádření nedůvěry vládě ze strany opozice.
Dalším bodem, na který upozornila, je kvalita platového ohodnocení učitelů.
Podle poslankyně šla pětikoalice do voleb se slibem, že udrží platy učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy, ale jejich průměr v praxi klesá.
„Ještě v roce 2021 činily platy učitelů 126 % průměrné mzdy v České republice, v roce 2022 už jen 120 %, v letošním roce je to už jen 116 % a v roce 2024 mají platy klesnout na pouhopouhých 113 %,“ uvedla Brkovcová a odvolává se na data Českého statistického úřadu o meziročním snížení reálné mzdy ve školství o 16 % v roce 2022 a téměř o 11 % v roce 2023.
Problémy se podle Berkovcové objeví u dalších pedagogických a nepedagogických pracovníků, protože v roce 2024 se má dle poslankyně objem financí na platy školních psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin, asistentů pedagoga, ale také školníků, kuchařek, uklízeček nebo administrativních zaměstnanců snížit o 2 %.
„Ředitelé škol jim zřejmě budou nuceni kompenzovat toto snížení peněz z peněz původně určených na odměny pro učitele, aby jim tito pracovníci neodešli,“ míní poslankyně.
Jedním z úsporných opatření ve státním rozpočtu na rok 2024 je dle Berkovcové zaneseno snížení výdajů o 600 milionů korun na Prstenec II, což je heslo pro výstavby mateřských a základních škol ve Středočeském kraji.
Další škrty mají přijít v hodnotě jedné miliardy korun na spolufinancování ze státního rozpočtu u projektů v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.
Další kritiku vlády směřovala k úsporným opatřením ve státním rozpočtu na rok 2024, které zahrnuje škrty ve výši skoro 27 milionů korun v oblasti dotací na programy na podporu mládeže a nadaných. „Jeden příklad za všechny. Soutěž Pythagoriáda, která se koná již 45 let, neobdržela letos dotace od ministerstva školství, takže se v roce 2023 neuskuteční.“
Berkovcová upozornila na včerejší protestní akci stovek studentů vysokých škol, akademiků a pracovníků univerzit, kteří shromážděním vyjádřili nespokojenost s financováním vysokých škol a s návrhem rozpočtu na příští rok.
Návrh státního rozpočtu na rok 2024 podle poslankyně za ANO nezabezpečí učitelům v roce 2024 výdělek ve výši 130 % průměrné mzdy, „přestože to ukládá zákon a přestože to ministr školství i ministr financí tvrdí“.
Základem pro výpočet valorizace platů učitelů je podle Berkovcové mzda za rok 2022. „Výdělek učitelů tak bude činit v příštím roce pouze 113 % průměrné mzdy,“ dodává.
„Snižování počtu učitelů v době, kdy počty žáků rostou“
Další problematickou oblastí je podle poslankyně to, že „se bude škrtat zhruba 8 tisíc neobsazených míst nepedagogických pracovníků, to jest kuchařek, školníků, uklízeček“. Důvodem je podle Berkovcové to, že „ředitelé na ně už nebudou dostávat peníze jako doposud a mohli z nich saturovat mzdy ostatním pracovníkům, kterých mají trvale podstav. Za tak nízké mzdy nechce tuto práci nikdo vykonávat.“
Nedávné prohlášení ministra školství Mikuláše Beka (STAN) o plánované redukci počtu učitelů na školách doprovázelo jeho vyjádření, že pro základní a střední školy jsou limity počtu žáků na jednoho učitele nastaveny „velkoryse“, výuka je dle jeho slov „příliš komfortní“, což bude vyžadovat větší zaplnění tříd a menší množství půlení tříd na určité předměty.
„Tím se má ušetřit na učitelích, jejich počty se mají snižovat, což je paradoxní v době, kdy stoupá počet žáků, a tím i logicky by měl stoupat počet tříd, učitelů a dalších pracovníků škol,“ říká Berkovcová.
„Chtěli jsme po školách inkluzi, slíbili podporu asistentů a speciálních pedagogů, a teď budeme školám jejich počty redukovat? Celé roky po učitelích chceme, aby učili efektivně, výuku individualizovali, využívali tandemovou výuku,“ kritizuje situaci poslankyně. „A teď jde vláda přesně opačným směrem, když tvrdí, že je výuka příliš komfortní? Že jsou třídy málo naplněné a dělení tříd v některých předmětech je luxus?“
Berkovcová se odvolává na data mezinárodní organizace OECD, z nichž vyplývá, že „pokles počtu žáků na jednoho učitele je trendem i v jiných zemích. Dle jejich analýzy i v zahraničí rychleji stoupá počet pedagogů“.
České republice vychází dle poslankyně průměrně 13 žáků na jednoho učitele a podle dat Eurostatu „patříme mezi země s vyšším počtem žáků na jednoho učitele, protože průměr Evropské unie je 12 žáků, nejvíce má Holandsko s 16 žáky a nejméně Řecko s 8 žáky na učitele“.
Dle ministra Mikuláše Beka je jeho postup reakcí na „rychle rostoucí počet úvazků pro učitele, pro které už Česká republika nemá kvalifikované učitele“, proto by neměl počet míst narůstat, neboť je nemá kdo zastávat.
„Takže místo toho, abychom se zaměřili na to, jak nové učitele získat, uděláme věc opačnou. Jejich úvazky na školách škrtneme. A to hned od ledna 2024, tedy ještě v tomto školním roce, tedy přesněji řečeno v polovině školního roku. Jak se mají ředitelé vypořádat s rozvrhy? V pololetí je budou měnit? Protože bude potřeba redukovat počet tříd a počty dělených tříd. Učitelům, kteří budou propouštěni za nadbytečnost, se bude vyplácet odstupné, ale z čeho? Z balíku peněz na mzdy? Tedy na úkor nadtarifních částí platů pro učitele? To je nehorázné,“ komentuje situaci Berkovcová.
Poslankyně za hnutí ANO, která se účastní vyjádření nedůvěry v současnou vládu premiéra Petra Fialy, na závěr dodala, že jeho vláda „neví, co chce“.
„Vědoma si nedostatku učitelů, učinila kroky k jejich navýšení za cenu snížení kvalifikačních nároků, aby přilákala do školství více lidí z praxe, aby vzápětí oznámila, že učitelů přibývá moc a budou se jejich počty snižovat,“ kritizuje kroky ministerstva školství Berkovcová. „Takové nesmyslné a nekoncepční kroky může provádět jen naprosto nekompetentní vláda, která si nezaslouží naši důvěru.“