Jednoduchý krevní test může konečně poskytnout odpovědi pro miliony lidí, kteří bojují s příznaky tzv. dlouhého covidu.
Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature odhaluje, že výrazné biomarkery u pacientů s dlouhým covidem umožňují algoritmu umělé inteligence (UI) správně diagnostikovat tento složitý stav téměř pokaždé.
Jako dlouhý covid se označuje zdravotní stav, při němž se i po vyléčení z covidu vyskytují stejné či podobné příznaky jako u covidu, trvající několik měsíců či dokonce let.
„Toto je první studie mezi mnoha zjištěními, kde vidíme jasné abnormality mezi zdravou kontrolní populací a lidmi s dlouhým covidem,“ napsal hlavní řešitel studie David Putrino, který má doktorát z neurověd a je profesorem rehabilitace a lidského výkonu na Icahn School of Medicine na Mount Sinai v New Yorku.
Jak UI rozpozná dlouhý covid ve vzorcích krve?
Zjištění nabízí naději na objektivní potvrzení pacientům s dlouhým covidem, kteří podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí představují asi 6 procent populace USA. Mnozí čelili pochybnostem, zda jsou jejich přetrvávající únava, zatmění mysli (mozková mlha) a bolest po infekci covidem-19 skutečné.
Profesor Putrino a jeho tým analyzovali v období od ledna 2021 do června 2022 asi 270 pacientů ze tří zdravotnických zařízení v USA. Účastníky rozdělili do tří skupin – ti, kteří neměli žádnou předchozí infekci covidem-19; ti, kteří se plně uzdravili; a ti, kteří mají dlouhodobé příznaky covidu alespoň čtyři měsíce po infekci.
Výzkumníci nechali všechny pacienty vyplnit dotazníky o symptomech, anamnéze a kvalitě života související se zdravím a poskytli vzorky krve, aby identifikovali rozdíly v biomarkerech.
K určení, které biomarkery nejlépe identifikují dlouhý covid, byl použit algoritmus strojového učení. Data z dotazníku byla poté vložena do programu.
Algoritmus rozlišoval mezi pacienty s dlouhým covidem a bez něj s 96-procentní přesností a detekoval jedinečné rysy v krvi pacientů s dlouhým covidem. Největší rozdíly zahrnovaly abnormální aktivitu imunitních buněk, reaktivované spící herpes viry, jako např. Epstein-Barr, a snížené hladiny kortizolu.
Zjištění jsou příslibem pro objektivní identifikaci „konstelace imunitních buněk“, které lze použít i pro diagnostikování dlouhého covidu, uvedl Dr. Thomas Gut, ředitel Rekonvalescenčního centra pro postcovidové pacienty ve fakultní nemocnici Northwell Staten Island University Hospital v New Yorku.
„Sérologické markery by mohly být obrovským krokem k potvrzení dlouhého covidu oproti jiným komplikacím,“ míní dr. Gut a dodává, že data rovněž vyvolávají otázky ohledně role covidu-19 při probouzení jiných virů, řekl Dr. Gut. „Tato data naznačují, že mezi těmito viry existuje spojení.“
Je to dlouhý covid nebo něco jiného?
Nedávná analýza dosavadního výzkumu v British Medical Journal, kterou provedli vědci z Velké Británie, Dánska a Spojených států, odhalila významné nedostatky ve vědecké literatuře o covidu. Předchozí studie možná nadhodnocovaly prevalenci kvůli širokým definicím a nedostatku kontrolních skupin, což by mohlo vést u veřejnosti ke zbytečným obavám a nesprávné diagnóze.
„Je potřeba lepších definic případů a přísnějších kritérií [dlouhého covidu],“ napsali autoři.
Objev profesora Putrina nabízí lékařům vodítko pro potvrzení dlouhého covidu. „Můžeme se podívat na hormonální zdraví. Můžeme provést podrobný test hormonů, můžeme provést podrobný test imunity a můžeme hledat důkazy koinfekce,“ podotkl vědec s tím, že studie také umožňuje lékařům najít přesný problém a léčit ho léky.
Není to ve vaší hlavě: dlouhý covid je skutečná nemoc
Tento nový výzkum by mohl nabídnout způsob, jak odlišit dlouhý covid od psychického utrpení způsobeného samotným covidem-19. Profesor Putrino zdůraznil, že hlavním bodem je, že covid není funkční poruchou bez fyzických příznaků. „Nedíváme se na psychosomatický stav. Vidíme velmi, velmi jasné důkazy, že se jedná o komplexní chronické onemocnění spojené s infekcí, a tato studie to dokazuje.“
Studie zveřejněná v únoru v Journal of Psychosomatic Research našla „podstatné“ důkazy naznačující roli psychologických mechanismů u dlouhého covidu. Vědci poukázali na to, že je dobře známo, že psychická úzkost není pouze příznakem, ale také rizikovým faktorem dlouhého covidu, a poznamenali, že vyšší úroveň osobní odolnosti byla spojena s nižší závažností onemocnění.
Co přijde dál?
Případný plán krevního testu pro diagnostiku dlouhého covidu si s největší pravděpodobností vyžádá použití softwaru s umělou inteligencí a další výzkum, vysvětluje profesor Putrino.
Protože příznaky dlouhého covidu se různí, test by nenabídl jednoznačnou odpověď – mám dlouhý covid nebo ne?, říká výzkumuník. Zahrnoval by analýzu různých faktorů a symptomů, čímž by se vytvořil nuancovaný přístup k přesné identifikaci případů dlouhého covidu na základě sloučení těchto zjištění.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Mohlo by vás zajímat:
