Další výzkumy týkající se syndromu dlouhého covidu ukázaly, že tento zdravotní stav obecně spadá do jednoho ze čtyř podtypů.
Podle studie zveřejněné koncem prosince 2022 jsou tyto podtypy rozděleny podle čtyř skupin příznaků:
- kardiální a renální
- respirační, spánkové a úzkostné
- muskuloskeletální a nervové
- trávicí a respirační
Dohromady téměř 20 % Američanů nakažených covidem-19 uvedlo, že později pociťovalo příznaky dlouhého covidu. Co je to dlouhý covid? Jako dlouhý covid se označuje zdravotní stav, při němž se i po vyléčení z covidu vyskytují stejné či podobné příznaky jako u covidu trvající několik měsíců či dokonce let.
Aby dospěli ke svým závěrům, vědci z Cornellovy univerzity prošli asi 35 tisíc zdravotních záznamů pacientů s dlouhým covidem. Rozsah shromážděných údajů se bohužel pohybuje pouze v časovém rozmezí od března 2020 do listopadu 2021, což znamená, že nezahrnuje žádné pacienty s variantou omikron.
Každý ze 4 podtypů má specifické atributy
1) kardiální a renální – tvoří jen o něco více než třetinu všech pacientů s dlouhým covidem, kteří se zúčastnili studie. U osob s tímto fenotypem se častěji objevily příznaky a stavy, jako jsou srdeční a oběhové potíže, selhání ledvin, anémie a problémy s regulací hladiny tělesných tekutin a elektrolytů.
Tato skupina byla také starší než ostatní, s průměrným věkem 65 let. Z této skupiny bylo 61 % hospitalizováno během první infekce covidu a téměř 10 % z nich vyžadovalo pobyt na jednotce intenzivní péče.
2) respirační, spánkový a úzkostný – podtyp s dýchacími potížemi, problémy se spánkem a úzkostí tvořil další třetinu z celkového počtu pacientů. Tato skupina také trpěla příznaky, jako jsou bolesti na hrudi a bolesti hlavy. V této skupině převažovaly ženy a její věkový medián byl nižší – 51 let. Pouze 31 % těchto pacientů bylo zpočátku hospitalizováno kvůli nákaze covidem-19 a většinou se nakazili během pozdějších vln mezi listopadem 2021 a listopadem 2022.
3) muskuloskeletální a nervový – podtyp postihující kosterní, svalovou a nervovou soustavu se vyskytoval u přibližně 20 %
4) trávící a respirační – poslední podtyp se týká problémů se zažíváním a dýcháním a vyskytoval se u zhruba 10 % zkoumaných osob
U žen se mnohem častěji než u mužů vyskytovaly tři podtypy dlouhého covidu (2, 3, 4). Pouze nejčastější podtyp (1) charakterizovaný potížemi s oběhovou soustavou a ledvinami byl mezi pohlavími rozdělen přibližně stejně.
Lidé, kteří byli proti viru očkováni a onemocněli, vykazovali menší výskyt dlouhého covidu než ti, kteří očkování neměli a byli nakaženi. Přinejmenším jedna studie publikovaná v roce 2022 však zjistila, že důkazy o souvislosti mezi očkováním a prevencí dlouhého covidu jsou příliš slabé.
Několik fakt o dlouhém covidu
Dlouhý covid se může projevit i u osob, které prodělaly mírnou infekci virem SARS-CoV-2, včetně těch, které nikdy nebyly pozitivně testovány na virus. U těch, kteří prodělali těžší počáteční infekce, však byla pravděpodobnost rozvoje dlouhého covid ještě vyšší, stejně jako u lidí, kteří trpěli již existujícími onemocněními, jako je cukrovka, astma či úzkost.
Co přesně způsobuje dlouhý covid, není dosud jasné. Mnozí vědci se domnívají, že příznaky dlouhého covidu jsou způsobeny zánětlivou reakcí organismu na virus. Tento zánět způsobuje poškození kardiovaskulárního systému člověka, zejména plicní tkáně.
„Existuje několik možností, včetně poškození tkáně v důsledku chronické infekce, zánětu a krevních sraženin,“ uvedl pro The Epoch Times doktor Steven Deeks, profesor medicíny na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.
Poškození oběhového systému a centrální nervové soustavy může hrát roli při stavu známém jako mozková mlha, který může ztěžovat schopnost zapamatovat si věci nebo soustředění.
Současná dostupná léčba
Současná léčba závisí na typech příznaků, které člověk má. Výzkum stále zůstává omezený a možnosti léčby mohou být roztříštěné, i když se tradičně točí kolem léčby příznaků a podpůrné péče.
„Je jistě možné, že každý syndrom nebo typ dlouhého covidu má svůj vlastní jedinečný mechanismus, a tudíž bude potřebovat vlastní specifickou léčbu,“ vysvětluje doktor Deeks.
Nový výzkum zjistil, že pigment obsažený ve fialovém ovoci a zelenině může mít ochranný účinek pro osoby trpící syndromem dlouhého covidu s příznaky týkajícími se problémů s dýcháním, spánkem a úzkostí.
Mezi další nové možnosti léčby, které se zkoumají, patří léky jako ivermektin proti chronickému únavovému syndromu a Paxlovid k léčbě širokého seznamu příznaků. Zdravý imunitní systém mohou podpořit i holističtější možnosti, jako je strava bohatá na houby.
Úlevu může lidem s dlouhým covidem nabídnout i léčba již existujících a základních onemocnění, jako je cukrovka nebo hypertenze. Pokud jde o zatemnění mysli a problémy kostry a svalstva, odborníci doporučují zůstat aktivní, což pomůže zmírnit některé příznaky.
„Duševní cvičení mohou pacientům pomoci vypořádat se s mozkovou mlhou a fyzická cvičení mohou pomoci zmírnit potíže s pohybem,“ radí Dr. William Schaffner, profesor medicíny na Vanderbiltově univerzitě.
Dobrou zprávou je, že nedávný výzkum zjistil, že většina pacientů s dlouhým covidem se po jednom roce plně zotavila. V roce 2022 však americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí přisoudilo dlouhému covidu ve Spojených státech přibližně 3 500 úmrtí.
Tyto informace neslouží jako odborné poradenství. Veškerou léčbu vždy konzultujte se svým lékařem.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
