Euro je pro TOP 09 jedním z nástrojů, jak zrychlit naši ekonomiku. Ekonomové z Vysoké školy ekonomické jsou však vůči tomu skeptičtí.
Koaliční strana včera na svém svém profilu na X sdělila, že „Česko musí zrychlit, proto chceme přijmout euro nejpozději do roku 2030“, a k postu přiložila vyjádření svého europoslance Luďka Niedermayera.
„Čím déle si na ‚nezávislou měnovou politiku‘ budeme hrát, tím více budeme brzdit růst naší ekonomiky a znevýhodňovat malé a střední firmy proti velkým. To se nyní děje, neb velké firmy snáze dosáhnou na ‚levnější‘ eurové úvěry a mohou omezit rizika,“ píše Niedermayer a pokládá otázku: „Je to opravdu to, co chceme?“
TOP 09 se věnuje euru i na svém webu v devítibodové programové kampani „Česko musí zrychlit“.
V posledním, devátém bodě, nazvaném „Poklusem k euru“, tvrdí, že „absence eura hází českým firmám a rychlému růstu ekonomiky klacky pod nohy. A přínos by měl i pro fyzické osoby, třeba díky půjčkám a hypotékám s lepší sazbou“.
Ekonomové z VŠE to vidí jinak
Počátkem tohoto týdne pořádal senátor Jan Tecl (ODS) na půdě horní komory kulatý stůl k petici za zachování české koruny, na kterém se k zavedení eura vyjadřovali zástupci ministerstva financí (MF), České národní banky (ČNB) a ekonomové z Vysoké školy ekonomické (VŠE).
Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík upozornil na to, že euro projektem politickým, a ne ekonomickým, a že zavedením eura bychom se zbavovali možnosti používat samostatnou měnovou politiku k vyhlazování průběhu hospodářského cyklu. Poukázal také na to, že země s eurem jsou na tom v ohledech Maastrichtských kritérií vesměs hůře než země se svou tradiční měnou.
Byť jeho kolega Milan Bednář připustil, že určité výhody eurozóna má, rozebral čtyři „klíčové makroekonomické otázky“, které je nutné si před přijetím eura položit. Ani na jednu otázku nelze dle jeho zjištění odpovědět kladně:
- Vede měnová unie k prokazatelně vyšší míře mezinárodního obchodu? Ne nutně
- Vede měnová unie k nižší míře inflace? Ne, spíše naopak
- Evropská centrální banka provádí „lepší měnovou politiku“ než Česká národní banka? Jednoznačně ne
- Vede měnová unie k vyššímu růstu HDP? Ne, spíše naopak
Na několik problémů upozornila i zástupkyně petentů, ekonomka Markéta Šichtařová, která vystudovala také VŠE. Jedním z nich je například výše zmíněná politika Evropské centrální banky (ECB), která dle prezentovaných dat dle ní ukazuje, že přístup ECB k úrokovým sazbám v posledních 3–4 letech by pro Česko vedl k ještě horší inflaci.
Mezi další problémy uvedla, na příkladu Itálie a Řecka, nebezpečí toho, že při vstupu do eurozóny se zemím naskytne příležitost k úvěrům s nižším úrokem a země pak mají tendenci zadlužit se ještě více.
V současné ekonomické situaci nedoporučili přijímat euro ani zástupci MF a ČNB.
