Václav Klaus s kolegy představil v úterý v Praze druhý díl knihy Sebedestrukce Západu. Exprezident se věnoval třem tématům, která jsou dle něj „hlavními mechanismy dnešních sebedestrukčních procesů“, jejichž počátky lze nalézt už ve Velké francouzské revoluci.
Na představení knihy přišlo do hotelu International několik stovek lidí, včetně osobností z akademické či politické sféry, jako např. děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík či místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Na úvod Václav Kalus sdělil, že během doby, od kdy Institut Václava Klause vydal první knihu Sebedestrukce Západu, se úpadek zrychlil, a proto titul nově vydané knihy Sebedestrukce Západu 2.0 doplnili o dodatek Pád zrychluje.
„Jsme svědky frontálního útoku na západní civilizaci. V důsledku toho Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat. Ti, kteří Západ destruují, se snaží vybudovat na jeho troskách novou utopii, zelenou, rovnostářskou, kontrolující myšlení i jednání každého z nás… to jsou naše tři roky stará slova,“ citoval Klaus z první knihy.
Tento proces byl dle něj tehdy nejzřetelnější především v USA, proto byla na obálce knihy socha Svobody. Nyní zvolili motiv evropský – Michalangelovu sochu Davida „znehodnocenou zelenou barvou“, jež symbolizuje progresivistické a environmentální vlivy přítomné na našem kontinentu.
„Dnes nás tolik netrápí barva rudá. I když víme, že moc rozdílné [se zelenou] ve svých dopadech nejsou. Únik mnoha dnešních politiků, komentátorů, novinářů, pisálků všeho druhu k barvě rudé považujeme za výraz jejich neodvahy postavit se dnešním nebezpečím,“ sdělil Klaus.
Poté dodal: „Někomu se možná může zdát, že to tak hrozné ještě není a že nadpisem knihy strašíme čtenáře. Strašit nechceme. Chceme však důrazně vyzvat veřejnost, aby otevřela oči a aby to, co se děje, začala brát vážně.“
Bývalý prezident pak sdělil, že v sebedestrukčních tendencích doháníme vyspělejší země, a kritizoval v tomto směru jak českou vládu, která podle něj tuto tendenci pohání, tak i společnost jako takovou. „Větev, na které sedíme, si podřezáváme sami,“ konstatoval.
Poté rozebral jím napsanou část knihy, ve které se věnoval třem tématům, která jsou dle něj „hlavními mechanismy dnešních sebedestrukčních procesů“.
„Vítězné tažení zelené ideologie, založené na klimatickém alarmismu a vedoucí k bezprecedentní indoktrinaci lidí; tragický omyl a ideologie dnešního multikulturalismu a jejího důsledku, kterým je u nás v Evropě ničící masová migrace; chování ‚svobodného‘, ničím nespoutaného, bohatstvím zpovykaného člověka, který se nemusí starat o svou holou existenci, o své elementární přežití a který proto necítí žádné povinnosti, nýbrž pouze svá práva a své nároky,“ popsal Klaus ona tři hlavní témata.
Poté sdělil, že jej jako ekonoma „mimořádně trápí právě ona nárokovost, která je popíráním fenoménu vzácnosti“ a „popírá můj 30 let starý imperativ, který jsou zformuloval jako (povinnost dopočítávání do jedné).“
„Postoje a chování progresivistů, kteří toto všechno nevnímají, likvidují přirozenou pokoru člověka, zdravý selský rozum, normálnost a slušnost. K tomu musíme naši společnost vracet,“ pokračoval ve svých myšlenkách Klaus.
Otevřel i téma války na Ukrajině, která vypukla krátce po vydání jejich první knihy. Tuto válku považuje za „součást sebedestrukčních procesů soudobého Západu“, a bez těchto procesů by dle něj k oné válce nedošlo.
„Zúžení dnešní diskuze o této válce na jeden její moment, na Putinův vpád na Ukrajinu… je záměrně provedeným zjednodušením tragického vývoje tohoto regionu, který jsme sledovali celá tři desetiletí po pádu komunismu a po rozpadu Sovětského svazu,“ sdělil Klaus a dodal, že po dokončení druhé knihy „propukla válka další, tentokrát na území Izraele a Palestiny“.
„Po dokončení té druhé sebedestrukce jsme začali více a více vnímat a vidět, co všechno jsme vynechali,“ sdělil dále Klaus s tím, že autoři knihy si slíbili, že sepíší i třetí díl.
Shrnuje tím, že onen civilizační problém je současným působením „revoluce zdola a hry a ambicí elit“.
Bývalý prezident komentoval také objevení se oněch progresivistických tendencí. „Když se podíváme na dějiny, jsou to tendence staré,“ sdělil a dodal, že když na toto téma mluvil s Hanou Lipovskou, „naprosto zásadně a rozumně“ jej opravila, když řekla: „Ne ne, to už začalo Velkou francouzskou revolucí.“
