Vondra a Polčák neodmítli používání kontroverzního glyfosátu. Byť návrh přes EP neprošel, Komise protlačila prodloužení
Glyfosát, který je klíčovou složkou slavného herbicidu Roundup, považují některé instituce za karcinogenní. V době, kdy se v USA množí žaloby na jeho výrobce, Evropská komise protlačila prodloužení jeho používání i přes stopku v Evropském parlamentu.
Minulý týden se členské státy EU při opakovaném hlasování nedohodly na schválení či obnovení dalšího používání glyfosátu, jehož platnost končí 15. prosince 2023. Proti jejímu zákazu hlasovali i dva čeští europoslanci Alexandr Vondra (ODS, ECR) a Stanislav Polčák (STAN, EPP).
Nicméně Evropská komise (EK) oznámila, že tuto licenci o dalších deset let prodlouží. „Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení,“ sdělila EK.
Schválení glyfosátu EK však přichází v době, kdy ve Spojených státech americké soudy již po několikáté poukázaly na škodlivost tohoto pesticidu pro lidské zdraví.
Americké soudy rozhodly proti chemické společnosti Bayer AG
Začátkem listopadu americký soud v soudním řízení rozhodl ve prospěch žaloby a uznal vinu chemické společnosti Bayer AG. Žalobci společnost obvinili z toho, že jim pesticid Roundup způsobil rakovinu lymfatického systému, konkrétně nehodgkinského lymfomu.
Na možné souvislosti glyfosátu s nehodgkinským lymfomem upozornila v roce 2019 americká Agentura pro toxické látky a registr nemocí.
Bayer v této souvislosti prohrál již čtvrté soudní řízení v řadě. Nicméně, hodlá se proti rozsudku odvolat. Podle prohlášení společnosti mnohé studie demonstrují, že glyfosát, aktivní ingredient Roundupu, je pro lidské zdraví nezávadný. Žalobců však exponenciálně přibývá.
Za posledních několik let bylo proti Monsantu a nyní proti Bayeru (Bayer koupil Monsanto v roce 2018) podáno kolem 165 tisíc žalob. V roce 2020 se Bayer dohodnul s většinou žalobců na finanční kompenzaci ve výši 10,9 miliard dolarů. Takřka 50 tisíc žalob však stále zůstává nevyřešených.
Roundup se hojně používá u nás i ve světě, glyfosát je všudepřítomný
Roundup je široce používaný herbicid, neboť je velmi účinný při hubení škodlivých plevelů. Podle Vladimíra Smutného z Mendelovy univerzity v Brně byla v roce 2018 spotřeba glyfosátu v Česku kolem 750 tisíc kilogramů. Kvůli dlouholetému používání tohoto pesticidu se dnes glyfosát nachází prakticky všude, a to nejen v půdě, ale také ve vodě, v potravinách či v našem těle.
V roce 2016 byla testována moč u 48 členů Evropského parlamentu (EP). U všech byl nalezen glyfosát. V průměru množství glyfosátu v jejich moči 17-krát překračovalo limity glyfosátu v pitné vodě.
„Jsme opravdu naštvaní, že naše vlády chtějí schválit tento jed na dalších devět let! Žádný politik, ani žádný občan by tohle neměl mít ve svém těle,“ stojí v tiskové zprávě Strany zelených EP.
Glyfosát byl později identifikován v moči lidí také ve Spojených státech.
Výzkumníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v roce 2022 zveřejnili studii, která zjistila, že v 81 % vzorků moči odebraných dětem a dospělým ve Spojených státech se nachází glyfosát. Přítomnost glyfosátu byla nalezena v 1 885 z celkem 2 310 vzorků moči odebraných v letech 2013 a 2014 osobám starším 6 let. Téměř třetina vzorků pocházela od dětí ve věku od 6 do 18 let. Výzkumy z minulých let přitom varují před škodlivostí glyfosátu pro lidské zdraví.
WHO vyhodnotila glyfosát jako potenciální karcinogen
V roce 2015 přišla Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) s hodnocením glyfosátu jako potenciálně karcinogenní látkou (Skupina 2A), která může u lidí způsobovat rakovinu krve. Toto rozhodnutí vzešlo ze sedmnáctičlenného panelu vědců, který přezkoumal téměř 1 000 recenzovaných, publikovaných studií o potenciální karcinogenitě této chemické látky spolu s jinými.
Podle dalších vědeckých studií poškozuje glyfosát chromozomy a DNA v lidských buňkách. Při pokusech na zvířatech pak působí jako endokrinní disruptor. Vědci zjistili, že glyfosát zpomaluje u myší produkci samičího hormonu estrogenu či blokuje působení samčího hormonu testosteronu. O tom, jak další chemikálie používané v zemědělství mohou ovlivňovat sexuální chování člověka, jsme analyzovali v tomto článku.
Mnozí odborníci varují, že by rozsáhlé používání glyfosátu v zemědělství mohlo vyvolat také nárůst výskytu autismu, cukrovky a dalších chronických onemocnění.
EK zdůvodnila své rozhodnutí komplexním posouzení bezpečnosti, který provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) společně s členskými státy.
Jakub Hruška z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd přichází s možným vysvětlením, proč se výzkumy odborníků mohou tak zásadně lišit: „Původní studie nebyly možná udělány zcela korektně, případně je udělaly firmy, které samy tento herbicid vyrábějí.“
Dalším potenciálním důvodem, proč EK schválila prodloužení licence tohoto kontroverzního pesticidu, může být i silný vliv lobbingu chemických společností na evropské instituce.
Bayer patří k největším lobbistům evropských institucí
Bayer patří do první desítky největších lobbistických firem, jak uvádí Corporate Europe Observatory, nezisková organizace sledující vliv firemního lobbingu na politiku EU. V roce 2022 utratila společnost Bayer na lobbing v evropských institucích přes 6 milionů eur.
Bayer se vloni prostřednictvím svých lobbistů setkal při důležitých jednáních s vysokými představiteli EK celkem třikrát. Jednání na nižších úrovních není EK ale povinna nikde uvádět.
Důležitost chemického lobbingu potvrzuje i fakt, že druhou největší lobbistickou společností v EU je Evropská rada pro chemický průmysl (CEFIC), která věnovala minulý rok na lobbing kolem 10 milionů eur. CEFIC se například zabývá analýzou endokrinních disruptorů působící na naši hormonální soustavu.
Zemědělský konzultant Matěj Pomahač tvrdí, že i naše vláda a čeští europoslanci stále častěji ustupují agrochemické lobby.
