Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.
Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.
Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle „diplomatického otevření“ Číny za další takové Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.
Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150.000 obětí.
Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.
Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.
Agentura AP poznamenala, že za vlády obou prezidentů měl Kissinger „neobyčejný vliv na světové dění“, a to i díky „zákulisním mocenským manipulacím“. „Kissingerova moc vzrostla během zmatků v době aféry Watergate, kdy tento politicky citlivý diplomat převzal roli podobnou roli spoluprezidenta oslabeného Nixona,“ konstatuje AP s odkazem na aféru, která propukla v roce 1972.
Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem.
Kissingerův odchod vyvolal smíšené reakce, Bush ml. ocenil jeho odhodlání
Úmrtí Henryho Kissingera vyvolalo smíšené reakce. Někdejší prezident USA George Bush mladší ocenil Kissingerovo odhodlání, když jako chlapec uprchl před německými nacisty, posléze proti nim bojoval na americké straně a jako bývalý uprchlík se stal americkým ministrem zahraničí. Smutek vyjádřilo například čínské ministerstvo zahraničí, píše agentura AP. Naopak magazín Rolling Stone už v titulku vyzdvihl Kissingerův podíl na bombardování Kambodže: „Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou konečně zemřel“. Projevy soustrasti přicházejí mimo jiné z Evropy.
„Amerika ztratila jeden ze svých nejspolehlivějších a nejvíce osobitých hlasů,“ napsal Bush mladší v prohlášení k úmrtí někdejšího ministra zahraničí, poradce dvou prezidentů a diplomata, který se ve veřejném prostoru neztrácel ani desítky let po svém působení v oficiálních funkcích.
„Dlouho jsem obdivoval muže, který jako kluk z židovské rodiny prchl před nacisty a bojoval s nimi v americké armádě. Když se později stal ministrem zahraničí, jeho jmenování bylo důkazem jeho velikosti, stejně tak jako velikosti Spojených států,“ napsal George W. Bush.
Kondolenční dopis současnému prezidentovi Joeovi Bidenovi podle agentury Reuters zaslal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Mluvčí čínské diplomacie řekl, že zesnulý diplomat se zapsal do paměti svojí „upřímnou oddaností čínsko-americkým vztahům“.
Čínský velvyslanec v USA Sie Feng řekl, že zpráva o Kissingerově úmrtí jej „hluboce šokovala a sklíčila“. „V srdcích Číňanů vždy zůstane jako vážený přítel,“ uvedl Sie. Kissinger naposledy ještě letos v květnu, kdy byly současné americko-čínské vztahy značně napjaté, přiletěl do Pekingu na návštěvu, při níž se setkal s prezidentem Siem.
Další z bývalých ministrů zahraničí USA Mike Pompeo napsal, že Kissinger „zanechal nesmazatelnou stopu v historii Ameriky i světa“. „Navždy mu budu vděčit za laskavé rady v době, kdy jsem úřad zastával. Vždy byl ochotný a informovaný,“ napsal Pompeo na síti X.
Na Kissingerovo kontroverzní zahraničně-politické působení poukázala některá americká média a řada lidí na sociálních sítích. Spíše levicově orientovaný kulturní magazín Rolling Stone zesnulého označil už v titulku za „válečného zločince“, stejně tak zpravodajský server The Huffington Post.
„Věřím, že Kissinger byl jedním z nejničivějších ministrů zahraničí v moderní historii země. Jsem pyšný, že mohu říct, že není můj přítel a nebudu si od něj brát rady,“ cituje list The New York Times senátora a bývalého prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, který slova použil v debatě se svojí tehdejší oponentkou v demokratických primárkách Hillary Clintonovou.
Z druhé strany oceánu projevili „hlubokou soustrast Američanům“ předseda Evropské rady Charles Michel nebo německý kancléř Olaf Scholz.
„Měl jsem tu čest setkat se s Henrym hned několikrát. Byl vřelým člověkem s geniálním mozkem,“ uvedl Michel. Kissinger podle něj utvářel některé z nejdůležitějších událostí posledního století. „Byl stratégem s citem pro sebemenší detail,“ dodal.
Scholz na síti X napsal, že „svět ztratil velkého diplomata“ odhodlaného rozvíjet přátelství mezi USA a Německem napříč Atlantikem. „Kissinger měl ke své německé rodné zemi vždy blízko,“ uvedl Scholz.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters vyjádřil soustrast Kissingerově ženě, nyní 89leté Nancy Kissingerové. Kissinger byl podle Putina „moudrý a prozíravý státník“.
Pozůstalým po Kissingerovi podle svého prohlášení vyjádřil v dopise soustrast rovněž finský prezident Sauli Niinistö. Dosluhující nizozemský předseda vlády Mark Rutte vzpomněl na „vlivného diplomata a moudrého rádce“ a lotyšský prezident Edgars Rinkévičs napsal, že s Kissingerem „člověk mohl, nebo nemusel souhlasit, ale vždy stálo za to mu naslouchat“.
Kissinger podle Fialy ovlivnil generace diplomatů a analytiků
Někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger, který zemřel ve středu ve věku 100 let, svým realistickým přístupem ovlivnil celé generace diplomatů a analytiků. Na síti X to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) formoval Kissingerův přínos diplomacii světovou scénu.
Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu. „Henry Kissinger byl významným politikem a diplomatem 20. století, ale také mimořádným a inspirativním teoretikem politiky, který svým realistickým přístupem ovlivnil celé generace diplomatů a analytiků,“ uvedl Fiala. Doplnil, že nedávno přečetl Kissingerovu knihu Umění politické strategie. „Byl inspirativní až do své stovky, požehnaného věku, v němž nás opustil. Čest jeho památce,“ dodal Fiala.
Lipavský uvedl, že mu Kissinger před pár měsíci napsal, že pozorně sleduje úsilí Česka v evropském příběhu. „Jeho přínos diplomacii nesporně formoval světovou scénu a o jeho odkazu se bude mluvit ještě dlouhá léta. Upřímnou soustrast blízkým,“ doplnil šéf české diplomacie.
„Velikán zahraniční politiky. Díky všem jeho úžasným knihám tady bude stále,“ uvedl předseda zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09).
