Česká republika nikdy nepřijme povinné kvóty pro přerozdělování migrantů. Na jednání v Bruselu, kde se řeší migrační balíček, to dnes zopakoval český ministr vnitra Vít Rakušan. Na poslední části migračního balíčku, který má přinést reformu migrační a azylové politiky, se zástupci členských států EU shodli na začátku října. Nyní se jedná v takzvaných trialozích, tedy zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise, a podle Rakušana zůstává „stále poměrně dost nevyjasněných míst“.
„Z pozice České republiky, na čem my trváme a musíme trvat, je jasná a přísná hraniční procedura,“ uvedl český ministr vnitra. Myslí se tím úřední proces na hranici, ještě než dotyčný vstoupí na území Evropské unie. Jasně definované jsou podle Rakušana i tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu a musí být na daném státu, kterou z nich si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil český ministr.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o migraci z Ukrajiny.
Ministři dnes měli v plánu hovořit i o dalších migračních výzvách, kterým unie čelí. Český ministr vnitra již dříve uvedl, že EU potřebuje zejména zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Exemplárním případem toho, jak návratová politika nefunguje byl podle Rakušana případ tuniského útočníka, který v říjnu v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky. „Ten člověk pobýval na území EU deset let mezi různými státy, byl to dokonce člověk, který měl kriminální historii ve Švédsku, přesto se ho nepovedlo dostat z EU pryč,“ uvedl tehdy Rakušan.
V tomto ohledu přitom podle něj nedošlo k žádnému zásadnímu posunu. „Návratová směrnice je už tři nebo čtyři roky zaparkovaná v Evropském parlamentu“ a ještě nebyla projednána, připomněl Rakušan. Mezitím se přitom i migrační situace vyvinula a je potřeba se podle Rakušana zabývat tím, jakým způsobem návraty neúspěšných žadatelů řešit i jak rychle migranty vracet.
Dalším bodem agendy dnes bylo jednání o stavu schengenského prostoru, žádné rozhodnutí ohledně přijetí Rumunska a Bulharska do evropské zóny volného pohybu, se ale neočekávalo. Podle Rakušana je to už frustrující, téma přijetí obou zemí se řešilo už za českého předsednictví, shoda mezi zeměmi ale nebyla nalezena.
„Já bych byl rád, aby se to posunulo a moje vystoupení tady bude jasné a konzistentní. My jako Česká republika říkáme, že Rumunsko a Bulharsko jsou země, které jsou připraveny, potvrdily to všechny monitorovací mise,“ uvedl český ministr vnitra.
Česko rovněž podporuje postoj Finska, které nedávno ve snaze omezit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí uzavřelo celou hranici s Ruskem, což někteří kritizovali. „Zneužití migrace pro politické účely ze strany (ruského prezidenta) Putina, ze strany (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka, jak jsme zažili v Pobaltí, to je něco, co jako Česká republika chápeme. Máme historickou zkušenost s těmi zeměmi, které se toho dopouštějí,“ řekl k tomu Vít Rakušan. „Finsko má naši podporu, nemohlo zareagovat jinak,“ dodal s tím, že právě i v rámci EU by se mělo řešit, jak mohou země reagovat na podobný nenadálý nápor migrantů.
