Úvaha
Často během rozhovorů o společnosti, nejenom české, (ve svém samozřejmě pouze omezeném rozhledu) diskutuji s různými lidmi o myšlenkách na opuštění od „řešení“ situace prostřednictvím „násilné revoluce“ či přesněji řečeno vidiny vyřešení nedobré situace tím, že „svrhneme“ ty, o kterých předpokládáme, že nás uvrhli do temnoty, aniž bychom přemýšleli, jak věci dělat správně, a proč nejdou správným směrem (příčiny).
Jako řešení nahromaděné nespokojenosti působí svržení jako okamžitý a rychlý „lék“ pro odstranění hněvu a ukončení našich strastí.
Funguje to ale v dlouhodobém měřítku? Nejsou příčiny složitější? Je svržení vůdce konečným řešením?
Když bude každá další vláda „svrhávána“ v naději na lepší zítřek mám otázku: A co potom? Co až ji svrhneme?
Při přemýšlení nad tím, jak se chovat, aby nevznikalo velké množství problémů, často přemýšlím nad otázkou souvislosti mezi úpadkem prosperity a úpadkem morálních hodnot společnosti.
V každé oblasti je zajímavé přemýšlet nad tím, jak napravit nedobrý stav, a nikoliv pouze svrhnout vedení pomocí „revoluce“.
Už dříve hlásali někteří radikálové, že musíme rozbít stávající struktury pod heslem, že nejprve všechno spálíme a potom z popela začneme stavět budoucí „ráj“. Většinou došlo pouze k destrukci a vlády se nakonec ujali ti, kdo byly ochotni tu minulou svrhnout, a ne ti, kdo byli ochotni napravovat a stavět.
Nechce to revoluci, ale kultivaci – ponechat dobré a opravit, co dobře nejde.
Ve staré východní tradici existoval návod na to, jak vytvořit skvělé dílo. Protože se věřilo, že dílo je odrazem nás samotných, měli bychom dát důraz na sebezlepšování a s každým zlepšením nás samotných bude lepší i naše dílo.
Zušlechťování a kultivace namísto revoluce. To dobré a funkční přirozeně půjde dopředu, aniž by muselo svrhávat ostatní za účelem dostat se na vrchol.
Svržení zla, pokud skutečně svrháváme zlo, je jistě důležité a osvobozující, ale bez následného vytvoření něčeho lepšího se to neobejde. Samotné svrhávání není procesem tvoření, a proto neřeší otázku: „Co potom?“ Navíc jaké příčiny vedly k tomu, že se situace nevyvíjela dobře a věci došly tak daleko?
Možná, že když se pohneme od svrhávání k tvoření pomocí upřímného sebezlepšování, vyřešíme i otázku: „Co dál?“ Revoluce nebo kultivace?
