Milan Kajínek

8. 12. 2023

Úvaha

Často během rozhovorů o společnosti, nejenom české, (ve svém samozřejmě pouze omezeném rozhledu) diskutuji s různými lidmi o myšlenkách na opuštění od „řešení“ situace prostřednictvím „násilné revoluce“ či přesněji řečeno vidiny vyřešení nedobré situace tím, že „svrhneme“ ty, o kterých předpokládáme, že nás uvrhli do temnoty, aniž bychom přemýšleli, jak věci dělat správně, a proč nejdou správným směrem (příčiny).

Jako řešení nahromaděné nespokojenosti působí svržení jako okamžitý a rychlý „lék“ pro odstranění hněvu a ukončení našich strastí.

Funguje to ale v dlouhodobém měřítku? Nejsou příčiny složitější? Je svržení vůdce konečným řešením?

Když bude každá další vláda „svrhávána“ v naději na lepší zítřek mám otázku: A co potom? Co až ji svrhneme?

Při přemýšlení nad tím, jak se chovat, aby nevznikalo velké množství problémů, často přemýšlím nad otázkou souvislosti mezi úpadkem prosperity a úpadkem morálních hodnot společnosti.

V každé oblasti je zajímavé přemýšlet nad tím, jak napravit nedobrý stav, a nikoliv pouze svrhnout vedení pomocí „revoluce“.

Už dříve hlásali někteří radikálové, že musíme rozbít stávající struktury pod heslem, že nejprve všechno spálíme a potom z popela začneme stavět budoucí „ráj“. Většinou došlo pouze k destrukci a vlády se nakonec ujali ti, kdo byly ochotni tu minulou svrhnout, a ne ti, kdo byli ochotni napravovat a stavět.

Nechce to revoluci, ale kultivaci – ponechat dobré a opravit, co dobře nejde.

Ve staré východní tradici existoval návod na to, jak vytvořit skvělé dílo. Protože se věřilo, že dílo je odrazem nás samotných, měli bychom dát důraz na sebezlepšování a s každým zlepšením nás samotných bude lepší i naše dílo.

Zušlechťování a kultivace namísto revoluce. To dobré a funkční přirozeně půjde dopředu, aniž by muselo svrhávat ostatní za účelem dostat se na vrchol.

Svržení zla, pokud skutečně svrháváme zlo, je jistě důležité a osvobozující, ale bez následného vytvoření něčeho lepšího se to neobejde. Samotné svrhávání není procesem tvoření, a proto neřeší otázku: „Co potom?“ Navíc jaké příčiny vedly k tomu, že se situace nevyvíjela dobře a věci došly tak daleko?

Možná, že když se pohneme od svrhávání k tvoření pomocí upřímného sebezlepšování, vyřešíme i otázku: „Co dál?“ Revoluce nebo kultivace?

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.