Nový argentinský prezident Javier Milei, který za tři týdny v úřadu oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti, narazil se svými radikálními reformami na první komplikaci. Argentinský soud ve středu pozastavil část jeho dekretu, která se týká pracovního trhu. Informoval o tom deník El País.
Soud vyhověl stížnosti největšího místního odborového svazu CGT, který prezidentský dekret považuje za neústavní. Zatím jde o předběžné opatření, které reformu pracovního trhu pozastavuje, dokud soud nevynese konečný verdikt. Odbory tvrdí, že dekret je neústavní, protože změny jím zavedené neprošly parlamentem. Milei využil mechanismu, který může aplikovat v době přírodní či sociální katastrofy a díky němuž může pouhým dekretem měnit zákony. Soud ale uvedl, že v případě pracovního trhu nebyl prokázán stav nouze či naléhavosti.
Mileiova reforma pracovního trhu mimo jiné omezuje právo na stávku, prodlužuje zkušební dobu ze tří na osm měsíců či zkracuje mateřskou dovolenou.
Takzvaný dekret nutnosti a naléhavosti (DNU), který mění či ruší na tři stovky zákonů, Milei podepsal 20. prosince a 29. prosince začal platit. K soudům je ale na něj podána desítka stížností a zablokovat ho může také parlament, pokud ho odmítnou obě jeho komory. Ty ale o něm mohou hlasovat až na řádném zasedání v březnu, uvedl server BBC Mundo.
Dalších asi 660 opatření, jež mají přinést změny ekonomické, finanční, fiskální či sociální, ale i volební, obsahuje takzvaný zákon ómnibus, který prezident poslal do parlamentu koncem prosince a zákonodárci se jím mají zabývat tento měsíc po jednotlivých částech. Zahrnuje například možnost privatizovat asi 40 státních společností, včetně ropné YPF, argentinských aerolinek a železnic, národní banky, tiskárny bankovek, tiskové agentury Télam či vodárenské společnosti AySA.
Někteří analytici vyjádřili obavy, že Milei tímto zákonem také získá široké pravomoce a bude moci obcházet parlament při změně zákonů. Jedním z jeho opatření je totiž vyhlášení „veřejné nouze“ mimo jiné v ekonomické či sociální oblasti do 31. prosince 2025, což by dalo vládě legislativní pravomoce. Toto období může vláda prodloužit o dva roky, tedy de facto do konce Mileiova mandátu.
Mileiem navrhované reformy jsou součástí jeho „šokové terapie“, s níž chce dostat argentinskou ekonomiku z hluboké krize, snížit trojcifernou inflaci a rozpočtový deficit. Reformy ale dopadnou negativně na miliony Argentinců a CGT proto na 24. ledna proti nim vyhlásil generální stávku.
