Ústavní soud ve středu veřejně projedná návrh 71 poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou soudu Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyžádal si také stanoviska expertů. Rozhodnutí ve středu nepadne.
Poslanci ANO, za které jednala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová, návrh podali loni v květnu. Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo jen 760 korun.
„Retroaktivita napadených ustanovení spočívá v tom, že napadenými ustanoveními dochází k vyloučení standardních mechanismů valorizace důchodů v mimořádném termínu poté, co na jejich uplatnění již příjemcům důchodů vznikl právní nárok. Tím byla také porušena jejich legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty,“ stojí v návrhu ANO.
„Veřejnost byla v dostatečném předstihu seznámena se záměrem vlády postupovat cestou omezení mimořádné valorizace za účelem omezení výdajů na důchody do budoucna a naplnění mezigenerační solidarity,“ reagovala vláda ve svém vyjádření.
Sněmovní opozice zpochybnila i způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze. Vláda ale upozornila na „nečekaně rychlý, velmi překvapivý“ cenový vývoj na přelomu let 2022 až 2023. Kvůli odvrácení hospodářských škod tak byla podle kabinetu nutná rychlá reakce. Kdyby vláda valorizaci jednorázově nezkrátila, vzrostly by výdaje státního rozpočtu na důchody v roce 2023 o dalších 19,4 miliardy korun. V horizontu 30 let by to znamenalo nutnost vynaložit 500 miliard navíc, uvádí vláda.
Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. V druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásili soudce zpravodaj s předsedou soudu.
Nynějším návrhem ANO se ústavní soudci zabývali nejméně čtyřikrát na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec ale dospěli k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolali jako svědky oba ministry. Také si vyžádali stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.
„Nařízené jednání slouží ke slyšení stran a provedení důkazů (výslechy předvolaných svědků). S ohledem na to nelze předpokládat, že by se 10. ledna vyhlašovalo rozhodnutí ve věci samé,“ uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Znamená to, že soud patrně odročí vyhlášení nálezu na později.
Soudce zpravodaj Jan Svatoň už má k dispozici zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor Parlamentu a vlády. Soud je zpřístupnil na svém webu, stejně jako vyjádření poslanců ANO. Soud očekává velký zájem o jednání. Kapacita sněmovního sálu je omezená, pro veřejnost je vyhrazeno 50 míst.
