Milan Kajínek

8. 1. 2024

Občané České republiky žijící v zahraničí by měli mít možnost volit poštou už ve sněmovních volbách v roce 2025. Zatímco premiér Fiala a vládní koalice korespondenční hlasování podporují, opozice je připravená změnu zákona blokovat. Proč?

Pricipiální problém zavedení korespondenčního hlasování je podle poslance Karla Havlíčka (ANO) v tom, že „není možné, aby se svoboda jednoho jedince upozadila na úkor komfortu jiného člověka“, řekl Havlíček v diskusním pořadu Partie.

Karel Havlíček (ANO)

Tedy nesouhlasí, aby se občanům žijícím v zahraničí nastavovaly „komfortnější podmínky“ pro hlasování, než občanům žijícím v ČR, což by bylo porušení principu rovného přístupu a zvýhodňování vybraných skupin.

„V tuto chvíli (zaváděním korespondenčního hlasování) zvyšujete komfort lidí (voličů žijících v zahraničí), kteří jsou velmi často odtržení od toho, co se děje v České republice, jsou tady jednou za deset nebo pět let,“ míní Havlíček, a to i přesto, že jeho strana ve svém programovém prohlášení z roku 2018 zavedení korespondenčního hlasování slibovala.

Havlíček tvrdí, že jeho strana korespondenční hlasování sice v roce 2018 slibovala, ale nikdy ho nezavedla, protože v něm objevila problémy, které rozhodly o změně jejich postoje.

Věra Kovářová (STAN)

Poslankyně Věra Kovářová (STAN), jejíž strana korespondenční hlasování (spolu)navrhuje, odpovídá, že „zvyšovat komfort je správné“ a míní, že zavedení korespondenčního hlasování naopak vytváří „rovné podmínky přístupu voličů k volbám“.

„Vy dokonce, pane Havlíčku, argumentujete tím, že je to dokonce ohrožením demokracie. Chcete říci, že v těch dvaceti státech, které korespondenční volby používají, je ohrožena demokracie. Ne,“ říká Kovářová a obvinila poslance Havlíčka z toho, že chce „znesnadňovat volby“ voličům žijícím v zahraničí.

„Vy jim děláte ty podmínky lepší než lidem u nás,“ vznáší protiargument Havlíček.

Jakým stranám může „přilepšit“ korespondenční hlasování ve výsledcích voleb
Například podle statistik z parlamentních voleb v roce 2021 je patrné, že nejvíce volili Češi žijící v zahraničí koalici Piráti + STAN (50,47 % hlasů ze zahraničí) a koalici Spolu ODS+TOP09+KDU-ČSL (které dalo hlasy 34,26 % voličů ze zahraničí). Strana ANO získala pouze 5 % hlasů a SPD ještě méně 2,19 %. Více…

Podle dalšího opozičního hlasu, Tomia Okamury (SPD), je zavedení korespondenčního hlasování „protiústavní“.

„… ústava je v různých zemích různá, v každé zemi je také korespondenční zákon mírně jiný. V některých zemích například nemají identifikační průkazy, a tak dále,“ argumentuje Okamura a vysvětluje onu protiústavnost. „My máme v ústavě, že volba má být tajná, rovná a přímá. Ten návrh české vlády nesplňuje tu tajnost a tu rovnost.“

Tomio Okamura (SPD)

„U korespondenčního hlasování, tak jak jste to podali vy, není garance toho, že ten volič volil sám. Může volit někdo za něj, může být někdo v jeho okolí a tak dále,“ říká Okamura k otázce tajnosti hlasování. „Rovnost je narušená v tom, že občan v České republice má tu volbu v podstatě jednu. Hází do urny. Ale vy vytváříte možnost volby pro občany v zahraničí, což je v rozporu s rovností, kterou žádá ústava.“

Bezpečnost korespondenčního hlasování

Korespondenční, absenční a digitální hlasování je spojováno s řadou možných rizik a dnes již existuje několik příkladů reálného zneužití, které se ocitly před soudem v USA. Tyto případy odhalují některé mechanismy zneužití, pomocí nichž je možné reálně zvrátit výsledky voleb. Více zde…

Tomio Okamura také upozorňuje na některá spojená bezpečnostní rizika, která vyplývají ze sestavení volební komise. „V České republice je volební komise složená z členů různých politických stran, které se účastní voleb. Podle vašeho návrhu je volební komise složená z pracovníků ministerstva zahraničí,“ což podle Okamury není stejně bezpečné jako volební systém používaný uvnitř ČR.

Marek Benda (ODS)

Poslanec Marek Benda (ODS) argumentoval, že ony volební komise, které na ambasádách sčítají hlasy, již fungují nyní a není to tedy nějaká novinka, kterou má zavádět nový koaliční návrh na změnu volebního zákona.

Na závěr své kritiky Okamura uvedl, že tento konkrétní návrh (pdf) na zavedení korespondenčního hlasování může vést ke snížení důvěryhodnosti voleb v očích občanů, což může narušit „základní pilíř demokracie“.

Benda uvedl, že problémy s důvěryhodností korespondenčních voleb způsobilo v USA „vnitrostátní korespondenční hlasování“, nikoliv „korespondenční hlasování v zahraničí“.

Tajnost znamená „tajnost před státem“ nebo před všemi?

Podle poslance Marka Bendy spočívá ona „tajnost“ zmiňovaná v ústavě „tajnost před státem“. Podle Bendy to neznamená to, že volič nemůže nikomu říci, jak volil. „Měli jsme tu komunistické volby, kdy se nesmělo jít za plentu, kdy člověk musel vzít ten lístek a demonstrativně ho vhodit,“ vzpomíná Benda na dobu komunismu v bývalém Československu.

Utajení hlasování občanů je podle Bendy „před volební komisí“, aby měl občan právo na to, nikomu nesdělovat, koho volí a proč. Proto chodí voliči ve volební místnosti za plentu.

Podle Havlíčka a Okamury se jedná o tajnost univerzální, tedy o možnost a právo utajit své hlasování před kýmkoliv, včetně rodinných příslušníků. Podle Kovářové to může volič při korespondenčním hlasování vyřešit tím, že si odejde do místnosti, kde bude sám, a vložit do obálky tajně hlas pro své vybrané kandidáty.

Pro které volby by měla začít platit změna

Opoziční Okamura a Havlíček prohlašují, že vládní koalici „teče do bot“, respektive se „snižuje důvěra veřejnosti a ubývají voliči“, a označují to za důvod, proč chce koalice zavést korespondenční hlasování, aby v příštích volbách sesbírala o něco více hlasů, protože podle statistik výsledků voleb 2021 drtivá většina voličů v zahraničí volila strany současné vládní koalice.

Poslanec Benda uvedl, že podle něho jde o princip, aby byla dána „rovná“ příležitost volit lidem, kteří to mají na české vyslanectví v zahraničí třeba i několik tisíc kilometrů dlouhou cestu a nemají to tak blízko jako voliči v ČR, kteří mohou volit v blízkosti místa svého bydliště.

Podle Bendy je návrh na korespondenční hlasování pro občany žijící v zahraničí „v souladu s ústavou“ a může být účinný už ve volbách v roce 2025.

Související články

Přečtěte si také

Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“
Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“

Stát v určitém okamžiku zbavil výrobce vakcín odpovědnosti za případné újmy na zdraví způsobené povinným očkováním a občanům sdělil, že odškodnění provede sám. Tedy že újmu uhradí z peněz daňových poplatníků. Systém je však nastaven tak, že na odškodnění zatím nikdo reálně nedosáhl.

Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA
Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA

Nevládní organizace Heartland Institute se snažila posoudit pravděpodobný dopad, který by měly korespondenční hlasy odevzdané podvodným způsobem na hlasování pro tehdejšího kandidáta Joea Bidena a pro jeho protikandidáta, prezidenta Donalda Trumpa. A také, jak by ovlivnily celkové výsledky voleb v roce 2020.

Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka
Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka

Výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít, řekl v úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka.

OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje
OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje

Klimatická politika založená na předpokládaném vztahu mezi CO2 a úrovní arktického ledu je podle vědců problematická. Led netaje s růstem CO2.

Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?
Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?

Sdružení právníků Pro Libertate ve svém právním rozboru upozorňuje na rizika dosavadní verze Pandemické úmluvy, jakými jsou např. centralizace přístupu, legalizace cenzury, potlačení individuálních práv či rozšiřování kompetencí WHO.