Podle hongkongské skupiny pro lidská práva uspořádali čínští dělníci v roce 2023 dvakrát více protestů na obranu svých práv než v předchozím roce. Pozorovatelé Číny tvrdí, že takto rozsáhlé demonstrace by mohly vést k pádu Komunistické strany Číny (KS Číny).
China Labor Bulletin (CLB), hongkongská nezisková organizace, která „podporuje vznikající dělnické hnutí v Číně a aktivně se do něj zapojuje“, informovala o 1 779 protestech k 31. prosinci v souvislosti s masivním propouštěním, snižováním mezd a uzavíráním podniků v zemi.
Vznik rozsáhlých protestů čínských dělníků je „nevyhnutelným důsledkem čínské hospodářské krize“, uvedl v nedávném rozhovoru pro čínské vydání deníku Epoch Times bývalý čínský právník a komentátor současného dění žijící v Kanadě, Lai Jianping.
Lai se domnívá, že protesty mohou vést k pádu čínského komunistického režimu.
Celostátní protesty zaměstnanců v roce 2023
Čínská ekonomika zůstala v roce 2023 pomalá, a to i přes náhlé uvolnění drakonických opatření nulového covidu od prosince 2022.
Snížení objednávek od mezinárodních odběratelů a špatné hospodářské podmínky v zemi vedly podle CLB k propouštění zaměstnanců, přemístění výroby, aby se minimalizovaly náklady, nebo k úplnému uzavření továren.
Ze zprávy CLB vyplývá, že protesty se týkaly především průmyslových odvětví zaměřených na vývoz, jako je elektronika, oděvní průmysl, výroba hraček a automobilový průmysl, a že pracovníci protestovali proti mzdám, propouštění a stěhování a požadovali odškodnění.
Protesty vypukly po celé Číně, včetně čtyř správních obvodů pod přímou správou KS Číny.
Podle zprávy CLB bylo v provincii Guangdong, která je významným výrobním centrem, v loňském roce zaznamenáno 510 protestů různé velikosti, což je nejvíce v zemi.
Druhý nejvyšší počet protestů (108) je údajně ve východočínské provincii Shandong, následuje centrální provincie Henan a severní provincie Shanxi (v každé z nich bylo zaznamenáno 100 protestů).
Ze čtyř zmíněných správních obvodů zaznamenal Peking, hlavní město Číny, v loňském roce 33 protestů, Šanghaj 47, Chongqing 35 a Tianjin 25 protestů.
7. ledna loňského roku vypukl v Chongqingu rozsáhlý protest poté, co společnost Zybio, Inc., výrobce testovacích souprav covid-19, náhle propustila tisíce zaměstnanců, což byl jeden z prvních protestů v prvním měsíci roku, který byl zaznamenán ve zprávě CLB. Místní úřady vyslaly na potlačení protestu pořádkové síly.
Další protesty
Podle Nikkei Asia bylo v zemi v období od června 2022 do října 2023 zaznamenáno 1 777 demonstrací, které souvisely s realitním sektorem. Dvě třetiny těchto demonstrantů tvořili kupci a majitelé domů, kteří protestovali proti „zpoždění projektů, porušování smluv, údajným podvodům a nekvalitnímu provedení“, uvádí zpráva. Většinu zbývajících protestujících tvořili stavební dělníci, kteří požadovali nevyplacené mzdy.
21. července 2023 se tisíce rodičů shromáždily u různých vládních úřadů ve městě Xi’an v provincii Shaanxi, aby protestovaly proti vládní politice omezující přístup studentů ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání.
Vzhledem k tomu, že čínské úřady zatajují informace, je obtížné odhadnout skutečný rozsah těchto protestů.
„Musí bojovat o přežití“
Lai uvedl, že nedávné kampaně na obranu práv v Číně zahrnují „větší počet“ účastníků a že tyto akce jsou „intenzivnější než kdykoli předtím“.
Dodal, že mnoho lidí se v současné době potýká s extrémní chudobou, chybí jim finanční prostředky na podporu rodiny, zaplacení vzdělání dětí, pokrytí lékařských výdajů a splácení hypoték.
„Tito lidé se mohou postavit pouze na obranu svých legitimních práv, požadovat dlužné mzdy a pracovní příležitosti,“ řekl Lai.
Návratem k revoluční éře Mao Ce-tunga navíc čínský vůdce Xi Jinping „odradil zahraniční investory a čínské soukromé podnikatele od spolupráce s Čínou“.
Li Yuanhua, bývalý odborník na čínské dějiny, který nyní žije v Austrálii, se domnívá, že rozsáhlé protesty mezi dělníky pramení především z jejich „vůle přežít“.
„Privilegovaná třída v rámci KS Číny drancuje společenský majetek, zatímco čínští dělníci na dně společnosti jsou vytlačováni na samou hranici svých možností. Protože nejsou schopni zajistit své základní potřeby a přežití, jsou nuceni se postavit na odpor,“ řekl Li v nedávném rozhovoru pro Epoch Times.
Čínský sociální systém je na pokraji zhroucení a nemůže chudé dělnické třídě poskytnout žádnou podporu, řekl a dodal, že tak „musí bojovat o své přežití“.
Masové protesty mohou ukončit vládu KS Číny
Aby si udržela svou autoritářskou vládu, přistoupila Komunistická strana Číny k tvrdému potlačování disidentů a demonstrantů.
Nicméně když lidé bojují o přežití, přestávají se bát potlačování ze strany čínského režimu, řekl Li a dodal, že právě toho se režim bojí.
„Tento druh odporu lidí je opravdový a nebojí se násilného potlačení ze strany KS Číny. Odpor pro ně může vést ke smrti, ale bez odporu je smrt nevyhnutelná. Tak proč by se nebránili?“
Podle Laie nemůže KS Číny účinně potlačit všechny celonárodní protestní kampaně.
„KS Číny se potýká s rozsáhlými problémy, kdy vlna nezaměstnanosti a propouštění postihuje různá odvětví a sektory. Neustále se objevují protesty a incidenty na obranu práv a všude v zemi propuká neklid. … Mohu předvídat, že nemá způsob, jak je zvládnout. Tato situace do jisté míry významně ohrožuje vládu komunistického režimu,“ řekl.
„Staré čínské přísloví říká: ,Když se lidé nebojí zemřít, je zbytečné jim smrtí vyhrožovat.‘“
Na této zprávě se podíleli Zhang Hong a Luo Ya.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.