Analýza zpráv
Vzhledem ke globálnímu geopolitickému napětí a potřebě snížit rizika spojená se získáváním surovin hledají jednotlivé státy, včetně Spojených států a firmy po celém světě, alternativy k Číně, zejména pokud jde o zdroje surovin pro elektromobily.
V době, kdy se většina západního světa snaží odklonit od fosilních paliv a přejít na alternativní zdroje energie, stává se důležitou součástí tohoto úsilí odvětví elektromobilů.
Stejně jako v případě naprosté většiny kritických surovin pro mnohá průmyslová odvětví však v dodavatelském řetězci elektrických vozidel dominuje Čína, která se podílí 80 % na celosvětovém zpracování surovin v dodavatelském řetězci lithium-iontových baterií, 77 % na celosvětové kapacitě článků a 60 % na celosvětové výrobě součástek.
Dominantní postavení Číny v dodavatelském řetězci elektromobilů by však mohlo brzy skončit.
„Tato výhodná pozice Číny nemusí trvat příliš dlouho, protože ostatní země si uvědomily čínskou dominanci [v sektoru elektromobilů] a zintenzivnily svou reakci, aby ji obešly, přičemž nejlepším příkladem je IRA v USA,“ uvádí se ve čtvrteční výzkumné zprávě společnosti Natixis s odkazem na zákon o snížení inflace, který v srpnu 2022 podepsal prezident Joe Biden.
„Elektromobily mohou být po polovodičích dalším geopolitickým bojištěm, zejména pokud jde o baterie,“ dodává poznámka a poukazuje na to, že IRA „omezí schopnost expanze Číny a ve prospěch jiných zemí, jako je například Korea“.
Vedle geopolitiky čelí čínské vedení sektoru elektromobilů dalším překážkám, včetně konkurence z jiných zemí a skutečnosti, že „rovnováha mezi poptávkou a nabídkou [v Číně] se může vychýlit, což s sebou nese problémy v oblasti rentability,“ uvádí Natixis, která dodává, že „nedávná cenová válka v Číně ukazuje potenciální rizika nižších zisků“. Jakýkoli rychlý nárůst kapacity v kombinaci s poklesem poptávky může vyvolat obavy z nadbytečných kapacit.
Země jako Spojené státy, Německo, Norsko, Japonsko a Jižní Korea, které mají rozvinuté trhy s elektromobily a slibují značný potenciál, rovněž představují významnou konkurenci pro dominantní postavení Číny v oblasti elektromobilů.
Zatímco američtí výrobci elektromobilů jako Tesla, General Motors a Ford jsou v Číně přítomni, žádný čínský elektromobil se ve Spojených státech nevyrábí. Navíc evropské luxusní značky elektromobilů, včetně značek Mercedes, BMW a Volkswagen, prodávají v Číně přibližně třetinu svých elektromobilů.
Kromě toho Německo vytvořilo klíčové technologie pro specifické části hodnotového řetězce baterií pro elektromobily, například pro recyklaci, a stojí v čele testování inovativních chemických technologií baterií, jakými jsou například sodíko-iontové baterie.
Obavy ze striktního ovládání
Náhlý nárůst prodejů elektromobilů v době epidemie covid-19 v kombinaci s eskalujícím geopolitickým napětím vyplývajícím z rusko-ukrajinského konfliktu a napětí mezi USA a Čínou zvýšil obavy průmyslu elektromobilů z kontroly Číny nad dodavatelskými řetězci elektromobilů.
Nebezpečí vyplývající z koncentrace průmyslu často zhoršuje nedostatečná míra nahraditelnosti a recyklace. Například v případě baterií pro elektromobily neexistuje náhrada za lithium. Na Austrálii, Chile a Čínu připadá více než 80 % celosvětové produkce lithia, přičemž Čína kontroluje také více než 50 % celosvětového zpracování a rafinace.
Přestože podle Atlas Public Policy dosáhne prodej nových elektromobilů ve Spojených státech v letošním roce rekordních 9 % (oproti 7 % v roce 2022) všech osobních vozidel, zaostávají za zeměmi, jako je Německo, Čína nebo Norsko.
„Nebýt problémů s dodavatelským řetězcem, které ovlivnily schopnost automobilového průmyslu splnit všechny objednávky federální vlády (na vozidla s nulovými emisemi) ve fiskálním roce 2022, dosáhly by vozidla ZEV v roce 2022 přibližně 20 % akvizic,“ prohlásil Bílý dům, informuje agentura Reuters.
Přestože Spojené státy podnikly řadu kroků na podporu zavádění elektromobilů a dosažení soběstačnosti, zákonodárci se obávají „nepřátelských akcí“ Číny, které mají dopad na jejich dodavatelské řetězce.
V posledních několika měsících Čína omezuje vývoz materiálů důležitých pro baterie do elektromobilů, což je vykládáno jako odveta za omezení prodeje technologií do Číny ze strany USA.
Předsedkyně Výboru pro energetiku a obchod Sněmovny reprezentantů Cathy McMorris Rodgersová (R-Wash.), předseda Podvýboru pro energetiku, klima a bezpečnost sítí Jeff Duncan (R-S.C.) a předseda Podvýboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost sítí Bill Johnson (R-Ohio) napsali ministryni energetiky Jennifer Granholmové a vyjádřili znepokojení nad nedávnými kroky Číny, která se snaží omezit „přístup Američanů ke kritickým nerostným surovinám, které hrají významnou roli“ v národní „bezpečnosti, ekonomice a jako kritický zdroj energie“.
Bílý dům v dubnu představil balíček veřejných a komerčních závazků v rámci iniciativy pro urychlení přechodu na elektrickou energii, aby splnil cíl prezidenta Bidena, podle kterého by do roku 2030 mělo být 50 % všech prodaných nových vozidel elektrických. Tyto závazky byly přijaty v rámci plánu Investice do Ameriky, jehož cílem je posílit domácí výrobu, posílit dodavatelské řetězce, zvýšit konkurenceschopnost USA a vytvořit dobře placená pracovní místa.
Podobně je současná Evropa téměř zcela závislá na Číně, pokud jde o zásobování v určitých částech řetězce výroby elektrických vozidel, jako například při rafinaci surovin.
Evropská unie se proto v září zavázala chránit automobilový průmysl v regionu před „konkurenčním tlakem“ tím, že prošetří čínské státní dotace pro výrobce elektromobilů.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž vyjádřila obavy, že čínské státní dotace pro výrobce automobilů by mohly narušit konkurenceschopnost v bloku a ohrozit evropský výrobní sektor.
Vzhledem k tomu, že čínské značky již nabízejí levnější modely, je pravděpodobné, že tyto automobily získají podíl na trhu v západní Evropě a přilákají „potenciální regulační zásah, tj. uvalení vyšších cel na čínské značky“, uvádí se v poznámce, kterou ING zveřejnila na začátku listopadu.
Měnící se prostředí
Odborníci tvrdí, že politika nulové spotřeby je hnací silou přechodu na elektrifikovanou dopravu a světový automobilový sektor je pod stále větším tlakem, aby se této změně přizpůsobil. To nutí politiky a podniky, aby se strategicky zaměřili na to, jak zajistit doprovodné ekonomické zisky a vybudovat potřebné dodavatelské řetězce.
V této souvislosti „na cestě k úspěchu budou čínští výrobci elektromobilů pravděpodobně čelit omezením ze strany zahraničních vládních politik, jako je například preferenční zacházení s ‚přátelským krytím‘ a zabezpečení dodavatelského řetězce,“ uvádí se v poznámce Natixis.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
