Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Česko se k přijetí eura zavázalo před 20 lety při vstupu do EU, avšak bez stanovení termínu. Výjimka by představovala zásah do primárního unijního práva a musely by ji schválit všechny ostatní členské státy, uvedl Tecl. Připomenul, že ani pro zavedení eura zatím Česko neplní všechny čtyři nutné podmínky.
Debatu o nahrazení koruny eurem v novoročním projevu akceleroval prezident Petr Pavel, podle kterého je přijetí společné evropské měny logickou budoucností. Zavedení eura požadují některé strany a podnikatelské svazy, proti se naopak staví část ekonomů nebo Českomoravská konfederace odborových svazů. Euro kromě Česka po 20 letech členství v EU nemají ani Polsko a Maďarsko.
Česko podle ministerstva financí z podmínek od roku 2016 neplní například kritérium cenové stability pro přijetí eura, podle kterého inflace v ČR nesmí převýšit o 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší inflací. K dalším kritériím patří například dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.
Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v neděli uvedl, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. Podle kritiků eura toto kritérium neplní řada zemí eurozóny. Proti přijetí eura je i nedokončený proces reálné měnové konvergence, kdy kupní síla v Česku nedosahuje ani 90 procent kupní síly v eurozóně. K pozitivům patří naopak nízká míra nezaměstnanosti.
ČNB mezi riziky zavedení eura uvádí nutnost vzdát se samostatné měnové politiky a kurzu koruny coby stabilizačních makroekonomických nástrojů. K pozitivním přínosům by podle centrální banky patřily úspory transakčních nákladů či odstranění kurzového rizika.
Na kulatém stolu, který pořádal senátor Tecl loni v listopadu, varovali ekonomové před možnými důsledky přijetí eura v podobě možného vyššího zadlužování se kvůli levnějším půjčkám, nedostatečně adaptivní a opožděnou reakcí Evropské centrální banky v případě inflace, či vzdáním se suverenity vlastní měnové politiky k vyhlazování hospodářského cyklu. Argument pozitivního efektu na investice a DPH zpochybnil ekonom z VŠE Milan Bednář.
Petenti dle Tecla odevzdali petici do Senátu s 19 515 podpisy. Její elektronická verze je stále aktivní a čítá necelých deset tisíc podpisů.
