Jako nejúčinnější občanskou aktivitu pro prosazení změn v zákonech vidí občané ČR stávku či práci v politické straně. A většina české společnosti má za to, že je možné se otevřeně vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti, zjistilo v pravidelné šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Výzkum CVVM spadající pod Sociologický ústav AV zkoumal, zda se čeští občané domnívají, že mají možnost ovlivňovat veřejné dění a legislativní proces, a zda by podle jejich mínění měli o určitých veřejných záležitostech rozhodovat přímo občané či volení politici.
O významných místních otázkách by měli dle mínění české veřejnosti rozhodovat především sami občané. Ve zbývajících situacích naopak převládá názor, že by rozhodovat měli volení politici, a to především ohledně významných zákonů a významných mezinárodních smluv.
Při posuzování možností občanů ovlivňovat veřejnou sféru se občané nejčastěji ztotožňují s názorem, že se mohou otevřeně vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti (62 % dotázaných) a že mají možnost ovlivnit řešení problémů ve své obci či městě (53 % respondentů).
Dle šetření zastávají optimistický postoj k otázce, zda mohou ovlivnit veřejnou sféru ti, kteří mají vyšší vzdělání, jsou obecně spokojenější se svým životem, hodnotí svou životní úroveň jako dobrou, více důvěřují vládě a jsou spokojenější s aktuální politickou a ekonomickou situací. Dále ti, kteří subjektivně vnímají úroveň své domácnosti jako dobrou, a kteří se na levo-pravé škále politické orientace řadí k pravici.
Opačný názor mají ti, kteří nejsou spokojeni se současnou ekonomickou či politickou situací nebo ti občané, kteří deklarovali, že nepůjdou k příštím volbám. Relativně skepticky se k možnosti ovlivňování veřejné sféry staví lidé starší 65 let. Názor, že je možné dosáhnout oprávněných požadavků, naopak častěji sdílí mladí ve věku 15 až 19 let.
Jako nejvíce efektivní metoda prosazení změny zákona byla hodnocena stávka a práce v politické straně, které vidí vidí jako „rozhodně“ či „spíše účinné“ 49 % respondentů. Přibližně dvě pětiny občanů hodnotí jako účinný soudní spor, petici, práci v občanských sdruženích, práci v odborech či demonstraci.
Naopak jako nejméně účinná při snaze o prosazení změny zákona se lidem jeví práce v církvi a hladovka – stejný názor mají lidé k extrémním formám nátlaku v podobě násilných akcí. Značně skepticky se česká společnost rovněž staví k aktivitě na sociálních sítích, blokádám či dopisům nebo e-mailům adresovaným novinám, které za neúčinné považuje přibližně sedm z deseti občanů.
Čtyři pětiny dotázaných hodnotí jako neúčinné dopisy nebo e-maily adresované poslancům. Muži oproti ženám vyjadřují silnější skepsi k účinnosti aktivity na sociálních sítích a práce v církvi při snaze o změnu zákona. Oproti tomu však častěji věří v účinnost stávky.
Pouze 18 % respondentů uvedlo, že podle svého názoru má možnost ovlivnit řešení problémů na celostátní úrovni, oproti tomu většina občanů zastává názor opačný, z toho 37 % uvedlo, že takovou možnost „rozhodně“ nemá.
V porovnání s výzkumem realizovaným v únoru 2020 je pokles o 8 procentních bodů v případě názoru občanů na možnost otevřeně se vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti. Jedná se tak o druhou nejnižší míru souhlasu s touto možností v uplynulých deseti letech.
V delším časovém horizontu výzkum potvrzuje dlouhodobý trend nárůstu pozitivních odpovědí v případě možnosti ovlivnit řešení problémů na celostátní úrovni (z 5 % v roce 2009 na současných 18 %) a možnosti dosáhnout oprávněných požadavků.
Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je vědecký projekt CVVM zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý.
