„Naše profese je již 20 let obětí ,agribashingu‘,“ říká Jean-Guillaume Hannequin, předseda francouzské Departementální federace svazů zemědělců (FDSEA) v departementu Meuse. Zemědělci jsou podle něj „obviňováni ze všech neduhů společnosti“.
Mocné francouzské zemědělské odbory se 22. ledna sešly s francouzským premiérem poté, co vládě pohrozily týdenními i delšími protesty, pokud nebudou splněny jejich požadavky. Odbory požadovaly od vlády konkrétní kroky k řešení svých stížností, které podle nich zahrnují nadměrnou finanční zátěž a environmentální předpisy, jakož i neadekvátní ceny za jejich produkty.
Jean-Guillaume Hannequin je rovněž toho názoru, že dohoda mezi EU a Mercosurem (jihoamerické sdružení volného obchodu, pozn. red.) je skutečným „skandálem“. Deník Epoch Times s ním hovořil o současných protestech zemědělců ve Francii.
Francouzští zemědělci jsou již několik týdnů rozzlobeni. V listopadu byly po celé zemi obráceny „vzhůru nohama“ vjezdové cedule do vesnic. Co chtěli zemědělci touto akcí odsoudit?
Tato akce byla uspořádána, aby ukázala, že jsme doslova „vzhůru nohama“. Jsme v zemi, kde ti, kdo nám vládnou, přijímají množství rozhodnutí a zavádějí nespočet norem a předpisů, které vedou k poklesu produkce.
Zároveň Francie dováží obrovské množství zahraničních potravin, které nepodléhají stejným pravidlům. V důsledku toho jsme vystaveni tvrdé a nekalé konkurenci.
Kromě toho vidíme, že se zemědělství do jisté míry stalo politickým a ekonomickým vyrovnávačem jiných odvětví, a to je nadále nepřijatelné. Domnívám se, že hněv zemědělců dosáhl svého vrcholu.
Nyní vám nemohu říci, zda budou akce pokračovat, jsme odborový svaz, rozhodnutí nepřijímá vedení, o všem se rozhoduje na nejnižší úrovni.
A mohu vás ujistit, že moji kolegové jsou odhodláni vydržet až do konce. Věřím, že demonstrace na druhé straně Rýna (v Německu, pozn. red.) skutečně pomohly vrátit věc zemědělským organizacím na správnou cestu.
Od podzimu 2023 se ve Francii na protest zemědělců převracejí vesnické cedule „vzhůru nohama“. Fotografie jsou shromážděny například ve facebookové skupině Tarn Info. (Screenshot / Tarn Info)
Byli jste vy a vaše požadavky dosud vyslyšeni?
Jako předsedu FDSEA z Meuse (1) a člena FNSEA (2) mě již přijal prefekt, abych upozornil na několik protichůdných bodů, které ohrožují suverenitu naší země.
Náš předseda Arnaud Rousseau již hovořil s ministrem zemědělství Marcem Fesneauem. Dosáhl řady výsledků, zejména v oblasti daní.
Rád bych připomněl, že důvodem našeho protestního hnutí bylo ukončení osvobození pohonných hmot od daně. Jak již bylo řečeno, stále nám chybí jeden aspekt. Byla nám slíbena přechodná daňová úleva jako kompenzace za ztrátu osvobození od daně, ale tato úleva je stále bezvýznamná. Netušíme, jak o ní požádat.
Pusťe si filmový dokument Válka proti farmářům online
Glyfosát byl právě povolen Evropskou komisí na dalších deset let. Je to pro zemědělství dobrá zpráva?
Glyfosát je politický totem. Využívá se k získání hlasů Zelených a ekologických stran. Emmanuel Macron v této otázce také památně klopýtl, a to hlavně kvůli svému bývalému ministrovi pro ekologickou transformaci (3) Nicolasi Hulotovi, který chtěl, aby se Francie tohoto pesticidu nadobro vzdala.
Hlava státu si však dobře uvědomuje, že přechod k udržitelnějšímu systému není bez glyfosátu možný. V současné době neexistují žádné alternativy, takže je stále nepostradatelný.
V budoucnu se možná objeví jiná řešení. To by však vyžadovalo větší investice do výzkumu. Některé ústavy se zaměřují na mobilní elektrické systémy, které by mohly ničit plevel, ale také na biologické produkty, které jsou neškodné pro životní prostředí.
Takový pesticid může také ušetřit mnoho fosilní energie. V mém oddělení jsou zemědělci, kteří se věnují půdoochrannému zemědělství.
Pouze sejí, mezi dvěma plodinami vysévají pšenici a krycí plodiny, které vytvářejí biomasu a zachycují uhlík. Především však půdu neobdělávají, aby neměnili její struktury.
V současné době je povolení glyfosátu na dalších deset let pro zemědělce vlastně dobrou zprávou.
V sedmdesátých letech 20. století bylo v zemi přibližně 1,5 milionu zemědělců, dnes jich je pouze 390 000. Někteří označují za jednu z hlavních příčin postupného zániku profese dovoz. Co si o tom myslíte vy? Obáváte se, že dohoda mezi EU a Mercosurem bude úspěšná?
Dohoda EU-MERCOSUR je skutečným skandálem Evropské unie, který je prosazován Evropskou unií a kterému suverénní země, jako je Francie, nemůže říci ne.
Problém je v tom, že ve Francii se o zemědělství diskutuje pouze z hlediska ekologického plánování, tedy realizace Pařížské dohody z roku 2015, a tedy dekarbonizace zemědělství.
V žádném případě nezpochybňuji boj proti globálnímu oteplování, ale je zde dvojí metr. Na jedné straně se nám říká, že musíme dekarbonizovat francouzské zemědělství, a zároveň naši politici zavírají oči před potravinami ze zemí MERCOSUR, které, přísně vzato, nesplňují žádné normy. A co víc, právě tam, v srdci „plic planety“, dochází k největšímu odlesňování.
Farmář na svém traktoru vystavuje transparent s nápisem „400 eur měsíčně, 70 hodin týdně, Macron přichází pracovat na farmu“. Zemědělci blokují svými traktory dálnici A7 na protest proti daním a klesajícím příjmům v Montélimaru na jihu Francie (24. ledna 2024). (SYLVAIN THOMAS / AFP via Getty Images)
Pokud jde o generační výměnu, situace bude velmi obtížná z několika důvodů. Za prvé, povolání zemědělce vyžaduje hodně práce a mladí lidé dnes nejsou vždy ochotni tak tvrdě pracovat. Naše profese je také již 20 let obětí „agribashingu“. Jsme obviňováni ze všech neduhů společnosti.
Dochází k démonizaci zemědělství a my jsme se nedokázali bránit. Zemědělství je historicky velmi rezervovaný cech – zemědělci pracují dlouhé hodiny a nemyslí nutně na vysvětlování své profese. Myslím, že jsme propásli příležitost ke komunikaci.
Naštěstí se to nyní ve veřejném mínění postupně mění. Lidé si uvědomují, že o francouzských zemědělcích se říká spousta nesmyslů. Dalším důvodem obtížné generační obměny je důchod zemědělců. Ten se pohybuje kolem 1 000 eur měsíčně. To je skandál!
Na druhé straně Rýna je zemědělský svět také rozzuřený. Zemědělci všude demonstrují v ulicích. Mají němečtí farmáři stejné problémy jako francouzští?
Němečtí ekoaktivisté mají stejné intelektuální bloky jako francouzští Zelení, jsou uvězněni ve svém diskurzu degrowth (4), což vede k protestním hnutím zemědělců na obou stranách Rýna.
My i naši němečtí kolegové čelíme stejným politickým zkouškám a útrapám, zejména v souvislosti s evropskou zemědělskou politikou.
Vezměme si například vynětí půdy z produkce, které je ve Francii i v Německu zdaněno 3 nebo 4 %, ale také biomasu, kterou musíme maximalizovat, abychom zachytili uhlík.
Zemědělský veletrh se bude konat od 24. února do 3. března. Využijete této příležitosti, aby byl váš hlas slyšet?
Jedná se o nejdůležitější setkání v zemědělství. Samozřejmě je to dobrá vizitka pro řešení všech problémů a tato akce je vždy velmi politickým momentem. V souvislosti s evropskými volbami je o to důležitější.
Děkuji vám za rozhovor.
(1) Fédération Départementale des Syndicats d’Exploitants Agricoles (FDSEA) je francouzské zájmové sdružení zemědělců na úrovni departementů. Zastupuje zájmy zemědělců v různých záležitostech, včetně politických, hospodářských a sociálních. FDSEA 55 v departementu Meuse je místním zastoupením v departementu Meuse.
(2) Fédération Nationale des Syndicats d’Exploitants Agricoles (FNSEA) je největší zájmové sdružení zemědělců ve Francii. Zastupuje zájmy zemědělců na celostátní úrovni a hraje klíčovou roli při utváření zemědělské politiky.
(3) Nicolas Hulot, který byl 17. května 2017 jmenován „ministrem pro ekologickou a solidární transformaci“, odstoupil 4. září 2018. Tato funkce zahrnovala odpovědnost za oblast klimatu, znečištění ovzduší, energetiky a dopravy. Hulot byl také zakladatelem a čestným předsedou Nadace Nicolase Hulota, ekologické organizace založené v roce 1990.
(4) Diskurs degrowth, známý také jako „post-growth diskurs“, se týká plánovaného snižování materiální spotřeby v bohatých zemích za účelem dosažení ekologických cílů a podpory sociální spravedlnosti.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
