Mária Fuchs

7. 2. 2024

Komentář

Již více než dva týdny probíhají napříč Německem demonstrace, které by mohly vyvolat dojem, že se ve spolkové republice chystá puč pravicových extremistů.

Tisíce lidí vyšly do ulic demonstrovat proti Alternativě pro Německo (AfD) pod heslem #niewiederistjetzt (#už nikdy). V sobotu se v Berlíně sešlo více než 150 000 lidí, aby vytvořili lidský řetěz proti extremismu: Na sociálních sítích se poprvé po letech znovu objevil hashtag #WirSindMehr („je nás víc“) a spolkový prezident vyzval k „obraně ústavy před našimi nepřáteli“. Mediální elity se předhánějí v tom, kdo přinese ostřejší srovnání AfD s NSDAP. Novináři diskutují o možném odebrání politických práv některým členům AfD nebo o úplném zákazu strany. Ve veřejnoprávním rozhlase proběhla diskuse se třemi hosty – Dietmarem Bartschem z Levice, zemským předsedou z CDU Danielem Güntherem a ústavním právníkem Alexanderem Thielem, blízkým SPD a Zeleným. Všichni tři byli pro zákaz AfD, moderátor pochopitelně souhlasně přikyvoval. Co se v současné době v Německu děje?

Nebezpečný Maassen a tajné setkání

Inu, na konci ledna německý Úřad na ochranu ústavnosti označil Hanse-Georga Maassena za pravicového extremistu, údajně kvůli jeho kritickým výrokům na adresu Zelených. Sám Maassen stál v čele toho samého úřadu v letech 2012-2018 a byl dlouholetým členem CDU. Letos v lednu oznámil transformaci WerteUnion (Unie hodnot), jakési frakce, která sdružovala konzervativnější členy CDU a CSU, v novou politickou stranu. Politicky mají blíže k typu politiky, kterou reprezentoval Helmuth Kohl (logo strany odkazuje na kampaň CDU z roku 1976), než k Merkelové či Merzovi. Unie hodnot ovšem na rozdíl od ostatních politických stran připouští spolupráci s AfD.

Zkrátka, děje se toho hodně a rychle, takže je třeba to vysvětlit.

Přejděme k demonstracím. Vznikly v reakci na „tajné setkání vysokých politiků AfD a CDU, podnikatelů a pravicových aktivistů“. Alespoň tak o této schůzce, která se konala loni v listopadu v Postupimi, informoval státem financovaný web Correctiv. Účastníci schůzky prý připravovali „tajný plán proti Německu“, jehož cílem bylo vyhostit z Německa miliony cizinců a Němců s migračním původem. Podle portálu šlo o „útok na ústavu a útok na lidskou existenci“. Časopis Spiegel psal o „deportační konferenci“. Odhalení „tajného spiknutí“ přišlo v době protestů zemědělců a bylo přinejmenším zajímavé, s jakou intenzitou se německá média věnovala setkání hrstky málo významných lidí na úkor informování o masových protivládních protestech, které měly sympatie veřejnosti.

Setkání zorganizoval jistý důchodce a bývalý zubař Gernot Möhrig, který byl v 70. letech členem extremistického vlasteneckého sdružení Heimattreue Deutsche Jugend. Pozvánka hovořila o soukromém setkání a výměně názorů. Setkání se zúčastnilo 20 až 25 osob, přičemž dva poslanci Bundestagu, jeden parlamentní spolupracovník a jeden zemský poslanec pocházeli z AfD. Kromě nich byli přítomni dva členové nově vznikající Maassenovy Unie hodnot, ústavní právník Ulrich Vosgerau (člen CDU) a také Rakušan Martin Sellner, šéf místního Hnutí identity, které je skutečně v hledáčku německých tajných služeb. Sellner měl ve své přednášce hovořit o „remigraci“ těch, kteří se dostatečně neasimilovali. Právě tato řeč vzbudila vášně, přesněji řečeno interpretace toho, jak to Sellner vlastně celé myslel. Než aféra vypukla, Sellnera v Německu prakticky nikdo neznal. Když se Sellner chystal 29. ledna opět navštívit Německo, tisíce lidí sledovaly na sociálních sítích, zda ho policie pustí přes hranice (nakonec ho pustila). Jeho kniha o „remigraci“ se stala bestsellerem na Amazonu. Lepší reklamu si Sellner nemohl přát. Ale vraťme se k listopadovému setkání.

Případ vyvolává několik otázek. Correctiv získal informace ze schůzky díky novináři, který byl ve stejné době ubytován v hotelu a měl zajistit tajný odposlech. Correctiv tajné odposlechy popírá – jednalo by se o trestný čin -, ale podle kritiků neměl jinou možnost, jak informace získat. To je první kámen úrazu.  Z tohoto důvodu podalo několik účastníků schůzky na portál žalobu. A pokud skutečně došlo k „tajnému spiknutí“ nebo připravovanému puči, hotel pravděpodobně nebyl tím nejlepším místem.

Kdo to platí?

Kromě způsobu, jakým byly informace získány, vyvolává pochybnosti i skutečnost, na kterou upozornil švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung: portál Correctiv žije ze štědré státní podpory, kterou schválila komisařka pro kulturu a média Claudia Rothová (Zelení). Další finanční prostředky poskytlo spolkové ministerstvo pro rodinu a zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska. Z odpovědi spolkové vlády na interpelaci AfD vyplývá, že portál od svého spuštění v roce 2014 obdržel přibližně 2,5 milionu eur – značnou část z nich v letech 2022 a 2023. Seznam veřejných „sponzorů“ portálu je poměrně rozsáhlý – kromě výše uvedených úřadů se na něm objevilo také ministerstvo pro výzkum a vzdělávání, ministerstvo zahraničních věcí, ale i politické nadace a státní podniky. Jak úzká je tedy vazba Correctivu na stát? Sympatizanti AfD se ptají, zda si vláda prostřednictvím Correctivu neplatí kampaň proti druhé nejsilnější opoziční straně. Nabízí se samozřejmě také otázka, proč Correctiv zveřejnil svou „investigativní zprávu“ právě v době protestů zemědělců, ačkoli k setkání došlo již v listopadu.

S účastníky postupimské schůzky lze souhlasit i nesouhlasit, ale naznačovat, že měli „tajný plán proti Německu“, je zjevně politicky účelové. Je zajímavé, že podobné masové demonstrace nevznikly po zátazích proti tzv. říšským občanům – v prosinci 2022 a říjnu 2023. Tato síť shromažďovala zbraně a plánovala převrat a únos ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD). I z těchto případů je zřejmé, že tajné služby jsou aktivní a paralely s Německem před nástupem Hitlera jsou krajně nevhodné.

Zrušte hranice! A kapitalismus…

Podívejme se však blíže na demonstrace na „obranu demokracie“. Jedna z největších se konala v neděli 21. ledna v Mnichově. Svolala ji klimatická aktivistka Lisa Poettingerová, která působí na tzv. antifašistické scéně. V červnu 2022 napsala na síti X, že považuje za legitimní „zveřejňovat adresy fašistů, klimafašistů a majitelů koncernů“.

Před demonstrací také vyzvala, aby lidé nenosili německé vlajky. Což je opět pozoruhodné: proč by měli demonstranti odmítat státní symbol na demonstraci, která se tváří, že jde o záchranu německého státu?

Poettingerová také napsala, že si na demonstraci nepřeje žádné pravicové politiky jakékoli politické barvy (včetně CSU a Svobodných demokratů). To však nebránilo bavorskému premiérovi a šéfovi CSU Markusi Söderovi, aby na síti X zveřejnil děkovný status „angažovaným občanům za demonstraci proti pravicovému radikalismu“. Söder je známý tím, že se rád veze na aktuální módní vlně…

Mnichovské demonstrace se zúčastnil také levicový filozof a bývalý politik SPD Julian Nida-Rümelin, který varoval před zneužíváním demonstrací levicovými radikály. Přestože plakáty účastníků varovaly před nenávistí, z pódia zaznívala právě nenávist. Řečníci požadovali zrušení národních hranic a likvidaci kapitalismu. To bylo příliš i na levicového intelektuála.

Dalším dílkem do skládačky obrazu angažovaných Němců je plakát z demonstrace, která se konala ve městě Cáchy. Stálo na něm: „Zabijte AfD-lidi, vyžeňte nacisty.“

Tady šlo tak trochu o slovní hříčku, protože nápis se dal číst i tak, že AfD-lidé zabíjejí. V této věci již probíhá vyšetřování.

Jak je tomu s těmi neonacisty?

Němci jsou na projevy extremismu citliví ze zřejmých důvodů. Málokterá země dělá pro jeho potírání tolik jako Německo. Za všechny jmenujme alespoň ministerstvo vnitra a akční plán proti pravicovému extremismu nebo ministerstvo pro rodinu a jeho program Živá demokracie.

Kromě toho se při jakémkoli náznaku extremismu opakovaně zvedá vlna společenského rozhořčení. S odstupem času se však opakovaně ukazuje, že jsou často založeny na vykonstruovaném narativu.

V říjnu 2000 došlo k žhářskému útoku na židovskou synagogu v Düsseldorfu. V reakci na něj tehdejší kancléř Schröder vyhlásil „vzpouru slušných lidí proti pravicovému extremismu“. Již tehdy došlo k mobilizaci proti „pravici“. Rudozelená vláda pod záminkou boje proti extremismu zaváděla akční plány a financovala levicové projekty. Policie však zatkla pachatele útoku, kteří nebyli pravicovými extremisty, ale dvěma Araby. Jeden pocházel z Maroka, druhý byl Palestinec z Jordánska. Oba se přiznali, že útok provedli, aby se pomstili Izraeli.

Boj proti pravicovému extremismu pokračoval poté, co se rozšířila zpráva, že horda neonacistů utopila v bazénu v saském městě Sebnitz šestiletého Josepha Abdullaha. Zprávu přinesl bulvární deník Bild na titulní straně s palcovým titulkem. Vzhledem k tomu, že neonacistická NPD měla v té době v tomto městě kolem 15 procent hlasů, vypadala zpráva věrohodně. Kancléř Schröder pozval chlapcovu rodinu na schůzku. Jak se však ukázalo, chlapec zemřel v důsledku srdeční vady a bez vlastního zavinění. Přesto si Sebnitz ještě dlouho nesl image neonacistického města.

V roce 2018 padlo podezření z neonacismu na město Chemnitz. V srpnu zde dva žadatelé o azyl ubodali 35letého muže (jeden z pachatelů je stále na útěku). V reakci na tuto událost se ve městě konaly demonstrace, kterých se účastnili i extremisté. Ti údajně pronásledovali uprchlíky ve městě. Video z kanálu Antifa-Zeckenbiss, které to mělo dokazovat, trvá 19 sekund, a jak se později ukázalo, předcházely mu urážky Afghánců na adresu demonstrantů. Jeden z Afghánců měl jednoho z demonstrantů polít pivem. Ten reagoval slovními urážkami. Když se pokusil Afghánce kopnout nohou, byli oba Afghánci již několik metrů od něj a tím „akce“ skončila. Zkrátka obyčejná potyčka.

I tento příběh však začal žít vlastním životem. Kancléřka Merkelová tehdy odsoudila nenávist a pronásledování nevinných lidí. No a na začátku září se v mnoha německých městech začaly organizovat demonstrace pod výše zmíněným heslem #WirSindMehr, které nyní znovu ožilo. Že v Chemnitzu nedošlo k žádnému nenávistnému pronásledování cizinců, tvrdil i tehdejší šéf Úřadu na ochranu ústavnosti a již zmíněný Hans-Georg Maaßen: „Na základě mého opatrného posouzení je dost důvodů domnívat se, že jde o cílenou nepravdivou informaci, která má odvést pozornost veřejnosti od vraždy (ubodaného muže) v Chemnitzu,“ řekl.  Státní zastupitelství rovněž neshledalo žádné pronásledování z nenávisti. Maaßen však musel ze svého úřadu odstoupit. Od té doby je persona non grata. Nepřekvapuje, že se nyní obává současných demonstrací a varuje, že současná vláda podněcuje nenávist občanů vůči opozici prostřednictvím propagandy a agitace.

Strach u Zelených

Intenzita současných demonstrací je však mnohem větší než před šesti lety. Nejen politici, ale i soukromé firmy vyhlašují svůj boj proti pravici transparentem Hass geht uns auf den Keks (Nenávist nám leze na nervy), jedna firma prodává kávu s označením FCK AFD a několik dalších se rozhodlo neprodávat své výrobky „náckům“. Norimberská spořitelna pozvala na místní demonstraci ve svém internetovém bankovnictví. Média a politici sugerují dojem, že je povinností zaujmout společensky odpovědný postoj, připojit se k demonstracím, přidat se na stranu dobra proti zlu.

Má to i svůj politický rozměr. Pro Stranu zelených je to pokus o mobilizaci po propadu popularity v průzkumech veřejného mínění. Zelení klesají také kvůli demonstracím zemědělců – proti politice Strany zelených mají nejblíže lidé, kteří se živí prací na polích a v lesích. Některým to vzdáleně připomíná komunismus, kdy se proti straně postavila dělnická třída. Proč se k Zeleným přidává i CDU, je pro mnohé s podivem…

Převzato ze stránek Konzervativních novin.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

Přečtěte si také

Nemít krávy, tak nemáme ani na výplaty, stěžovali si zemědělci na protestu v Hodoníně
Nemít krávy, tak nemáme ani na výplaty, stěžovali si zemědělci na protestu v Hodoníně

Podle něj evropská pravidla mohl nastavovat jen někdo bez reálné zkušenosti z výroby. „Vypadá to, jako by to vymýšleli lidí, kteří nikdy nebyli v poli a ti nám vyprávějí, co máme dělat,“ domnívá se Tomáš Krč.

Mercedes obrátil. Spalovací motory ukončovat nehodlá
Mercedes obrátil. Spalovací motory ukončovat nehodlá

Společnost Mercedes-Benz včera oznámila, že odsouvá dříve avizované ukončení výroby spalovacích motorů. Firma to uvedla ve své zprávě pro investory.

Geopolitická zbraň KS Číny v hodnotě jednoho bilionu dolarů selhává
Geopolitická zbraň KS Číny v hodnotě jednoho bilionu dolarů selhává

Čínská iniciativa Pás a stezka ztrácí na atraktivitě kvůli skrytým vojenským ambicím, korupci a nedostatečným hospodářským výsledkům.

Intersucho: Nasycení půdy je na většině míst ČR nad 90 %, menší je na jihu
Intersucho: Nasycení půdy je na většině míst ČR nad 90 %, menší je na jihu

Půda je v Česku podle portálu Intersucho nasycená, úroveň nasycení se na většině míst republiky pohybuje nad 90 procenty.

Naše herkulovské úkoly: Hledání moudrosti ve 12 úlohách
Naše herkulovské úkoly: Hledání moudrosti ve 12 úlohách

Herkules je jednou z nejoblíbenějších postav řecké mytologie. Jeho obrovská síla a odvaha inspirovala západní svět.