Aktualizace článku v čase 9:30.
Přistávací modul Nova-C společnosti Intuitive Machines dnes na raketě Falcon 9 odstartoval z floridského mysu Canaveral. Plavidlo míří k Měsíci, kde se v rámci mise IM-1 pokusí o první soukromé přistání. V případě úspěchu také Intuitive Machines přispěje k americkému dobývání Měsíce, Nova-C by na jeho povrchu přistála jako první americký modul od roku 1972.
Mise IM-1 dnes krátce po jedné hodině ráno místního času (7:00 SEČ) vyrazila vstříc temné obloze ze startovací rampy 39A v Kennedyho vesmírném středisku. Start byl přeložen ze středy, kdy se vyskytly technické potíže při plnění tekutého metanu, který modul typu Nova-C používá jako palivo.
„Potvrzujeme vyslání mise IM-1,“ napsala zhruba hodinu po startu a po oddělení přistávacího modulu na sociální síti X společnost SpaceX, která zajistila nosný stupeň Falcon 9. „Modul se nyní vydal na svou několikadenní cestu k lunárnímu jižnímu pólu,“ dodala.
Přes čtyři metry vysoké plavidlo, pro tuto misi pojmenované Odysseus, má zhruba 300 kilometrů od lunárního jižního pólu přistát 22. února. Oblast je podle agentury AP plná zrádných kráterů a útesů a odpovídá přistání na pozemské Antarktidě. Je však potenciálně bohatá na led. Ve stejných místech hodlá do konce tohoto desetiletí v rámci programu Artemis přistát s astronauty americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Odysseus má na lunární povrch snést výzkumný náklad NASA, za což úřad zaplatil 118 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). Šest zařízení na přistávacím modulu podle úřadu usnadní přípravy pro posádkovou misi Artemis III. Kromě toho modul veze náklady komerčních klientů včetně série uměleckých předmětů od amerického sochaře Jeffa Koonse – 125 miniatur z nerezové oceli, které znázorňují fáze Měsíce.
IM-1 bude v případě úspěchu první soukromou misí, která na přirozené zemské družici přistane. O toto prvenství se loni pokusila japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepodařilo. Domácího konkurenta měla společnost Intuitive Machines v americké firmě Astrobotic Technology, která v lednu k Měsíci vyslala lunární modul Peregrine. Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit. Peregrine, který měl na lunární povrch dosednout 23. února, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v její atmosféře.
AP připomíná i neúspěch robotické sondy Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL, která se na Měsíc zřítila v dubnu 2019. Stejný osud loni v srpnu potkal i ruský modul Luna-25.
Spojené státy naposledy navštívily Měsíc v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Je to zároveň naposledy, kdy na přirozené zemské družici pobýval člověk, jiné zemi než USA se lidskou posádku na Měsíc dopravit nepodařilo. Sondy tam pak dostaly také Sovětský svaz, Čína, Indie a Japonsko.
