Překvapivý závěr přinesla studie australských lékařů pod vedením šéfa zdravotního úřadu australského státu Queensland, Johna Gerrarda. Podle jeho týmu příznaky obávaného dlouhého covidu nejsou v ničem specifické, píše se v britském Guardianu.
„Věříme, že je načase, abychom přestali používat označení ‚dlouhý covid‘,“ řekl Gerrard.
Jako dlouhý covid se popisuje zdravotní stav, při němž se i po vyléčení z covidu vyskytují stejné či podobné příznaky trvající několik měsíců či dokonce let. Mezi symptomy dlouhého covidu patří únava, změna či ztráta chuti a čichu nebo problémy se soustředěním.
Symptomy covidu a chřipky jsou v delším horizontu podobné
V rámci studie australští lékaři pozorovali následky covidu na 2 399 pacientech a dalších 2 713 lidech, kteří se léčili s jinou nemocí, jako je například chřipkou. Ve výsledku 3 % pacientů s covidem vykazovaly podobné dlouhodobé následky jako 4,1 % pacientů bez covidové infekce a 3,4 % pacientů, u kterých byla diagnostikována chřipka.
„Je to termín, který zbytečně vytváří strach, a v některých případech může bránit v uzdravení od dlouhodobých symptomů,“ argumentuje Gerrard vůči označení „douhý covid“.
Studie zatím není publikovaná. Nicméně vědecký web EurekAlert! zveřejnil tiskovou zprávu, která shrnuje postup i závěry výzkumu.
Celou studii představí lékařský tým vedený Gerrardem příští měsíc na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí v Barceloně, která se koná ve dnech 27. až 30. dubna.
V souvislosti s výsledky tohoto výzkumu je relevantní si připomenout, jak nebezpečný vir SARS-CoV-2 ve skutečnosti byl.
Pro většinu světové populace bylo riziko úmrtí na covid-19 podobné úmrtí na chřipku
Ve studii publikované koncem roku 2022 tým vědců vedený stanfordským profesorem Johnem Ioannidisem shromáždil data z 31 zemí a vypočítal, že úmrtnost na infekci (IFR) způsobenou covidem-19 byla před vakcinací pro věkovou skupinu mladší 69 let téměř 0,1 %, přičemž do věku 59 let je podíl násobně menší.
Na základě dat vypočítali výzkumníci ze Stanfordu následující průměrné IFR:
- Od narození do 19 let: 0,0003 % = zemřeli 3 z 1 000 000 nakažených
- 20 až 29 let: 0,003 % = zemřeli 3 ze 100 000 nakažených
- 30 až 39 let: 0,011 % = zemřel 1,1 z 10 000 nakažených
- 40 až 49 let: 0,035 % = zemřeli 3,5 z 10 000 nakažených
- 50 až 59 let: 0,129 % = zemřeli 1,3 z 1 000 nakažených
- 60 až 69 let: 0,501 % = zemřel 1 z 200 nakažených
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevence nemocí (CDC) se IFR u sezónní chřipky (v období 2023/2024) pohybuje mezi 0,05 – 0,1 %.
Dle českého Státního zdravotního úřadu (SZÚ) „v ČR počty nemocných každoročně dosahují statísíců, počty zemřelých v souvislosti s chřipkou zhruba 1 500 osob“.
„Pro představu, v sezóně 2018–2019 byla v České republice chřipková epidemie od 4. do 9. kalendářního týdne 2019. Za 6 epidemických týdnů vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 tisíc osob,“ uvádí dále SZÚ na webu.
Když tedy podělíme oněch 1 500 zemřelých s počty nakažených (v tomto případě pouze z oněch 6 epidemiologických týdnů), dostáváme se k 0,15 % a tedy, jak se píše dále na webu SZÚ, „situace je podobná i v ostatních vyspělých zemích“.
