Slezina jako největší lymfatický orgán v lidském těle hraje zásadní roli. Je ovšem jedním z nejméně známých tělních orgánů.
Toto je 6. část série „Zázračný imunitní systém“
V této sérii prozkoumáme skutečnou sílu naší imunity a orgánů, které nás neúnavně chrání. Poskytneme také praktické způsoby, jak tyto životně důležité dary určené k ochraně našeho těla udržovat zdravé.
Pokud bychom si představili naše tělo jako stát, lymfatický systém by byl systémem zpracování odpadu a slezina by pro něj byla hlavní velitelskou stanicí s továrnou na zbraně, centrální recyklační stanicí a kontrolním úřadem.
Slezina jako největší lymfatický orgán v lidském těle hraje zásadní roli, zejména v éře covidu-19. Je to jeden z nejméně pochopených orgánů lidského těla.
„Lichá“ slezina
Slezina je červenofialový orgán velikosti pěsti ve tvaru kávového zrna, který se nachází pod hrudním košem na levé straně břicha vedle žaludku.
Zajímavé je, že je spojena s řadou „lichých“ čísel: 1, 3, 5, 7, 9 a 11. Slezina je asi jeden palec tlustá, tři palce široká, pět palců dlouhá, váží přibližně sedm uncí a leží mezi devátým a jedenáctým žebrem.
Slezina se skládá především ze dvou typů tkání: z červené dřeně, která obsahuje červené krvinky a žilní tkáně, a z bílé dřeně, která obsahuje bílé krvinky regulující zánět a hrající důležitou roli v boji proti patogenům.
Multifunkční životní orgán
Ačkoli je slezina malá, plní řadu důležitých funkcí. Je příkladem obdivuhodné schopnosti lidského těla využívat jednu věc k mnoha účelům. Slezina, která funguje jako zásobárna v oběhovém systému, především reguluje obranné funkce imunitního systému, produkuje protilátky a filtruje krev, aby odstranila patogeny, zejména zapouzdřené zárodky. Jedná se o bakterie, které jsou dvojnásobně chráněné, odolnější vůči imunitě organismu a invazivnější (např. Streptococcus pneumonia).
Slezina také odstraňuje staré krevní buňky a pomáhá kontrolovat množství krve, které koluje v těle, a zároveň vytváří kritické krevní rezervy, které se mohou uvolnit při úrazech a výrazném krvácení.
Slezina má tři základní funkce.
Filtruje krev a odstraňuje invazivní bakterie a viry
Patogeny jsou obvykle neutralizovány nebo zničeny lymfatickými uzlinami. Patogeny, kterým se podaří vyhnout filtraci, však budou nadále cirkulovat v lymfatickém toku a nakonec se vrátí do krve.
Jakmile se tyto škodliviny dostanou do krve, existuje další účinný filtr, který je odstraňuje – slezina. Při průchodu krve slezinou se rychle odstraňují patogenní složky, jako jsou nečistoty, bakterie a paraziti, a krev tak zůstává čistá.
K tomu dochází především v bohaté lymfatické tkáni sleziny, tj. v „bílé buňce“, a to za pomoci makrofágů, což jsou výkonní čističi, kteří pohlcují a rozkládají odumřelé buňky, nečistoty, nádorové buňky a cizorodé materiály.
Během chronické infekce může dojít podobně jako u lymfatických uzlin k zánětu sleziny z nahromadění patogenů, což způsobí její zvětšení.
Kromě toho B-lymfocyty, typ bílých krvinek, produkují bílkoviny bojující proti infekcím, tzv. protilátky, které mohou napadat bakterie. Tato produkce protilátek B-lymfocyty je jedním z nejdůležitějších příspěvků sleziny k imunitě.
Produkce a recyklace červených krvinek
Tělo obsahuje tři hlavní typy krevních buněk: červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Slezina má základní funkci tvorby a recyklace červených krvinek, což udržuje naši krev zdravou a čistou.
Od 12. do 28. týdne vývoje plodu produkuje slezina většinu červených krvinek. Po 28. týdnu přebírá úlohu kostní dřeň a stává se hlavním místem produkce červených krvinek.
Průměrná životnost lidských červených krvinek je přibližně 120 dní v oběhu, poté jsou pohlceny makrofágy.
Jedná se o mimořádně účinný proces, neboť makrofágy pohltí každou sekundu přibližně pět milionů červených krvinek, aniž by došlo k významnému úniku jejich složek do oběhu.
Krev ve slezině protéká jedinečnou sítí, která je určena k provádění tohoto čisticího procesu. Představte si slezinu jako továrnu a slezinnou mikrocirkulaci jako montážní linku. Krev vstupuje do továrny malými krevními cévami sleziny a prochází sítí zvanou červená pulpa, která je jako kontrolní stanice kvality, která kontroluje nepoškozenost každé krvinky.
Makrofágy si představte jako dělníky na montážní lince, kteří odstraňují buňky, jež neprošly kontrolou kvality. Když krevní buňky procházejí červenou buničinou a dostávají se do pletiva, jsou stlačovány a lisovány.
Stlačení pomáhá identifikovat poškozené buňky, které mohly projít kontrolou kvality. Pokud jsou buňky poškozené, prasknou a buňky sleziny stráví uvolněné složky.
Produkty tohoto trávení tělo převážně znovu využívá jako živiny, často pro tvorbu nových krvinek.
Vytváření dodatečných krevních rezerv
Další důležitou funkcí sleziny je její schopnost uvolňovat v krizových situacích další krevní rezervy. V případech, kdy má tělo problémy se zásobováním krví, například při šoku nebo ztrátě objemu krve, se slezina může zmenšit a uvolnit až 100 mililitrů krve do jiných částí těla k cirkulaci, což představuje 2 % objemu veškeré krve v těle.
Neočekávané výsledky související s covidem
U pacientů s covid-19 lékaři obvykle slezinu nevyšetřují, přestože může být virem významně postižena, tudíž její zhoršený stav nemusí být zpozorován, dokud se neobjeví závažný problém.
Jak může SARS-CoV-2 zdecimovat slezinu
Posmrtná pitevní studie zjistila, že infekce SARS-CoV-2 může vést k patologickým změnám v lymfatických uzlinách a slezině, které mohou způsobit vážné buněčné poškození a snížení počtu imunitních buněk.
Studie zjistila, že SARS-CoV-2 může poškodit slezinu a lymfatické uzliny tím, že je infikuje buď přímo, nebo tím, že spustí produkci interleukinu 6 (IL-6). To může vést k odumírání imunitních buněk, zmenšování uzlin sleziny a úbytku lymfocytů.
Studie také zjistila, že ve slezině infikované virem se ve srovnání se zdravou slezinou významně zvýšil obsah proteinu zvaného syntáza mastných kyselin (fatty acid synthase – FAS), který reguluje buněčnou smrt.
Výzkum ukazuje, že virus SARS-CoV-2 může infikovat kromě plic i slezinu a ovlivnit imunitní systém. To pomáhá vysvětlit, proč se u pacientů s covid-19 mohou vyskytnout závažné následky související se slezinou.
Infekce covid-19 může ovlivnit velikost sleziny
Studie zkoumala 160 pacientů s akutní infekcí covid-19 a zjistila, že velikost a objem jejich sleziny se v časné fázi hospitalizace významně zvětšily. Důvodem může být imunitní odpověď organismu nebo jiné faktory. Se zvětšením sleziny souvisela také závažnost infekce covid-19.
Jiná studie zjistila, že pacienti, kteří se zotavili z infekce covid-19, měli výrazně menší velikost sleziny než zdraví jedinci. Kromě toho byl počet T-buněk bojujících s infekcí v těle nižší u pacientů s těžkým zápalem plic než u pacientů se středně těžkým zápalem plic.
Obě studie poukazují na významný vliv covidu-19 na slezinu. Rozdíl ve velikosti sleziny mezi oběma studiemi lze vysvětlit různými stádii působení viru covid-19 a účinky na buňky bojující s infekcí, zánětem a krevními buňkami.
Covid-19 může způsobit natržení sleziny a „mrtvici“
Slezina je nejvíce prokrvený orgán v těle. Jakékoli vážné poranění nebo krvácení ze sleziny může mít za následek značnou ztrátu krve, což vede k poruše homeostázy a v některých případech i ke smrti. Poranění sleziny jsou běžná při tupých poraněních břicha.
Podobně jako při mozkové nebo srdeční mrtvici může i slezina dostat „mrtvici“. K tomu často dochází, když jsou slezinná tepna nebo její větve zablokovány krevní sraženinou.
Během posledních tří let bylo v rámci výzkumu nalezeno poměrně velké množství případů covid-19 s „mrtvicí“ sleziny hlášených po celém světě:
- Tři brazilské případy měly infarkt sleziny a mnohočetné systémové infarkty.
- V jednom švýcarském případě měl mladý, jinak zdravý 17letý muž uzávěr mozkových cév a také infarkt sleziny.
- Ve Velké Británii byl hlášen případ se závažným stavem infarktu sleziny způsobeným onemocněním covid-19.
- V Turecku byl hlášen případ 68letého pacienta s infarktem sleziny a plicní embolií.
- Lékaři ze Spojených arabských emirátů hlásili 23letou, dříve zdravou pacientku s covid-19, u které byl počátečním příznakem infarkt sleziny.
Stručné shrnutí
To vše může být způsobeno tím, že covid-19 může způsobit srážení krve v malých krevních cévách ve slezině, což může vést k odumření tkáně sleziny. V některých případech může dokonce dojít k samovolnému prasknutí sleziny a následnému protržení.
Případy spontánního netraumatického prasknutí sleziny způsobeného druhotně onemocněním covid-19 byly hlášeny v několika zemích, včetně Spojených států, Íránu, Itálie, Spojeného království a Saúdské Arábie.
Tyto závažné případy nám znovu připomínají, že covid-19 může zvýšit riziko vzniku krevních sraženin v různých částech těla, včetně srdce, mozku a často opomíjeného orgánu – sleziny.
Příznaky mozkové a srdeční mrtvice jsou všeobecně známé, ale příznaky mrtvice sleziny s potenciálně život ohrožujícím následkem (prasknutím sleziny) nejsou běžně rozpoznatelné.
Levostranná bolest břicha s nevolností a zvracením nebo bez nich by měla být pečlivě sledována, aby se vyloučila možnost infarktu sleziny. Při protržení sleziny je často nutné ji chirurgicky odstranit.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Zdroje:
Kapila V, Wehrle CJ, Tuma F. Physiology, Spleen. [Updated 2022 May 8]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan-.
Sadarangani, M. (2018). Protection Against Invasive Infections in Children Caused by Encapsulated Bacteria. Frontiers in Immunology, 9.
Bohnsack, J. F., & Brown, E. J. (1986). The Role of the Spleen in Resistance to Infection. Annual review of medicine, 37, 49–59.
Tahtabasi, M., Hosbul, T., Karaman, E., Akin, Y., Konukoglu, O., & Sahiner, F. (2021). Does COVID-19 cause an increase in spleen dimensions? Possible Effects of Immune Activation, Hematopoietic Suppression and Microthrombosis. Clinical imaging, 79, 104–109.
Agus M, Ferrara ME, Bianco P, Manieli C, Mura P, Sechi R, et al. Atraumatic Splenic Rupture in a SARS-CoV-2 Patient: Case Report and Review of Literature. Case Rep Surg 2021;2021:1–5.
Shaukat I, Khan R, Diwakar L, Kemp T, Bodasing N. Atraumatic splenic rupture due to covid-19 infection. Clin Infect Pract 2021;10:100042.
Mobayen M, Yousefi S, Mousavi M, Shafighi Anbaran A. The presentation of spontaneous splenic rupture in a COVID-19 patient: a case report. BMC Surg 2020;20:220.
Knefati M, Ganim I, Schmidt J, Makkar A, Igtiben S, Landa E, et al. COVID-19 with an initial presentation of intraperitoneal hemorrhage secondary to spontaneous splenic rupture. (pdf) Cureus 2021;13:e15310.
Prentice G, Wilson S, Coupland A, et al. Complete splenic infarction in association with COVID-19. BMJ Case Reports CP 2021;14:e246274.
Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology (pdf). Saunders. 2010. Pp. 195, 196, 201, 202. ISBN 978-1416045748.
Page 191: These reservoirs include the following: (1) the spleen, which sometimes can decrease in size sufficiently to release as much as 100 ml of blood into other areas of the circulation.
Billett HH. Hemoglobin and Hematocrit. In: Walker HK, Hall WD, Hurst JW, editors. Clinical Methods: The History, Physical, and Laboratory Examinations. 3rd edition. Boston: Butterworths; 1990. Chapter 151.
Thiagarajan, P., Parker, C. J., & Prchal, J. T. (2021). How Do Red Blood Cells Die? Frontiers in physiology, 12, 655393.
Al Suwaidi S, Alakasheh B, J, Al-Ozaibi L, S: Splenic Infarction in a COVID-19 Patient without Respiratory Symptoms. Dubai Med J 2022;5:74-77. doi: 10.1159/000521207
Robinette, C. D., & Fraumeni, J. F., Jr (1977). Splenectomy and subsequent mortality in veterans of the 1939-45 war. Lancet (London, England), 2(8029), 127–129.
Santos Leite Pessoa, M., Franco Costa Lima, C., Farias Pimentel, A. C., Godeiro Costa, J. C., & Bezerra Holanda, J. L. (2020). Multisystemic Infarctions in COVID-19: Focus on the Spleen. European Journal of case reports in internal medicine, 7(7), 001747.
Thrombotic disease as a complication of COVID-19 must be suspected by clinicians, and recognized and monitored by radiologists. Thrombosis is often the initial manifestation of SARS-CoV-2, hence the importance of early diagnosis to avoid complications and reduce morbidity and mortality.
Mobayen, M., Yousefi, S., Mousavi, M. et al. The presentation of spontaneous splenic rupture in a COVID-19 patient: a case report. BMC Surg 20, 220 (2020).
