Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Reakci ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.
„Výsledky kontrol NKÚ ukázaly, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se tempo zadlužování nepodařilo dostatečně snížit,“ stojí ve výroční zprávě. Státní rozpočet loni skončil schodkem 289 miliard, který NKÚ označuje za velmi vysoký.
K vyrovnanému hospodaření nepomohla ani daň z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Na dani samotné vybral za loňský rok 39,1 miliardy korun. Dalších 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun.
NKÚ ale poukazuje i na to, že ekonomiku a hospodaření negativně ovlivňoval válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dopady. Šlo například o rostoucí ceny komodit, zejména pohonných hmot a energií.
Uvádí i to, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 651 miliard, ale příjmy jen o 391 miliard. „Další narůst výdajů bez znatelného zlepšení strukturálního nesouladu mezi celkovými příjmy a výdaji dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje riziko dalšího zadlužování,“ varuje NKÚ.
Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v Parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.
Úřad připomíná, že jednou z možností úspor je modernizace veřejné správy. „Výsledky kontrol NKÚ však ukazují, že snahy ČR o modernizaci měly jen velmi omezené výsledky,“ upozorňuje zpráva. Širší nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně, lze podle úřadu hodnotit částečně pozitivně, ale úřady a instituce podání zpracovávají zastaralými způsoby. Také elektronizace uvnitř úřadů nevede ke snížení administrativní zátěže. „Ve výsledku tak nedochází k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků,“ dodal NKÚ.
Úřad také píše, že i přes některé snahy se dotační způsob zásadním způsobem nezměnil. „Stále je zatížen formalismem bez důrazu na to, aby dotace směřovaly tam, kde mohou skutečně a smysluplně pomoci. Nadále tedy mluvíme o administrativně náročném, nepřehledném a neřiditelném systému, který je složitý nejen pro stát, ale i pro samotné příjemce dotací,“ uvádí výroční zpráva.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která kontroluje především nakládání s penězi a majetkem státu a vyjadřuje se i k hospodaření státního rozpočtu.
