Zatímco poslední evropští výrobci solárních panelů bojují o přežití, orgány Evropské unie daly jasně najevo, že příliv dotovaných čínských panelů plošně omezovat nehodlají, protože by to mohlo zbrzdit plnění klimatických cílů. Nová legislativa by mohla pomoci, ale než vstoupí v platnost, pro řadu evropských firem už bude pozdě.
Evropská komise zahájila 3. dubna 2024 vyšetřování dvou čínských výrobců solárních zařízení kvůli podezření na nezákonné státní dotace. Komise uvedla, že existují „dostatečné důkazy“, že obě společnosti „obdržely zahraniční dotace, které narušují vnitřní trh“.
Vyšetřování se týká tendrů na obří solární elektrárnu v Rumunsku s instalovaným výkonem 110 MW. Projekt je částečně financován z Modernizačního fondu EU. Vyšetřování potrvá 3–4 měsíce a pokud se obvinění potvrdí, komise může zakázat společnostem přístup k veřejným zakázkám v EU.
Brusel vyšetřuje, zda státní dotace neumožnily výrobcům podat nepřiměřeně levnou nabídku. Taková nabídka by mohla vést k nekalým podmínkám hospodářské soutěže ve srovnání s ostatními žadateli a znevýhodnit zejména evropské výrobce solárních zařízení.
Od loňského roku musí společnosti při podávání žádostí o účast na veřejných zakázkách v EU poskytovat informace o státních dotacích ze zahraničí. Některé čínské firmy jsou podniky plně pod kontrolou čínského režimu, což je i případ jedné z vyšetřovaných firem, Shanghai Electric UK Co. Ltd, kterou vlastní státní podnik Shanghai Electric Group.
Evropští výrobci solárních systémů tento krok vítají. „Šetření, které Komise včera zahájila, považujeme za důležitý krok, neboť Komise dokazuje, že se neomezuje pouze na právní rámce týkající se nekalých obchodních praktik, ale že podle těchto rámců také jedná, a to v reakci na agresivní strategii čínského průmyslu, pokud jde o net-zero technologie,“ řekl Epoch Times Johan Lindahl, šéf European Solar Manufacturing Council (ESMC), profesního uskupení evropských výrobců solárních panelů.
Podle něj Čína vynakládá na podporu odvětví dotace „téměř třikrát až čtyřikrát větší než my na Západě,“ uvedl dříve pro server Science Business.
Čínské soláry potřebujeme, říkají politici
Vyšetřování neférového dotování se ovšem týká pouze veřejných projektů nad 250 milionů eur. Všechny ostatní projekty a solární dovozy zůstávají bez omezení. Navzdory opakovaným varováním evropských společností, že pokud Unie proti čínským dovozům nezasáhne, dojde ke ztrátě odvětví na starém kontinentě.
Kvůli záplavě čínské fotovoltaiky klesly ceny o zhruba 40 %, což sice těší zákazníky a firmy, které systémy instalují, nicméně evropským producentům se hromadí výrobky na skladech a musí propouštět. Někteří již začínají závody zavírat.
V roce 2023 instalovaly země EU solární panely o výkonu 56 GW, což je historické maximum. Mezitím zbývající evropští hráči v dodavatelském řetězci solárního průmyslu jsou vytlačováni levnějšími čínskými panely.
„Nemůžeme si zavřít hranice,“ prohlásila 4. března komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při jednání se zeměmi EU. „Hodně jsme těžili z rekordního počtu instalací,“ vysvětlila estonská komisařka a dodala, že solární průmysl v Evropě je sice třeba podporovat, ale že je zároveň nutné zaručit širokou dostupnost fotovoltaického vybavení, „abychom splnili naše ambiciózní cíle do roku 2030.“
V podobném duchu se vyjádřila i komisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová: „Vzhledem k tomu, že se v současné době do značné míry spoléháme na dovoz, abychom dosáhli cílů EU v oblasti solárního rozmístění, je třeba jakékoli potenciální opatření zvážit s cíli, které jsme si stanovili, pokud jde o energetickou transformaci.“
Německý ministr hospodářství Robert Habeck napsal již v listopadu Evropské komisi dopis, kde vyjádřil znepokojení nad uvalením obchodních restrikcí na čínské solární panely. Habeck v dopise varoval, že omezení čínského dovozu by mohlo zničit rychlou expanzi zelené energie v Evropě a zdražit 90 % fotovoltaického trhu. Hrozí bankroty firem, které montují a instalují solární panely pomocí dovážených dílů, napsal německý ministr.
Zařiďte se po svém
Simsonová a její kolega pro vnitřní trhy Thierry Breton navrhují místo cel ustanovení Evropské solární charty, což má být dobrovolná deklarace států EU a velkoobchodníků, kteří by se zavázali upřednostňovat panely vyrobené v Evropě. Tato deklarace by mohla být podepsána v květnu.
Evropská komise dala jednotlivým členským státům volné ruce v poskytnutí finančních podpor svým solárním výrobcům. Někteří na to slyší, jiní ne.
Italské společnosti Enel se letos podařilo zajistit půjčku 560 milionů euro na rozšíření továrny na Sicílii. Půjčku poskytla Evropská investiční banka ve spolupráci s italskými bankami, přičemž premiérka Giorgia Meloniová slíbila dalších 90 milionů eur z národních zdrojů. Díky nové továrně, která má být dokončena do konce roku 2024, firma zvýší výrobní kapacitu ze současných 200 MW ročně na 3 GW ročně.
„Chceme a potřebujeme být v tomto odvětví konkurenceschopní ve srovnání s asijskými hráči,“ uvedla podle Reuters Meloniová.
Lindahl z ESMC uvádí, že některé další státy jako Španělsko, Nizozemí nebo Francie podnikají kroky k podpoře svého domácího solárního průmyslu či takové opatření alespoň zvažují, zato naopak Německo veškerou pomoc odpískalo kvůli nedostatku financí.
Výrobce solárních článků Meyer Burger letos oznámil, že od března končí s produkcí v Německu a místo toho postaví dva závody v USA. Díky americkému rozpočtovému balíčku nazvaném „Zákon o snižování inflace“, který podporuje čisté technologie, bude mít společnost nárok na daňové úlevy v očekávané výši 1,4 miliardy eur a bude chráněna před masivními dovozy z Číny.
Nečisté čínské soláry
Evropská komise pracuje na dvou legislativách, které by mohly mohutný příliv čínských solárních produktů významně omezit. Minulý měsíc se orgány EU dohodly na znění návrhu nařízení, které zakazuje produkty vyrobeného nucenou prací. Podobnou právní úpravu zavedly Spojené státy.
Podle Global Slavery Index (globální index otroctví) představují solární panely čtvrté nejrizikovější zboží co do použití nucené práce. „Netřeba dodávat, že pro evropský průmysl je velmi těžké soutěžit s protějškem, který smí používat nucenou práci a využívá otrockou práci. Pokud mluvíme o Číně a regionu Sin-ťiang, OSN to odsoudila a existuje mnoho důkazů o tom, co s tou menšinou dělají. Používají pracovní programy s nucenou a otrockou prací a část jejich hodnotového řetězce je tím poskvrněna,“ říká Lindahl.
Podle něj je zavedení takového opatření logické. Na dovozce by se měly klást stejné nároky jako na domácí výrobce. „V Evropě máme předpisy týkající se práce a spravedlivých pracovních postupů a práva být v odborech atd., což Čína nemá,“ poznamenává.
Další právní rámec, který se připravuje je směrnice o ekodesignu udržitelných produktů. Tato legislativa stanoví minimální kritéria pro vstup na trh, pokud jde o udržitelnost, recyklovatelnost, či kvalitu. U výrobku se bude zvažovat i jeho uhlíková stopa a pokud překročí určitý práh, výrobek nebude moci být uveden na trh.
Lindahl doufá, že kromě fotovoltaických článků budou do ekologického designu zahrnuty i střídače potřebné k využití solární energie. „To je další způsob, jak vyvážit hrací pole, protože Číňané využívají dotovanou uhelnou energii pro výrobu polysilikonu a dalších dílčích hodnotových řetězců,“ podotýká.
Silnou podporu by měl přinést také tzv. Net Zero Industry Act, který má usnadnit masivní investice do klimaticky čistých technologií, mezi nimi i fotovoltaice.
Komu zvoní hrana
Problém je ovšem v tom, že než budou všechny legislativy uvedeny do praxe (tedy pokud budou), potrvá to 2–3 roky. A to je pro živořící evropské výrobce dlouhá doba. Lindahl si stěžuje, že zatímco USA, Čína i Indie poskytují svým výrobcům štědré dotace, EU v tomto směru zaostává.
Do té doby navrhli unijní výrobci Evropské komisi nouzová opatření v podobě odkupu evropských zásob solárních modulů anebo umožnění přímé podpory členských států současným výrobcům. Současná legislativa umožňuje dotovat pouze nové projekty, ne ty stávající.
Ani komise, ani členské státy však na tyto podněty neslyšely, poznamenává Lindahl, takže situace zůstává kritická. „V současnosti to vypadá pro odvětví velmi ponuře. Ta nouzová opatření bychom v podstatě potřebovali už před dvěma měsíci a nemáme je. A vidíme, jak společnosti zavírají. Téměř každý nebo každý druhý týden máme nové oznámení o ukončení výroby v Evropě,“ vypráví zástupce evropských producentů fotovoltaiky.
Zda se situace změní po volbách do Evropského parlamentu, netuší, ale i kdyby byli noví zákonodárci více nakloněni podpoře evropských podniků, než dojde ke změnám, může být příliš pozdě. „Může se stát, že ztratíme většinu hráčů a za dva až tři roky budeme muset průmysl vybudovat znovu,“ podotýká.
