Agrární komora se na svém sjezdu 7. dubna shodla na výzvě pro českou vládu, požadujíc razantní omezení dovozu zemědělských produktů z třetích zemí, zejména ukrajinského obilí a řepky. Zemědělci hrozí dalšími protesty.
Největší zemědělská nevládní organizace a její téměř dvě stovky delegátů zastupujících členskou základnu Agrární komory pobízejí vládu, aby do konce dubna projednala rázné omezení bezcelních dovozů.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala k nám již druhým rokem proudí ukrajinské obilí a řepka vyprodukované s výrazně nižšími požadavky na kvalitu a tím pádem i nižšími cenami. Tyto komodity se mají hromadit zejména v zemích blízko Ukrajiny, kde křiví tržní ceny. Zemědělci si stěžují, že vláda ani Unie tento problém dlouhodobě neřeší, což ohrožuje jejich samotnou existenci.
Po rozsáhlých protestech zemědělců, kteří kromě jiného poukazovali právě na mimounijní komodity srážející ceny na trhu, navrhla Evropská komise zatím jen zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska.
„V současné době prodáváme nejdůležitější komodity, tedy obiloviny, za ceny globální, které odpovídají roku 1989, přičemž máme náklady lokální, které zase odpovídají roku 2024,“ uvedl v tiskovém prohlášení Doležal a dodal: „Možná to odpovídá naší historicky tradiční snaze být bruselštější než Brusel a nastavit si mnoho podmínek ambiciózněji a rigidněji než naše konkurence. Nicméně pro naše zemědělce to znamená pomalou, ale jistou likvidaci.“
Čeští zemědělci podle něj za loňský rok přišli jen na tržbách za obiloviny a olejniny o více než 30 miliard korun ve srovnání s rokem 2022 a o 15 miliard ve srovnání s rokem 2021. Letos to může být 50 miliard ve srovnání s rokem 2022 a 25 miliard ve srovnání s rokem 2021.
„Tato situace nejen poškozuje české zemědělce, ale nepomáhá ani těm ukrajinským, na kterých akorát vydělávají překupníci. Opakovaně vyzýváme, aby tento problém už konečně někdo začal řešit,“ říká Doležal a doplňuje: „Na evropské úrovni jsme se nesetkali s pochopením, zbývá už jen po vzoru našich sousedů tyto dovozy prostě zakázat na národní úrovni.“
České rolníky z komory trápí také dotační nerovnost pro střední a větší podniky, zvýšení daní a odvodů, přebujelá byrokracie či nedostatek pracovníků v zemědělství.
Požadavky zemědělců převzal na sněmu komory v Brně ministr zemědělství Marek Výborný. Agrárníci mu dali čas do konce dubna, aby se jejich problémy zaobíral, jinak hrozí dalšími protesty, které by proběhly v druhé polovině května.
Protesty přitom podle prezidenta Agrární komory „nikdy nebyly o dotacích“, ale „o přežití našich farem, podniků a zaměstnanců, ke kterým cítíme silnou odpovědnost. Jsou o české půdě v českých rukách, českých potravinách z kvalitních domácích surovin. O majetku našich dětí, našich akcionářů, našich podílníků, jehož devalvaci nechceme dopustit. O zabránění likvidace posledního sektoru, který je ještě v našich rukách.“
Doležal na sjezdu zdůraznil, že ačkoliv zemědělci hovoří o protestech, vždy jsou připraveni „konstruktivně jednat“, jen to musí být s čistými kartami, čehož se jim ze strany politiků nedostává. Vládu obviňují z toho, že již nepovažuje zpracování potravin ze zemědělských komodit vyrobených v Česku za prioritu. Místo toho se produkce vyváží do zahraničí, kde se z ní vyrobí potraviny a země tak ztrácí výhodu z využití přidané hodnoty zemědělských komodit.
