Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že švýcarská vláda porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na jejich ochranu před klimatickými riziky. Úterní rozhodnutí soudu ve francouzském Štrasburku je vítězstvím spolku Verein KlimaSeniorinnen Schweiz.
Spolek Verein KlimaSeniorinnen Schweiz, jehož název lze do češtiny přeložit jako „Švýcarské seniorky za ochranu klimatu“, argumentoval tím, že Evropská úmluva o lidských právech (EÚLP) z roku 1950 obsahuje znění, které výslovně zavazuje jejich vládu k ochraně před škodlivými účinky změny klimatu.
Článek 8 úmluvy obecně popisuje právo jednotlivce na respektování jeho soukromého a rodinného života, jakož i obydlí a osobní korespondence.
Právo nebýt ovlivněn změnou klimatu
Žadatelky o rozhodnutí o lidských právech tvrdily, že právo na soukromí a osobní život popsané v článku 8 EÚLP zahrnuje právo nebýt ovlivněn změnou klimatu a zakládá povinnost členských států úmluvy toto právo zajistit.
Švýcarská vláda trvala na tom, že si uvědomuje potenciální škody způsobené změnou klimatu a přijala opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, ale zpochybnila právní důvody pro podání takové žaloby. Vláda dále tvrdila, že negativní zdravotní dopady, které by na stěžovatelky mohly mít rostoucí teploty, jsou příliš vágní na to, aby je bylo možné konkrétně přičíst jakémukoli selhání švýcarské vlády.
„Emise skleníkových plynů byly způsobeny společenstvím států a různé státy vypouštěly různé emise skleníkových plynů. Vzhledem k současné nízké intenzitě emisí skleníkových plynů ve Švýcarsku nebyla opomenutí přičítaná Švýcarsku takového charakteru, aby sama o sobě způsobila utrpení, které žalobkyně uvádějí, a aby měla vážné důsledky pro jejich život a soukromý a rodinný život,“ argumentovala švýcarská vláda podle shrnutí svých argumentů uvedeného v úterním rozhodnutí.
Evropský soud pro lidská práva, zřízený k rozhodování případů týkajících se EÚLP, se nakonec postavil na stranu stěžovatelek, když dospěl k závěru, že článek 8 této úmluvy z roku 1950 „zahrnuje právo na účinnou ochranu ze strany státních orgánů před závažnými nepříznivými účinky změny klimatu na životy, zdraví, blahobyt a kvalitu života“.
Soud rozhodl, že Švýcarsko nesplnilo tyto zjevné povinnosti chránit své občany před změnou klimatu, protože nezavedlo dostatečný vnitrostátní rámec pro regulaci emisí skleníkových plynů.
Nejednaly včas a vhodným způsobem
„Soudní dvůr sice uznal, že vnitrostátní orgány mají široký prostor pro uvážení, pokud jde o provádění právních předpisů a opatření, ale na základě předložených materiálů dospěl k závěru, že švýcarské orgány nejednaly včas a vhodným způsobem, aby v tomto případě navrhly, vypracovaly a provedly příslušné právní předpisy a opatření,“ uvádí se ve shrnutí úterního rozsudku.
Evropský soud pro lidská práva dále rozhodl, že švýcarský soudní systém porušil článek 6 EÚLP tím, že odmítl vyslechnout samotné argumenty stěžovatelek týkající se klimatu. Článek 6 EÚLP zavazuje členské státy zajistit svým občanům právo na spravedlivý proces.
„Soudní dvůr rozhodl, že švýcarské soudy přesvědčivě neodůvodnily, proč považovaly za zbytečné zkoumat podstatu stížností žalujícího sdružení. Nevzaly v úvahu přesvědčivé vědecké důkazy týkající se změny klimatu a stížnosti nebraly vážně,“ uvádí se ve shrnutí rozsudku. Verdikt, proti němuž se nelze odvolat, by mohl švýcarskou vládu přimět k přijetí větších opatření ke snížení emisí skleníkových plynů.
Dopad na 46 zemí
Rozsudek bude mít dopad na 46 zemí, které jsou členy Rady Evropy a jejího Evropského soudu pro lidská práva, a zavazuje tyto členské země, aby zajistily zavedení politik zaměřených na řešení změny klimatu.
„Je to zlomový okamžik,“ řekla k úternímu rozsudku klimatická aktivistka a účastnice soudního sporu Corina Heriová. Podle ní rozhodnutí otevírá cestu k dalším právním výzvám pro různé členy Rady Evropy.
Soudkyně Siofra O’Learyová, předsedkyně soudu, zdůraznila, že jednotlivé členské státy Rady Evropy se budou muset teprve rozhodnout, jak se postaví ke svým nově nabytým povinnostem chránit lidi před změnou klimatu.
„Evropský soud pro lidská práva se zdržel toho, aby švýcarské vládě nařídil přijmout nějaké konkrétní kroky, a zdůraznil, že opatření ze strany švýcarské vlády ,nutně závisí na demokratickém rozhodování‘ o přijetí zákonů nezbytných k uložení takové nápravy,“ uvedl Richard Lazarus, profesor na Harvard Law School, který se specializuje na právo životního prostředí a přírodních zdrojů.
Švýcarský federální úřad pro spravedlnost označil úterní rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva za konečné a uvedl, že musí být provedeno.
„Společně s dotčenými orgány nyní provedeme analýzu rozsáhlého rozsudku a přezkoumáme, jaká opatření Švýcarsko v budoucnu přijme,“ uvedl švýcarský úřad vlády.
Na tomto článku se podílely agentury Associated Press a Reuters.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
