Česko za 20 let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli dnes vědci z Národního institutu SYRI v tiskové zprávě. Charakteristickými znaky jsou zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.
Věk dožití od vstupu do EU se sice zvýšil o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Nicméně odstup od evropského průměru zůstává prakticky stejný, jako byl před dvěma dekádami. Naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku.
„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních 20 letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ uvedla Dagmar Dzúrová z institutu.
Z aktuálních dat vyplývá, že téměř polovinu úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst rizikovému chování, mimo jiné špatným stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nedostatku pohybu. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU, uvádí tisková zpráva.
Češi mají různá chronická onemocnění, což je podle odborníků činí zranitelnějšími na dopady jiných nemocí jako například covidu-19. „Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,“ řekla Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Snižovat zdravotní rizika lze podle vědců třeba důsledným očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a screeningovými vyšetřeními spolu s podporou zdravého životního stylu.
Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU. „Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,“ uvedla Hulíková Tesárková.
Většina Čechů si podle studie myslí, že jejich zdravotní stav je dobrý. Více než dvě třetiny Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá unijnímu průměru. Nicméně rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou větší než ve většině ostatních zemí EU. Dosažené vzdělání má vliv zejména na faktory jako kouření nebo míru fyzické aktivity.
