V období epidemie covidu-19 a vakcín se udržování silného lymfatického systému stalo důležitějším než kdykoliv dřív.
Toto je 9. část série „Zázračný imunitní systém“.
V tomto seriálu prozkoumáme skutečnou sílu naší imunity a orgánů, které nás neúnavně chrání. Poskytneme vám také praktické způsoby, jak tyto životně důležité dary od Boha chránit.
Málo známá brzlíková žláza je jedním z nejdůležitějších obranných orgánů těla, který se začíná vyvíjet před narozením a dosahuje vrcholu své výkonnosti mezi 7. a 25. rokem života.
Brzlík je jako vojenská základna, která cvičí vojáky – buňky – pro boj imunitního systému proti nebezpečím, jako je covid-19 a rakovina.
Navzdory své zásadní role schopnosti brzlíku stimulovat účinnou tvorbu T-buněk s věkem klesá. Atrofie nebo degradace brzlíku může přispívat k celkovému snížení imunologické funkce, ke kterému dochází se stárnutím.
Dále se budeme zabývat souvislostí mezi brzlíkem a autoimunitními chorobami, i faktory, které mohou způsobit atrofii brzlíku, a strategiemi ochrany a zachování funkce brzlíku pro udržení silného a zdravého imunitního systému po celý život.
Faktory vyvolávající atrofii brzlíku
Postupná eroze brzlíku s věkem je obecně známý fyziologický jev; jde o složitý proces, který mohou urychlit různé podněty, jako je podvýživa, bakteriální nebo virové infekce, stresové situace a alkoholismus.
Jarrod Dudakov, odborný asistent na katedře imunologie Washingtonské univerzity, vydal v časopise Frontiers in Immunology článek, který poskytuje podrobný přehled příčin atrofie brzlíku.
Nedostatek živin
Při nedostatku živin v těle dochází k poruchám trávení, což má za následek zhoršení funkce brzlíku a jeho zrychlenou degeneraci.Nedostatek mikroživin v těle, jako je zinek a antioxidanty, může navíc urychlit atrofii brzlíku.
Stres
Brzlík je mimořádně citlivý na akutní atrofii způsobenou stresem a často se o něm hovoří jako o „barometru stresu“ pro tělo. Čím více stresu člověk prožívá, tím větší je pravděpodobnost, že se brzlík zmenší a dojde k akutní atrofii brzlíku.
Glukokortikoidy jsou silnými induktory buněčné smrti a mohou způsobit rychlé zmenšení brzlíku tím, že způsobí odumření buněk brzlíku. Ve stresových situacích se glukokortikoidy zaměřují na thymocyty, důležitý druh buněk brzlíku.
Bakteriální infekce
Bakteriální infekce jsou sice méně prozkoumané, ale podle Dudakova článku také poškozují funkci brzlíku, většinou tím, že v brzlíku vyvolávají předčasnou apoptózu (programovanou buněčnou smrt), což vede k akutní atrofii brzlíku.
Infekce Streptococcus suis mohou způsobit atrofii brzlíku aktivací proapoptotických kanálků v thymocytech. Kromě toho může infekce Mycobacterium tuberculosis způsobit atrofii brzlíku změnou hladiny glukokortikoidů.
Infekce SARS-CoV-2
Další studie, publikovaná v Canadian Journal of Microbiology, odhalila, že pacienti s covidem-19 (způsobenou SARS-CoV-2) mohou mít patologické změny, které ovlivňují vývoj brzlíku, a mohou mít méně lymfocytů. Zda to má vliv na atrofii brzlíku, nebylo potvrzeno.
Závislost na alkoholu
Ruská pitevní studie zjistila, že objem tkáně brzlíku byl u 54 osob závislých na alkoholu výrazně menší než u 53 kontrolních osob bez závislosti na alkoholu. Studie uvedla podobná zjištění týkající se tkáně sleziny.
Nedostatek spánku
Studie prokázaly, že nedostatek spánku přispívá k atrofii brzlíku.
Iatrogenní atrofie brzlíku
Aplikace imunosupresivní léčby, jako je chemo- a radioterapie při léčbě nádorových onemocnění nebo před transplantací, nejenže poškozuje nádorové buňky a periferní imunitní buňky, ale má také katastrofální účinky na mikroprostředí brzlíku, což má za následek snížení počtu T-lymfocytů.
Brzlík je na chemoterapii mimořádně citlivý a u 90 % zkoumaných pacientů došlo během podávání chemoterapie k atrofii brzlíku, přičemž se jeho objem během prvního cyklu chemoterapie zmenšil v průměru o 43 % a během druhého o 36 %.
Brzlík se může regenerovat
Brzlík sice může degenerovat, ale má také silnou schopnost regenerace. Ve výše popsané chemoterapeutické studii byl u 90 % zkoumaných pacientů pozorován opětovný růst brzlíku.
Regenerace T-buněk po chemoterapii závisí na zbytkové funkci brzlíku a věku.
Studie provedená výzkumným ústavem Scripps Research Institute zjistila, že brzlík hraje roli při obnově počtu T buněk po chemoterapií vyvolané lymfopenii. Zvětšení brzlíku bylo patrné u dospělých pacientů ve věku 18 až 49 let, ale ne u starších pacientů (70 až 91 let).
Studie naznačuje, že brzlík dospělých má schopnost regenerace a hraje významnou roli při obnově periferního rezervoáru T-buněk po chemoterapií indukované lymfopenii, přinejmenším do středního věku.
Jiná studie zjistila, že brzlík dokáže regenerovat důležitou bílou krvinku (CD4+ T-lymfocyty) u dětí podstupujících chemoterapii, ale tato schopnost s věkem klesá, a to i krátce po dosažení dospělosti. Studie zdůrazňuje, že je důležité zachovat zbývající funkčnost brzlíku u pacientů před podstoupením chemoterapie, aby se umožnila rychlá regenerace T-lymfocytů.
Význam imunitních buněk, které vytváří brzlík, vyvolal zájem o hledání způsobů, jak vyvolat regeneraci brzlíku. Vědci navrhli řadu terapeutických strategií na podporu regenerace brzlíku, včetně cytokinů, růstových faktorů, hormonů nebo hormonům podobných mediátorů a metod využívající buněčnou terapii.
Dudakov navrhl řadu technik ochrany brzlíku, včetně jedné, která přímo aktivuje buňky schopné produkovat thymocyty v kostní dřeni nebo v brzlíku. Uvedl, že podnícení těchto prekurzorových buněčných populací k vývoji ve zralé thymocyty může zlepšit funkci brzlíku.
Strategie ochrany brzlíku
Existuje řada jednoduchých a účinných technik, které pomáhají chránit brzlík a posilovat imunitu.
Konzumace potravin příznivých pro brzlík
Mnoho živin působí jako spolučinitelé při syntéze, sekreci a aktivitě hormonů brzlíku. Specifické nutriční deficity mohou mít za následek sníženou aktivitu hormonů brzlíku a špatnou imunologickou funkci.
Mezi nejdůležitější živiny pro ochranu brzlíku patří zinek, vitamin E a vitamin C. Tyto živiny podporují aktivitu hormonů brzlíku a buněčnou imunitu.
Imunologická studie z roku 2022 potvrdila, že suplementace zinkem může zmírnit atrofii brzlíku posílením imunitních buněk.
Mezi potraviny bohaté na tyto živiny podporující brzlík patří:
- Zinek: ústřice, hovězí maso, kuřecí maso, tofu, vepřové maso, ořechy, semena, čočka, jogurt, ovesné vločky a houby.
- Vitamin C: guava, paprika, kiwi, jahody, pomeranče, papája, brokolice, rajčata, kapusta a sněhový hrášek.
- Vitamin E: slunečnicová semínka, mandle, špenát, avokádo, dýně, kiwi, pstruh, krevety, olivový olej, olej z pšeničných klíčků a brokolice – hlavním dietetickým zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje, např. sójový, slunečnicový, kukuřičný a ořechový.
Snižování stresu
Četné studie prokázaly, že meditace je účinnou metodou zvládání stresu. Podle časopisu Harvard Health Journal výzkum dokonce ukázal, že meditace všímavosti může mít dlouhodobější účinek na snížení stresu než dovolená.
Pravidelné cvičení
Studie v časopise Aging Cell porovnávala imunitní systém dospělých ve věku 55 až 79 let, kteří byli po většinu svého života fyzicky aktivní, s imunitním systémem neaktivních starších dospělých a mladých dospělých, kteří pravidelně necvičí.
Vědci pozorovali, že jedinci, kteří pravidelně jezdili na kole, měli v krvi vyšší hladiny cytokinů, které pomáhají chránit brzlík, jako je IL-7. Hladiny IL-6, cytokinu, který způsobuje atrofii brzlíku, byly u cyklistů nižší.
Výzkumníci také pozorovali, že u cyklistů se s věkem méně snižuje imunitní funkce. Studie naznačuje, že fyzická aktivita pomáhá zpomalit některé změny v imunitním systému související s věkem.
Kromě toho rozsáhlé důkazy naznačují, že cvičení má pozitivní účinky na imunitní systém. Je všeobecně známo, že cvičení střední intenzity trvající až 45 minut přináší výhody pro imunitní reakci organismu, zejména u starších osob a osob s chronickými onemocněními.
Cvičení zvyšuje průtok krve, čímž se živiny dostávají do nejdůležitějších oblastí těla a odstraňují se z nich odpadní látky.
Cvičení také zvyšuje tělesnou teplotu, což znesnadňuje přežití infekčních mikroorganismů. Kromě toho může zlepšit spánek, který posiluje imunitní systém.
Dostatečný spánek
Dostatek spánku je zásadní pro silný imunitní systém a celkovou pohodu. Sedm až devět hodin klidného spánku každou noc pomáhá podporovat zdraví brzlíku a udržuje imunitní systém v co nejlepším stavu.
Vyhýbání se vystavení znečišťujícím látkám v životním prostředí
Vystavení škodlivinám, jako jsou toxiny v životním prostředí, cigaretový kouř, alkohol a nebezpečné chemické látky, může mít vliv na brzlík.
Je třeba se co nejvíce vyhýbat užívání léků. Léky, jako jsou kortikosteroidy, mohou mít při chronickém nebo nadměrném užívání škodlivý vliv na funkci brzlíku. Spolupracujte s odborníkem na zdravotní péči a prozkoumejte alternativní způsoby léčby nebo zkraťte dobu užívání a dávkování léků.
Závěrem lze říci, že zdravý brzlík je pro zdraví imunitního systému zásadní. Zdravý životní styl může zabránit atrofii brzlíku a podpořit jeho regeneraci. Tyto konkrétní strategie chrání brzlík a pomáhají zachovat jeho funkci po celý život.
Zdroje:
Ashwell, JD, M. Lu, FW, & Vacchio, MS (2003). Glukokortikoidy ve vývoji a funkci T buněk*. https://doi.org/10.1146/annurev.immunol.18.1.309
Ageev, AK, Sidorin, VS, Rogachev, MV, & Timofeev, IV (1986). Morfologicheskaia kharakteristika izmeneniĭ vilochkovoĭ zhelezy i selezenki pri alkogolizme [Morfologické charakteristiky změn v brzlíku a slezině při alkoholismu]. Archiv patologii, 48(10), 33–39. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3800680/Choyke, PL, Zeman, RK, Gootenberg, JE, Greenberg, JN, Hoffer, F., & Frank, JA (1987). Atrofie thymu a opětovný růst v reakci na chemoterapii: CT hodnocení.
AJR. American Journal of roentgenology ,
149 (2), 269–272. https://doi.org/10.2214/ajr.149.2.269
Sfikakis, PP, Gourgoulis, GM, Moulopoulos, LA, Kouvatseas, G., Theofilopoulos, AN, & Dimopoulos, MA (2005). Aktivita thymu související s věkem u dospělých po lymfopenii vyvolané chemoterapií. European Journal of Clinical Research, 35(6), 380–387. https://doi.org/10.1111/j.1365-2362.2005.01499.x
Mackall CL, Fleisher TA, Brown MR, Andrich MP, Chen CC, Feuerstein IM, Horowitz ME, Magrath IT, Shad AT, Steinberg S M. Věk, thymopoéza a regenerace CD4+ T-lymfocytů po intenzivní chemoterapii. N Engl J Med. 1995;332:143–149. DOI: 10.1056/NEJM199501193320303
Leblond V, Othman TB, Blanc C, Theodorou I, Choquet S, Sutton L, Debre P, Autran B. Expanze CD4+CD7– T buněk, paměťové podskupiny s preferenční produkcí interleukinu-4, po transplantaci kostní dřeně. Transplantace. 1997;64:1453–1459.
Stork J, Witherspoon RP, Storb R. Rekonstituce T buněk po transplantaci kostní dřeně dospělým pacientům nepřipomíná vývoj T buněk v raném věku. Transplantace kostní dřeně. 1995;16:413–425.
Duah, M., Li, L., Shen, J., Lan, Q., Pan, B., & Xu, K. (2021). Degenerace a regenerace brzlíku. Frontiers in Immunology, 12. https://doi.org/10.3389/fimmu.2021.706244
Velardi, E., Tsai, JJ, & M., MR (2021). Regenerace T buněk po imunologickém poškození. Nature Reviews Immunology, 21(5), 277-291. https://doi.org/10.1038/s41577-020-00457-z
Kinsella, S., & Dudakov, JA (2020). Když dojde k poškození: Zranění a oprava funkce brzlíku. Frontiers in Immunology, 11. https://doi.org/10.3389/fimmu.2020.01745Coenen, AM a van Luijtelaar, EL (1985). Stres vyvolaný třemi procedurami deprivace paradoxního spánku.
Fyziologie a chování ,
35 (4), 501–504. https://doi.org/10.1016/0031-9384(85)90130-1Khalid, W., Arshad, MS, Ali Nawaz Ranjha, MM, Różańska, MB, Irfan, S., Shafique, B., Rahim, MA, Khalid, MZ, Abdi, G., & Kowalczewski, P. Ł. (2022). Funkční složky rostlinných potravin posilují imunitu proti akutním a chronickým onemocněním.
Open Life Sciences ,
17 (1), 1075-1093. https://doi.org/10.1515/biol-2022-0104
