Toto je 8. část série „Zázračný imunitní systém„
V této sérii prozkoumáme skutečnou sílu naší imunity a orgánů, které nás neúnavně chrání. Poskytneme také praktické způsoby, jak tyto životně důležité dary určené k ochraně našeho těla udržovat zdravé.
Stále více výzkumů ukazuje, že brzlík má i v dospělosti zásadní funkce v mnoha oblastech těla.
Brzlík je orgán, který vědce a badatele po staletí udivoval. Je to základní lymfatický orgán a endokrinní žláza, která hraje významnou roli. Jeho dysfunkce může drasticky ovlivnit kvalitu života.
V dospělosti se brzlík výrazně zmenšuje, takže mnoho lidí o něm uvažuje jako o „zmenšeném” a „zbytečném”orgánu. Je to však skutečně pravda?
Stále více výzkumů odhaluje, že brzlík má i v dospělosti zásadní funkce v mnoha tělních orgánech.
Původně spjatý s duší
Původ jeho názvu je zahalen tajemstvím. Může pocházet z rostliny Thymus vulgaris známé jako tymián, některé výzkumy ho ale připisují řeckému slovu thumos, které může znamenat duše, odvaha nebo vůle.
Staří Řekové věřili, že v brzlíku sídlí duše, protože se nachází v horní části hrudníku – hned za hrudní kostí a mezi plícemi, těsně vedle srdce.
Růžovošedý brzlík je známý tím, že řídí vývoj T-buněk, které dostaly svůj název právě podle brzlíku, jelikož v něm dozrávají. (B-buňky dozrávají v kostní dřeni.)
Brzlík má zásadní význam pro imunitní systém, který zajišťuje dohled a ochranu před patogeny, antigeny a nádory.
Vývoj a výcvik T-buněk
T-lymfocyty jsou nejsilnějšími buňkami adaptivní imunity v lidském těle a jsou nezbytné pro přežití. Zničit T-buňky znamená zničit adaptivní imunitu, stejně jako to dělá mazaný virus lidské imunodeficience (HIV), který se nejprve zmocní důležité podskupiny T-lymfocytů.
Než T-lymfocyty dozrají a stanou se plnohodnotnými specialisty schopnými bojovat v těch nejtěžších bitvách imunity, musí projít zkouškou života a smrti, kterou jim připraví brzlík.
Brzlík je speciálně navržen tak, aby trénoval T-buňky v různých „komorách“, kde 98 % vznikajících T-lymfocytů selže a je eliminováno. Přesto brzlík stále produkuje dostatek T-buněk, které chrání před všemi známými patogeny.
Dvě procenta T-lymfocytů, která úspěšně projdou výcvikovým táborem brzlíku, jsou vysoce vycvičená a mají specializované úlohy související s periferními lymfatickými uzlinami nebo jinými úkoly. Pečliví zabijáci T-lymfocyty dokáží účinně rozlišovat škodlivé vnější vetřelce od zdravých lidských buněk.
Dysfunkce brzlíku však zvyšuje zranitelnost vůči infekcím. Špatně vycvičené T-buňky také zvyšují riziko autoimunity, kdy imunitní systém napadá vlastní tělo.
Celoživotní funkce brzlíku
Po narození je brzlík nejaktivnější, ale jeho pracovní zatížení začíná klesat již ve druhém roce života. Je to proto, že pokaždé, když se tělo setká s nějakým patogenem, thymus trénuje T-buňky, aby se s ním vypořádaly. Jakmile je tato T-buňka zralá, není třeba ji znovu trénovat; stačí, aby se naklonovala.
Poté, co si brzlík projde všemi patogeny, už mu nezbývá mnoho práce. Po pubertě se proto zdá, že se zmenšuje. Tento proces se označuje jako involuce nebo atrofie související s věkem a popisuje, jak se orgán mění v „nepotřebnou“ tukovou tkáň.
Přestože je brzlík zmenšený, ani zdaleka není zbytečný a hraje důležitou roli po celou dobu dospělosti.
Tvorba důležitých hormonů
Brzlík je také endokrinní žláza, která vytváří aktivní poslíčky zvané hormony, které pomáhají regulovat imunitní systém a plní další funkce.
Mezi tyto hormony patří thymosin a thymulin, které pomáhají vytvářet specializované typy T-buněk, thymopoietin, který podporuje produkci T-buněk a dává pokyn hypofýze k uvolňování hormonů, a thymický humorální faktor, který udržuje dobré fungování imunitního systému. Tyto systémové funkce odrážejí rozmanité a životně důležité úlohy brzlíku.
Kromě stimulace produkce T-buněk mají různé typy thymosinu mnoho dalších rolí.
Dosud byly syntetizovány pouze dvě formy thymosinu: thymosin alfa-1 a thymosin beta-4.
Thymosin alfa-1: Klinické uplatnění pro zdraví imunitního systému
Thymosin alfa-1 působí jako víceúčelový protein a dokáže obnovit homeostázu imunitního systému způsobem přizpůsobeným různým zdravotním stavům.
Tělo přirozeně produkuje alfa-1 a její syntetická verze byla použita k modulaci imunitního systému a léčbě řady klinických chorob, včetně akutních a chronických virových infekcí, jako je hepatitida B a C a HIV.
Používá se také k posílení imunitní funkce a byl testován proti nemocem, které oslabují nebo narušují regulaci imunitního systému, jako je rakovina a autoimunitní onemocnění.
Charakteristickým rysem léčby thymosinem je, že vyváženě napravuje defektní imunitu (pdf), aniž by nadměrně stimuloval produkci cytokinů, což vede k menšímu počtu nežádoucích účinků.
Thymosin Beta-4: Od hojení ran po obnovu svalů
Thymosin beta-4 je neuvěřitelný peptid se schopností vytvářet nové cévy a pomáhat při opravě a regeneraci tkání.
Má také protizánětlivé vlastnosti, takže je ideálním prostředkem k léčbě kožních poranění, jako jsou popáleniny nebo řezné rány.
Může také stimulovat přesun a rozrůznění buněk, které se podílejí na obnově tkání, a dokonce byl zkoumán pro jeho potenciál pro podporu růstu a obnovy svalů, včetně léčby srdečních onemocnění.
Nejnovější výzkumy naznačují, že thymosin beta-4 zvyšuje citlivost některých buněk kostní dřeně na růstový hormon, který podporuje jejich růst a vývoj v krevní buňky.
Čím více se o tomto úžasném peptidu pocházejícím z brzlíku a příbuzných hormonech dozvídáme, tím více potenciálních výhod odhalujeme. Jak se dozvídáme více o krátkodobých a dlouhodobých účincích brzlíku, zjišťujeme, jak hluboce je lidské tělo propojeno, což naznačuje složitou souhru hormonů, nervových vzruchů a imunitního zdraví.
Vztahy mezi imunitním a endokrinním systémem
Vzrušující výzkum odhalil, že brzlík produkuje různé hormony, které ovlivňují růst, metabolismus a chemické látky v mozku. Mezi tyto hormony patří inzulin, kortizol a melatonin.
Brzlík může také vylučovat hormony, jako je T3, pod vlivem hormonů stimulujících štítnou žlázu. Zajímavé je, že studie ukazují, že různé hormony se mohou v rámci imunitního systému vzájemně regulovat, a vytvářet tak hormonální síť.
Brzlík může ovlivňovat imunitní, endokrinní, nervový a trávicí systém a také emocionální kontrolu. Působí jako důležité komunikační centrum, které propojuje imunitní, endokrinní a neurologický systém, a reguluje tak tělesné funkce.
Zpomaluje stárnutí
Brzlík je pozoruhodný orgán, který produkuje hormony, jež mohou zpomalit proces stárnutí. Tento proces ovlivňuje šišinka, což je malá endokrinologická žláza v mozku, která mimo jiné vylučuje melatonin pro řízení cyklů spánku a bdění.
Vědci objevili úzké spojení mezi brzlíkem a epifýzou, které umožňuje odhalit další tajemství.
Hormony brzlíku bojují proti stárnutí a pomáhají zachovat schopnost učit se a zapamatovávat si s přibývajícím věkem.
Ochranná role u diabetů a potratů
Nedávná studie publikovaná v časopise Nature ukázala, že u březích myší produkuje brzlík imunitní buňky, které jsou nezbytné pro prevenci těhotenské cukrovky a potratů. Studie také ukázaly, že defekty brzlíku mohou na zvířecích modelech vést k cukrovce 1. typu.
Brzlík je v mládí nezbytný pro mnohé, ale chrání tělo i ve stáří, i když se zmenšuje. Stále produkuje T-lymfocyty důležité pro zdraví a imunitu v těhotenství a vylučuje hormony, které pomáhají regulovat funkci celého těla, včetně stárnutí a růstu. Mnohé z těchto dalších rolí jsou prozkoumány jen částečně a jistě existují i další funkce, které věda ještě ani nezačala odhalovat.
Zdroje I:
Miller J. F. (2002). The discovery of thymus function and of thymus-derived lymphocytes. Immunological reviews, 185, 7–14. https://doi.org/10.1034/j.1600-065x.2002.18502.x
Csaba G. (2016). The Immunoendocrine Thymus as a Pacemaker of Lifespan. Acta microbiologica et immunologica Hungarica, 63(2), 139–158. https://doi.org/10.1556/030.63.2016.2.1
Thapa, P., & Farber, D. L. (2019). The Role of the Thymus in the Immune Response. Thoracic surgery clinics, 29(2), 123–131. https://doi.org/10.1016/j.thorsurg.2018.12.001
Holländer, G. A., Krenger, W., & Blazar, B. R. (2010). Emerging strategies to boost thymic function. Current opinion in pharmacology, 10(4), 443. https://doi.org/10.1016/j.coph.2010.04.008
Zdroje II:
Matteucci, C., Grelli, S., Balestrieri, E., Minutolo, A., Argaw-Denboba, A., Macchi, B., Sinibaldi-Vallebona, P., Perno, C. F., Mastino, A., & Garaci, E. (2017). Thymosin alpha 1 and HIV-1: recent advances and future perspectives. Future microbiology, 12, 141–155. https://doi.org/10.2217/fmb-2016-0125
Goldstein, A. L., & Goldstein, A. L. (2009). From lab to bedside: emerging clinical applications of thymosin alpha 1. Expert opinion on biological therapy, 9(5), 593–608. https://doi.org/10.1517/14712590902911412
Naylor P. H. (1999). Zadaxin (thymosin alpha1) for the treatment of viral hepatitis. Expert opinion on investigational drugs, 8(3), 281–287. https://doi.org/10.1517/13543784.8.3.281
Matteucci, C., Grelli, S., Balestrieri, E., Minutolo, A., Argaw-Denboba, A., Macchi, B., Sinibaldi-Vallebona, P., Perno, C. F., Mastino, A., & Garaci, E. (2017). Thymosin alpha 1 and HIV-1: recent advances and future perspectives. Future microbiology, 12, 141–155. https://doi.org/10.2217/fmb-2016-0125
Zdroje III:
Wei, Y., Zhang, Y., Li, P., Yan, C., & Wang, L. (2023). Thymosin α-1 in cancer therapy: Immunoregulation and potential applications. International immunopharmacology, 117, 109744. https://doi.org/10.1016/j.intimp.2023.109744
Kleinman, H., & Sosne, G. (2016). Thymosin β4 Promotes Dermal Healing. Vitamins and Hormones, 102, 251-275. https://doi.org/10.1016/bs.vh.2016.04.005
Goldstein, A. L., Hannappel, E., & Kleinman, H. K. (2005). Thymosin beta4: actin-sequestering protein moonlights to repair injured tissues. Trends in molecular medicine, 11(9), 421–429. https://doi.org/10.1016/j.molmed.2005.07.004
Bock-Marquette, I., Saxena, A., White, M. D., Dimaio, J. M., & Srivastava, D. (2004). Thymosin beta4 activates integrin-linked kinase and promotes cardiac cell migration, survival and cardiac repair. Nature, 432(7016), 466–472. https://doi.org/10.1038/nature03000
Zdroje IV:
Moscinski, L. C., Naylor, P. H., Oliver, J., & Goldstein, A. L. (1993). Thymosin beta 4 synergizes with human granulocyte-macrophage colony-stimulating factor in maintaining bone marrow proliferation. Immunopharmacology, 26(1), 83–92. https://doi.org/10.1016/0162-3109(93)90068-2
Csaba, G., & Pállinger, E. (2007). In vitro effect of hormones on the hormone content of rat peritoneal and thymic cells. Is there an endocrine network inside the immune system?. Inflammation research : official journal of the European Histamine Research Society … [et al.], 56(11), 447–451. https://doi.org/10.1007/s00011-007-7021-6
Rezzani, R., Franco, C., Hardeland, R., & Rodella, L. F. (2020). Thymus-Pineal Gland Axis: Revisiting Its Role in Human Life and Ageing. International journal of molecular sciences, 21(22), 8806. https://doi.org/10.3390/ijms21228806
Paolino, M., Koglgruber, R., Cronin, S.J.F. et al. RANK links thymic regulatory T cells to fetal loss and gestational diabetes in pregnancy. Nature 589, 442–447 (2021). https://doi.org/10.1038/s41586-020-03071-0
Zdroje V:
Geenen, V., Bodart, G., Henry, S., Michaux, H., Dardenne, O., Martens, H., & Hober, D. (2013). Programming of neuroendocrine self in the thymus and its defect in the development of neuroendocrine autoimmunity. Frontiers in Neuroscience, 7. https://doi.org/10.3389/fnins.2013.00187
Goldstein, A. L., Hannappel, E., Sosne, G., & Kleinman, H. K. (2012). Thymosin β4: a multi-functional regenerative peptide. Basic properties and clinical applications. Expert opinion on biological therapy, 12(1), 37–51. https://doi.org/10.1517/14712598.2012.634793
Zdrojewicz, Z., Pachura, E., & Pachura, P. (2016). The Thymus: A Forgotten, But Very Important Organ. Advances in clinical and experimental medicine : official organ Wroclaw Medical University, 25(2), 369–375. https://doi.org/10.17219/acem/58802
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
