Komentář
Letos uplyne 10 let od poslední inventarizace lesů v Národním parku Šumava. Inventarizace byla dlouhodobě prováděna odborníky na lesní ekosystémy firmou IFER a výsledky zveřejněny před 10 lety, tedy vysoce odborné práce, objednané a zaplacené Správou NP Šumava. Možno celou inventarizaci stáhnout jako přílohu tohoto článku: obcanskymonitoring.cz. Nebo přímo zde.
Dovoluji si zveřejnit závěr této inventarizace a rovněž, co se od té doby změnilo.
Závěr inventarizace
Druhová skladba lesů je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. To platí zejména pro nižší polohy do 950 m n.m. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ve skladbě přirozené, což je kritické zejména v nižších polohách, do 950 m n. m., tedy většině území parku. Pokud se podíváme na snahu zlepšit tyto kritické závěry, byly zakotveny v Plánech péče a ukládaly ročně obnovovat jedli kombinací přirozené a umělé obnovy na 200–300 ha, buku na 250–300 ha.
K tomu byly za 100 mil. Kč dotací holandské nadace FACE a financí z tržeb za dříví vybudovány a provozovány lesní školky, v nichž se tyto sazenice šumavského, geneticky cenného původu pěstovaly a následně vysazovaly, jako změnu smrkových monokultur na lesy smíšené, ekologicky stabilnější.
Změny ve vedení parku
Po změně vedení parku provedené ministrem Brabcem v roce 2014 však došlo k obratu a na Šumavě se 10 let realizuje opak, tedy upřednostňování rozsáhlých holin, které se nezalesňují po dobu 28 let, nebo převádějí do bezzásahovosti, vznik dalších rozsáhlých smrkových monokultur.
A to vše se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Paradoxně to nazývají vznikem divočiny. Tedy vytěžit, dřevo odvézt, prodat a vzniklé holiny, kde zmizela na řadu let lesní prostředí se všemi svými funkcemi, včetně funkce hydrické, ponechat a veřejnosti a ekologickým aktivistům sdělovat, kolik procent divočiny úředníci ochrany přírody „vytvořili“ převážně harvestory.
Od 11. minuty tohoto pořadu České televize si můžete poslechnout ředitele této organizace po jeho nástupu před deseti lety. Tímto způsobem, jak sdělil tiskový mluvčí, již dosáhli 44% bezzásahovosti.
Paradoxem je, že k této tragické „péči o les“ přispívají i Ministerstvem životního prostředí schválené Zásady péče o národní park. Schválila je nakonec i Rada parku, kde lesníci, tedy odborníci na lesní ekosystémy, se prakticky již nevyskytují. Díky těmto postupům bylo za posledních devět let vytěženo z našeho nejvíce chráněného území 1 996 394 m3 a tržby za jeho prodej činily 2 572 192 000 Kč.
Z toho jen za poslední tři roky, tedy po schválení Zásad, se vytěžilo 772 960 m3 a tržby za jeho prodej za toto období byly 1 269 070 000 Kč. Každý lesní hospodář by přednostně vracel utržené finance zpět do lesa k zajištění jeho funkcí.
Nepřehledná situace
V NP Šumava se tak neděje a nikdo neví, kam a jak účelně tyto vysoké finanční částky, spolu se stamilionovými ročními dotacemi, jsou vynakládány. Zmíněné Zásady umožňují trvalé kalamitní těžby tím, že nově vyhlašovaná a rozšiřovaná území jsou ostrůvkovitě rozmístěna po parku, nikoliv v celcích, aby jejich obvod byl krátký, jak doporučovali v minulosti odborníci. Tedy vlastně státem dotovaná „množírna“ kůrovce.
Zároveň je třeba si uvědomit, že tyto údaje o těžbách jsou pouze o těžbách prováděných v lesích ve vlastnictví státu, spravovaných touto organizací. Nejsou uvedeny těžby na území parku v rozsáhlých porostech v majetku měst Kašperské Hory a Volary, kterým byly lesy v minulosti navráceny.
A tak Ministerstvo životního prostředí ani Správa NP Šumava nemají naprosto přehled o tom, kolik se na území parku vytěží, zalesní, vytvoří holin atd. Před několika lety jsme tato města požádali o informace a ochotně nám je předložila, a zveřejnili jsme fakta za celé území parku v tomto článku: Zachránilo zřízení Národního parku před dřevařskými firmami?
Závěr
Z uvedeného je zcela zřejmé, že Ministerstvo životního prostředí jako zřizovatel a dozorující orgán nemá naprosto přehled o těchto skutečnostech a neplní tak svoji funkci v tomto směru. Paradoxně tak z hlediska politického navrhuje zřízení dalšího národního parku, bez základních znalostí řízení a kontroly stávajících, zejména Šumavy.
Myslím si, že po těchto 10 letech, pokud to myslí tato vláda se změnami opravdově, by mělo dojít k další Inventarizaci lesů v NP Šumava, případně dalších parků, kterou by měly provést státem placené organizace odborníků na lesní ekosystémy, jak Lesprojekt, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, či znovu objednat firmu IFER, která se lesními ekosystémy zabývá a prováděla předchozí inventarizaci.
Občan, ale i politici, by se tak dozvěděli skutečný stav lesů na území Národního parku Šumava, a nikoliv z občasných tiskových zpráv, které zamlžují tato fakta, která byla získána na základě Zákona o poskytování informací z vlastní lesní hospodářské evidence NP Šumava, jejichž falšování je, na rozdíl od tiskových zpráv, trestné.
Pan prezident při svém vstupu na Hrad měl heslo Právo a pořádek. Udělejme pořádek i v této oblasti.
Autor článku je lesák ze Šumavy, kde strávil většinu života a své profese a od vzniku Národního parku Šumava až do odchodu do důchodu začátkem roku 2011. Pracoval zde jako zaměstnanec parku ve funkci vrchního lesního inspektora. Lesařinu začal dělat před více než 60 lety a provozoval myslivost v jelenářské oblasti.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
