Prezident Petr Pavel se včera ráno setkal na Pražském hradě se zástupci vlády. U kulatého stolu, tentokrát bez hnutí ANO, diskutovali důchodovou reformu, kterou předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí.
Důchodová reforma z pohledu ekonomů
Systém důchodového pojištění skončil minulý rok se schodkem 72,8 miliardy korun.
Ekonomka Markéta Šichtařová říká, že z dlouhodobého pohledu je toto navyšování pro stát neúnosné.
„Z pohledu dlouhodobého a z pohledu trendu je to už daleko za tím, co je únosné, protože my už dneska moc dobře víme, také na základě demografické prognózy, že pokud nic dalšího neuděláme s veřejnými financemi, tak za několik málo let to bude neúnosné. Buď pro pracující, nebo pro veřejné finance nebo pro důchodce a nebo svorně pro všechny,“ míní v rozhovoru na CNN Prima Šichtařová.
„My buď můžeme zásadně snížit důchody, to znamená snížit životní úroveň důchodců, nebo musíme drasticky zatížit stávající pracující, aby mohli platit důchodcům takovou životní úroveň, kterou dneska mají, že to neunesou dnešní pracující. Anebo budeme muset nějak zásadně zvýšit věk pro odchod do důchodu,“ dodává Šichtařová s tím, že zvýšení hranice důchodového věku by mohlo jít i přes 70 let, pokud ovšem stát „zásadně nepřekope státní finance“.
Ekonom Štěpán Křeček se také domnívá, že reforma důchodového systému je nutná. Pokud nenastane změna, mohl by se podle jeho slov schodek důchodového systému vyšplhat po několika letech až ke 400 miliardám.
„Současní penzisté mají historicky nejvyšší důchody,“ říká ekonom. A dodává: „Smysl důchodové reformy je o tom, vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými generacemi, aby tyto rozdíly nebyly příliš velké.“
Podle Šichtařové zvyšování věku odchodu do důchodu není jedinou cestou, jak dostat peníze do důchodového systému. Podle ní by stát mohl ušetřit třeba při snížení počtu státních zaměstnanců a lidí pracujících v neziskovém sektoru. Stát by tak mohl ušetřit desítky miliard.
