Počátkem týdne se v Poslanecké sněmovně pod záštitou její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) konala konference u příležitosti 30. výročí založení organizace SIMAR, na které byla prezentována řada zajímavých výstupů z průzkumů veřejného mínění.
SIMAR v České republice sdružuje agentury pro výzkum trhu. Dle zjištění organizace jsou průzkumy veřejného mínění v České republice segmentem se skoro čtyřmiliardovým obchodním potenciálem. Jak bylo na konferenci vidět, přináší řadu zajímavých zjištění a jsou příležitostí pro reflexi a iniciaci zlepšení.
Co si myslí mladí?
Analytik STEM/MARK Radek Pileček prezentoval průzkum prováděný mezi dětmi ve věku 9–17 let zaměřený na osobní život, vztahy, technologie a další aspekty jejich života.
Například mladí jsou dle průzkumu nejšťastnější, pokud jsou s kamarády nebo s rodinou, přičemž být s rodinou je důležitější pro mladší děti. To by dle Pilečka mohlo vést rodiče k zamyšlení ohledně jejich pracovního vytížení. Pokud jde o fungování v rodině, děti by se také nejvíce ze všeho chtěly podílet na rozhodování o výletech a rodinném programu.
Naopak, mladí jsou nejvíce nešťastní, když se jim nedaří ve škole, přičemž nejvíce tento pocit vnímají děti ze vzdělanějších rodin, děvčata a gymnazisté.
Mezi další zjištění patří to, že 10 % dětí se necítí bezpečně v místě, kde se pohybuje, a to především kvůli „divným lidem, bezdomovcům, feťákům, opilcům, Romům apod.“.
Pokud jde o čerpání informací, u starších dětí nepřekvapivě vedou sociální sítě jako Facebook a Instagram. Jelikož prezentované výsledky byly z průzkumu z roku 2022, Pileček se domnívá, že v novém průzkumu Instagram u mladých předběhne Facebook.
EU
Jaromír Mazák a Tereza Masopustová z agentury STEM prezentovali průzkumy „Naše zájmy v Evropě“, ve kterém měří postoje vůči EU.
Jedním ze zjištění je, že odpůrci i příznivci EU se považují za „realisty“.
A přesto, že je odpůrců EU zhruba 38 % (skalní odpůrci 13,6 %, odpůrci 24,2 %), zdá se, že lidé s nejistým postojem se v otázce setrvání v unii spíše přiklánějí k „pro“, neboť při posledním měření z března 2024 by v hypotetickém referendu o setrvání v EU hlasovalo 60 % dotázaných.
Pokud jde o to, co má EU dělat, nejvíce zaznívá ochrana lidských práv a svobod či ochrana vnějších hranic unie před migrací. A naopak, dle respondentů by EU neměla chránit práva menšin či přecházet na nízkoemisní dopravu.
Ach, ti politici…
Petra Průšová z Kantaru představila pohled občanů na politiku a politiky.
Spokojenost s politickou situací za poslední rok nachází v průzkumu pouze v rozmezí 16–28 % (na měsíční bázi).
V roce 2022 si až 80 % dotázaných myslelo, že „většinu politiků zajímá více jejich osobní prospěch než situace obyčejných lidí“. Tomu odpovídá zjištění, že pouze 13 % si „velmi váží vůdce své země“.
Za povšimnutí stojí také skupina „Rozhodně souhlasím“ při srovnání výsledků stejného průzkumu z roku 2020:
