Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci na pondělí 6. května. K pozorování budou letos ideální podmínky, protože měsíc nebude prakticky vidět a rušit oblohu svým svitem. Doporučuje se sledovat roj východním směrem od zenitu od třetí hodiny ranní do rozbřesku, kdy bude většina meteorů nejjasnějších. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR. Pro zlepšení podmínek bude dobré se vyhnout světelnému znečištění.
Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Latinsky se nazývá Aquarius a nachází se v blízkosti hvězdy označené řeckým písmenem éta, z čehož má roj svůj název. Aktivní je letos od 19. dubna do 28. května, kolem 5. a 6. května má ale své maximum. Zenitová frekvence je až 50 meteorů za hodinu, což vyjadřuje, kolik meteorů se může objevit na obloze, je-li místo, ze kterého padající hvězdy zdánlivě vylétají, takzvaný radiant, přímo nad hlavou pozorovatele.
Protože radiant eta Akvaridy se na naší obloze nachází až ráno před rozedněním nízko nad východním obzorem, je nutné odečíst polovinu meteorů, které lze vidět. Navíc člověk neobsáhne zrakem celou oblohu a bude se rozednívat, díky čemuž slabé meteory zaniknou. Přesto podle ústavu zůstane hodně meteorů ke spatření, neboť jsou díky měsíci letos ideální podmínky. Měsíc bude ve fázi jen dva dny před novem a nebude téměř vidět.
Zdrojem proudu prachu, který způsobuje květnové eta Akvaridy, je slavná Halleyova kometa. Dráhu komety, podél níž zanechává prach, který pak způsobuje světelné divadlo, kříží Země dvakrát. V říjnu se na obloze objevují Orionidy.
Halleyova kometa oběhne kolem Slunce jednou za 76 let, sledované meteory v roji eta Akvaridy mohou být od komety oddělené před stovkami let. Aktuální oběžná dráha Halleyovy komety neprochází dostatečně blízko k Zemi, aby mohla být zdrojem meteorické činnosti. Naposledy ji bylo možné pozorovat v únoru roku 1986, znovu se tak stane v roce 2061. Je také první matematicky předpověděnou kometou v historii. Tuto předpověď udělal Edmond Halley v roku 1705 jako první, a proto je po něm kometa pojmenována. Létavice, které dnes pozorujeme, se od mateřské komety oddělily před stovkami let.
