Česká republika a Dánsko jsou mluvčími koalice několika členských států, které chtějí zavést tzv. rwandský model azylové politiky pro celou EU. Vzorem je Itálie, která v listopadu 2023 uzavřela odpovídající dohodu s Albánií.
Rakousko se připojilo k úsilí České republiky a Dánska o zpřísnění migračního paktu EU z prosince loňského roku. Jak informují Hospodářské noviny, ministr vnitra Vít Rakušan v Praze prohlásil, že by to mohl být „jen začátek“. Dalším krokem by měl být rwandský model pro celé mezinárodní společenství.
S odvoláním na „vysoce postavený zdroj“, který se „v této věci angažuje“, noviny píší o plánu pocházejícím z jeho organizace, který má dále snížit počet žadatelů o azyl v EU. Jedná se o „možnost zvážit dříve nemyslitelné, ale stále více nezbytné“.
Rwandský model už je ve Spojeném království tvrdým oříškem
Ke koalici členských států, které chtějí zajistit, aby se na území EU dostávalo méně žadatelů o azyl, se kromě České republiky již připojily Dánsko a Rakousko. Cílem je také čelit fenoménu, kdy jednotlivé státy odmítnuté žadatele o azyl nedeportují.
Podle zprávy se již iniciátoři obrátili písemně na Evropskou komisi. V dopise vyzývají k uzavření dohod se zeměmi mimo EU, kam by mohli být migranti, zadržení na moři, posíláni. Vzorem je prý nařízení, které nedávno po náročném legislativním procesu dohodla Velká Británie se Rwandou.
Itálie byla první zemí EU, která v listopadu loňského roku uzavřela podobnou dohodu s Albánií. Podle této dohody má Tirana zřídit dvě přijímací střediska pro žadatele o azyl. V nich mají být žádosti rychle posuzovány a v případě potřeby mají být odmítnutí žadatelé rychle vráceni zpět.
Itálie doufá, že její smlouva s Albánií bude úspěšná
Střediska by měla být schopna pojmout až 3 000 uprchlíků, které předtím na moři vyzvedla italská pobřežní stráž. Italské bezpečnostní složky by měly dotyčné osoby okamžitě převézt do Albánie za účelem provedení azylového řízení.
Premiérka Giorgia Meloniová doufá, že tímto způsobem bude moci albánským orgánům předat až 36 000 žadatelů o azyl ročně. Uprchlíci budou do Itálie dopraveni pouze v případě, že jejich žádost o azyl bude schválena. Výjimky se týkají pouze nezletilých osob, těhotných žen a dalších osob, které potřebují ochranu.
Itálie bude spravovat dvě střediska ve městech Shëngjin a Gjadër, zatímco Albánie je bude monitorovat. Dohoda však nemůže být trvalým řešením. Albánie je od roku 2014 oficiálním kandidátem na členství v EU.
Koncept má být na úrovni EU projednán příští pondělí
Podle plánu by uprchlíci bez potřebných dokladů na území EU ani nevstoupili. Odmítnutí žadatelé o azyl v samotné EU by také mohli být převezeni do třetí země, dokud nebudou deportováni do země původu. Koncepce má bojovat proti obchodování s lidmi, zabránit nelegálním odchodům a odlehčit tradičním zemím prvního příchodu, jako je Itálie nebo Řecko.
Podle průzkumu Euractivu jsou možnému řešení tohoto druhu otevřeny i další členské státy. Patří mezi ně Nizozemsko a pobaltské státy.
Dokument bude představen na konferenci členských států o migraci příští pondělí 13. května. Z České republiky zaznělo, že předsedkyně Evropské komise je myšlence odpovídajícího partnerství se státy mimo EU rovněž nakloněna.
Rwandský model se potýká s řadou právních a faktických problémů
Kritici, jako je Sacha Houlié z Macronovy strany Renesance, již poukazují na to, že koncept externalizace migračních procesů není zahrnut v migračním paktu EU. Posílání lidí do zemí, „které nemají nic společného se zemí jejich původu, jako je Albánie nebo Rwanda, je morální a etický problém,“ zdůraznil politik.
Otázka bezpečnosti takových třetích zemí nebyla ani diskutována. Odpor se objevuje i ze strany Socialistické skupiny v Evropském parlamentu.
Odborník na migraci Vít Novotný z Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense upozorňuje, že i po prosincovém paktu pravidla EU stanoví pouze evropské azylové řízení na území EU. Takové řešení považuje v zásadě za proveditelné, i když by bylo nutné předem najít země, které by byly ochotny takový model podpořit. V roce 2018 se proti takovému návrhu předsedy Rady Donalda Tuska postavil například Egypt. Nyní jsou šance možná lepší:
„Nyní se k celé věci přistupuje poněkud diplomatičtěji, což je pravděpodobně lepší cesta k úspěchu.“
Jeden ze zásadních problémů, s nímž se například Německo v mnoha případech potýká, by přesto zůstal: konečná deportace odmítnutých žadatelů o azyl do zemí původu často selhává kvůli právní nemožnosti je tam vrátit – nebo kvůli nedostatku ochoty je přijmout zpět.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
