Ondřej Horecký

19. 4. 2024

Poslanci včera debatovali tři hodiny o ujednáních v migračním paktu – balíčku evropských zákonů, které stanovují pravidla pro migrační politiku Evropské unie. Zatímco ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dohodu hájí jako nutnou reformu, která pomůže ochránit evropské hranice, aniž by stanovovala kvóty pro přijetí uprchlíků, (nejen) opozice poukazuje na to, že smlouva obsahuje skryté povinné kvóty a způsobí příliv nechtěných migrantů na naše území.

Jak to tedy je? Budeme muset povinně přijímat běžence, kteří do EU proudí, nebo ne?

Ve včerejší debatě v České televizi se zástupci politických stran shodli na tom, že nový migrační pakt je do určité míry zpřísněním, nicméně příliv migrantů do Evropy rozhodně nezastaví. Spornou částí jsou ujednání o povinných kvótách, tj. přesunutí migrantů do jiného státu EU ve snaze ulevit pohraničním zemím či těm, kde je jejich největší koncentrace.

Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová před rozpravou v naší dolní komoře napsala na svém X profilu: „Je třeba jasně zdůraznit: pravidla dohodnutá v paktu o migraci a azylu nevyžadují povinnou relokaci, a to ani v krizi. Co se požaduje, je povinná solidarita, která může mít podobu finanční nebo operativní pomoci. Členské státy v tom mají flexibilitu. Země, jako je Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, bude moci být od povinných solidárních příspěvků osvobozena.“

Co to znamená? Stát, který nebude ochotný migranty přijmout, musí zaplatit průměrně 20 tisíc euro na jednu takovou osobu. Výjimku mohou dostat země, které přijaly uprchlíky z Ukrajiny.

V tomto tedy má ministr Rakušan pravdu, že Česko migranty přijímat nemusí, protože je u nás velký počet uprchlíků z Ukrajiny. Pravdu ovšem nemá podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) v tom, že by si Česko dojednalo výjimku proti přerozdělování migrantů, na což poukázal na svém X profilu:

„K oslavám nad komentářem komisařky Ylvy Johanssonové není žádný důvod. Česko výjimku NEMÁ. Ano, může o ni zažádat (stejně jako další státy, které přijaly uprchlíky z Ukrajiny). Ano, pravděpodobně by ji nyní dostalo (DOČASNĚ). ALE výjimka se posuzuje každý rok znovu podle situace. Za dva roky, kdy pakt vstoupí v platnost, tady Ukrajinci být nemusí, pak se na nás pravidlo PŘIJMOUT x ZAPLATIT vztahuje.“

Toto tvrzení potvrdil i Robert Kotzian, právník zabývající se otázkou nelegální migrace do Evropy: „Migrační pakt neobsahuje žádnou předem jistou výjimku konkrétně pro ČR. Právě takto jistě to ovšem Vít Rakušan dlouho veřejnosti podával. Migrační pakt obsahuje jen obecnou možnost pro státy vystavené migračnímu tlaku požádat Radu EU o výjimku. Počet ukrajinských uprchlíků v žádajícím státě je jen jedno z 21 kritérií, která musí být vzata v úvahu při posuzování, zda je stát vystavený migračnímu tlaku. O tom, zda je stát vystaven migračnímu tlaku, bude rozhodovat Evropská komise.“

Česká republika přijala přes 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kteří požívají status dočasné ochrany. Ten platí do 31. 3. 2025. Jak poznamenal v debatě na České televizi europoslanec Alexandr Vondra (ODS), kdyby se výjimka posuzovala letos či příští rok, jako stát bychom ji zřejmě dostali. Nicméně, pokud nedojde k další vlně utečenců z Ukrajiny, část uprchlíků se podle Vondry do doby, než pakt začne platit, buď vrátí zpátky domů nebo se integrují do společnosti a stanou se rezidenty. „Ta výjimka už pak platit nebude a (my pak) budeme platit,“ řekl politik.

Ministr vnitra může prodloužit dočasnou ochranu o jeden rok, ovšem i když tak učiní, stejně tento institut skončí do doby, než začne fungovat migrační pakt. Ten Rada EU ještě neschválila, ale i když tak učiní tento měsíc, pakt začne platit dva roky poté, tedy už v době, kdy status dočasné ochrany u nás nebude pro Ukrajince platný a budeme tedy muset přijímat migranty z přetížených zemí EU, nebo se „vykoupit“.

Jak poznamenali někteří politici v televizní debatě, jako Vondra nebo Radek Koten (SPD), člen sněmovního výboru pro bezpečnost, co běžence do Evropy láká, jsou štědré sociální dávky v zemích jako Německo. „V případě, že ke značnému omezení dávek evropské státy nepřistoupí, ten kolotoč bude pořád pokračovat,“ uvedl Koten.

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) se vyjádřil, že spíše než slovo „výjimka“ bychom měli používat výraz „právní klička“, která nám teoreticky umožňuje se přerozdělování uprchlíků vyhnout. Má však pochybnosti o tom, zda bude tato právní klička fungovat. Ostatně jde pouze o jedno z 21 posuzovaných kritérií pro udělení výjimky. Tvrzení komisařky Johanssonové označil za pro něj nedůvěryhodné, proto zůstává opatrný v jasné deklaraci, zda výjimku z přerozdělování uprchlíků vůbec dostaneme.

Shrnutí: Migranty přijímat nemusíme, to znamená, že výslovně povinné kvóty stanoveny nejsou. Nicméně, pokud se tak rozhodneme, musíme se z tohoto solidárně-povinného přerozdělování vyplatit – 20 000 eur za osobu. Díky ukrajinským uprchlíkům máme zatím teoretický nárok na výjimku, pakliže nám ji Evropská komise schválí. Kvůli její časové omezenosti ale nemusí být nasnadě se vstupem migračního paktu v platnost za dva roky.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...