Do voleb do Evropského parlamentu (EP) zbývá jeden měsíc. Od 6. do 9. června bude mít přibližně 373 milionů Evropanů příležitost zvolit si 720 nových europoslanců. Hlasování začne ve čtvrtek v Nizozemsku, výsledky budou ale zveřejněny teprve po uzavření poslední volební místnosti, to znamená v neděli ve 23:00 v Itálii. Česko spolu se Slovenskem, Maltou a Irskem jsou jediné země v EU, které neumožňují hlasovat ze zahraničí. Ostatní země nabízejí možnost hlasovat korespondenčně, na ambasádách a Estonsko také elektronicky.
Na dnešek shodou okolností připadá i Den Evropy. Tento den je upomínkou na 9. května 1950, kdy tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci s návrhem na vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Toto společenství, které založily Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Itálie, je považováno za jeden ze základů dnešní Evropské unie.
U příležitosti Dne Evropy, ale i právě měsíce do voleb, byly v některých zemí EU již od úterý, v jiných pak ve středu a budou rovněž i dnes osvíceny významné památky. V Česku jde například o Petřínskou rozhlednu či Karolinum, v Paříži pak Vítězný oblouk, v Římě Koloseum a v Bruselu náměstí Grand Place či budovy Evropského parlamentu.
V novém europarlamentu, který vzejde z červnových voleb, bude o 15 europoslanců více než bylo dosud. Počet europoslanců byl navýšen s ohledem na demografické změny v EU od voleb v roce 2019. O dva europoslance více získají Francie, Španělsko a Nizozemsko, jednoho europoslance navíc pak budou mít Polsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Lotyšsko a Slovinsko.
V Nizozemsku se bude volit už ve čtvrtek 6. června, v pátek 7. června bude následovat Irsko a v sobotu 8. června půjdou k volebním urnám voliči z Lotyšska, Malty a Slovenska. Česko a Itálie jsou jediné dvě země, kde se může hlasovat po dobu dvou dnů – v ČR v pátek a v sobotu, v Itálii v sobotu a v neděli. Dalších 20 zemí EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) pořádá volby v neděli 9. června.
Minimální věk voličů a kandidátů v evropských volbách stanoví vnitrostátní právo. Voličům musí být ve většině států 18 let. Výjimkou je Řecko, kde mohou hlasovat i sedmnáctiletí, a Belgie, Německo, Malta a Rakousko, kde je věková hranice 16 let.
Ve čtyřech zemích EU je účast ve volbách povinná. Jsou to Belgie, Bulharsko, Lucembursko a Řecko. V Belgii byla až donedávna volební účast povinná jen pro voliče starší osmnácti let. Letos v březnu ale ústavní soud rozhodl, že evropských voleb se 9. června musí povinně zúčastnit právě i šestnáctiletí a sedmnáctiletí. V případě neúčasti na hlasování hrozí občanům pokuta 40 až 200 eur (1000 až 5000 Kč), kterou však úřady vyměřují jen vzácně.
V Lucembursku mají povinnost volit všichni občané do věku 75 let. Povinnou účast ve volbách má i Řecko, platí ale některé výjimky, například pro osoby starší sedmdesáti let či pro voliče, kteří jsou v zahraničí. Povinnost volit mají i bulharští občané, tamní úřady ji zavedly v roce 2016 v reakci na velmi nízké volební účasti v předchozích hlasováních.
Česko, Slovensko, Malta a Irsko jsou jedinými zeměmi EU, které neumožňují volit ze zahraničí. Hlasovat lze pouze ve volebních místnostech v dané zemi. Češi žijící v zahraničí se nicméně mohou registrovat i jako voliči v zemi svého bydliště a hlasovat tam. Znamená to, že si budou vybírat z kandidátů dané země, například v Belgii tedy budou hlasovat pro belgické kandidáty.
Vůbec nejvíce možností, jak hlasovat nabízí Estonsko. Estonští občané nebo občané EU žijící v Estonsku mohou hlasovat v neděli 9. června přímo ve volebních místnostech v zemi, mohou ale hlasovat i v několika volebních místnostech už několik dní předem, konkrétně od 3. do 8. června. Rovněž v těchto šesti dnech mohou hlasovat i on-line. Estonsko je jedinou zemí EU, která umožňuje hlasovat přes internet. Estonští občané žijící v cizině pak mohou hlasovat on-line, korespondenčně nebo osobně na ambasádě či konzulátu v zemi, kde žijí.
Celkem 19 zemí nabízí hlasování na ambasádách či konzulátech, 13 z 27 států unie pak umožňuje korespondenční volbu. Obě dvě možností nabízí Estonsko, Belgie, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovinsko, Finsko nebo Švédsko. Pouze na zastupitelských úřadech lze hlasovat ve Francii, Itálii, Bulharsku, Dánsku, Řecku, Rumunsku, Portugalsku, Polsku, Chorvatsku či na Kypru. Další státy – Německo, Lucembursko, Nizozemsko či Rakousko – naopak umožňují pouze korespondenční volbu. Některé členské státy vyžadují, aby se voliči, kteří chtějí volit ze zahraničí korespondenčně nebo na zastupitelském úřadě, nejprve registrovali u vnitrostátních volebních orgánů.
Předchozí volby do EP se konaly v roce 2019 a občané ještě z 28 členských států EU volili 751 členů Evropského parlamentu. Počet členských států EU i europoslanců se změnil, když z EU v roce 2020 vystoupila Británie. Celková volební účast byla tehdy 50,66 procenta a v Česku byla téměř nejnižší v rámci celé EU – hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. Nejnižší účast byla na Slovensku (22,74 procenta), naopak nejvyšší v Belgii (88,47 procenta).
Nedávný průzkum Eurobarometru zveřejněný v polovině dubna ukázal, že se o letošní evropské volby zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že „pravděpodobně“. Za „nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom „pravděpodobně“ šlo volit 71 procent dotazovaných.
Průzkum Eurobarometru také ukázal, že se liší i témata, která voliče před hlasováním zajímají. Podle Evropanů by EP měl v předvolební kampani řešit přednostně zejména boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 procent) či veřejné zdraví (32 procent). V Česku dotazovaní nejvíce zmiňovali obranu a bezpečnost EU (46 procent) či nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (40 procent).
Ve volbách do Evropského parlamentu si voliči vybírají stranu, hnutí nebo koalici, které dají svůj hlas. V Česku mohou preferenčními hlasy upřednostnit maximálně dva kandidáty. Strany či kandidáti v každém členském státě EU vedou své předvolební kampaně podle témat, která považují za důležitá. I samotný Evropský parlament ale prostřednictvím své kampaně vyzývá občany obecně k účasti v evropských volbách.
