Třetina Čechů má nízkou úroveň finanční gramotnosti, víc než polovina přitom hodnotí své znalosti a dovednosti týkající se peněz jako průměrné, další asi pětina jako nadprůměrné. Novinářům to dnes řekli zástupci projektu Evropa v datech, Sociologického ústavu Akademie věd ČR a České spořitelny při představení průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů. Nižší úroveň finanční gramotnosti mají podle nich především ženy, lidé s nižším vzděláním a chudší lidé, což z nich dělá snazší oběti finančních podvodů.
Nižší finanční gramotnost méně vzdělaných a chudších lidí je podle vědkyně ze Sociologického ústavu Akademie věd Kamily Fialové očekávatelná, zarážející je podle ní u žen ve srovnání se stejně vzdělanými muži. V průzkumu například čtvrtina žen odpověděla správně na otázku, zda investice prostřednictvím akciového fondu poskytuje bezpečnější výnos než nákup akcií jedné společnosti. U mužů to bylo 46 procent. Průzkumu se zúčastnilo 1520 respondentů ve věku 15 až 65 let, sběr dat v březnu zajistila agentura Ipsos.
Největší nedostatky mají podle odborníků Češi v investování. Na otázku, zda je nákup podílu v akciovém fondu obvykle méně rizikový než nákup akcie jednotlivé společnosti, nedokázala nebo nechtěla odpovědět více než polovina respondentů. Správně podle odborníků odpověděla třetina. Na otázku, zda diverzifikace investic snižuje riziko ztráty peněz, téměř pětina lidí odpověděla chybně, že ne, a další pětina neuměla či nechtěla odpovědět.
Zhruba tři pětiny respondentů uvedly, že jsou schopni rozeznat finanční podvod při setkání s různými typy kybernetických podvodů. Největší jistotu mají při rozpoznávání podvodných bankovních e-mailů a falešných zpráv od přátel na sociálních sítích, vyplývá z průzkumu.
Tři čtvrtiny respondentů ví, že bankéř po klientech nesmí chtít vědět přístupové údaje do bankovnictví. Téměř pětina populace věří, že ke správnému ověření identity volajícího bankéře stačí, aby telefonní číslo odpovídalo číslu banky. Podvodníci dnes podle odborníků běžně využívají technologie, které jim umožňují volat z jakéhokoli telefonního čísla. Některé banky proto využívají pro ověření skutečného bankéře mobilní bankovní aplikaci. Za dostatečné ověření by to považovalo 44 procent dotazovaných.
V průzkumu se pravidelně sleduje i vývoj finančního zdraví Čechů. Od roku 2022 podle Moniky Hrubé, která má toto téma na starost v České spořitelně, postupně klesá podíl lidí, kterým se daří v měsíčním rozpočtu šetřit. V roce 2022 dokázalo nějakou částku uspořit 64 procent lidí, letos v březnu to bylo 51 procent, uvedla.
Krátkodobou finanční rezervu nyní má 72 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů míň než v roce 2022, uvedli odborníci. Podobný pokles se týká i dlouhodobé finanční rezervy. Zároveň podle expertů stabilně roste počet lidí, kteří očekávají zlepšení své finanční situace. Vyhlíží ho teď 30 procent respondentů, na konci roku 2022 to bylo 18 procent. Lidé většinou věří, že se jim příjmy zvýší.
