Na konferenci pořádanou Společností pro obranu svobody projevu přišli do Prahy diskutovat české osobnosti, zástupci médií i politici.
Na diskusním panelu věnovaném otázce, zda svoboda slova, jako podmínka pluralitní demokracie, přežije boj s dezinformacemi, zaznělo několik myšlenek věnovaných současné situaci v České republice a Evropské unii.
Bývalý český velvyslanec ve Francii a politolog Petr Drulák varoval, že „dochází k nerovnováze moci v moderní západní společnosti, která je založená na určité rovnováze tří společenských segmentů“.
Těmito segmenty jsou podle něj „veřejná moc, soukromá moc daná soukromým vlastnictvím a občanská společnost“.
V oblasti svobody projevu hraje každý ze segmentů podle Druláka určitou roli.
„Od veřejné moci očekáváme, že bude svobodu projevu respektovat, ale zároveň víme, že bude mít tendenci ji nějakým způsobem umenšovat, potlačovat názory, že vládne špatně, a vyzdvihovat názory, že vládne dobře,“ řekl Drulák s tím, že v dnešní době „PR mašinérií“ je vliv vlády silnější než v historii.
„Protiváhou byla vždy občanská společnost. Lidé na univerzitách a ve svobodných podnikáních, kteří definují představu o dobrém životě, o hodnotách. A aby to mohli dělat, potřebují svobodně mluvit, vyjadřovat se a slušně kritizovat vládní moc. A ve slušném demokratickém státě to vládní moc respektuje,“ sdělil dále Drulák. „Pokud mluvíme o svobodě projevu, tak tím zdrojem, garantem a bojovníkem je občanská společnost.“
„Soukromé společnosti nemají vyhraněný zájem, protože jsou motivovány ziskem, jsou tu proto, aby vydělávaly“ a podle Druláka někdy budou vydělávat na potlačování svobody projevu nebo na podpoře svobody projevu.
Vidíme, že nejnebezpečnější a nejzarytější potlačovatelé svobody projevu přicházejí ze sektoru občanské společnosti.
— Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D.
„Co vidíme v posledních desetiletích je, že se úsilí omezovat svobodu prolíná všemi třemi segmenty,“ dodal Drulák s tím, že výrazní aktéři všech těchto segmentů se spojují, aby zadupali svobodu projevu a takový stav podle něho směřuje k naplnění znaku totality.
Na selhání v obraně svobody projevu na straně občanského segmentu se podle něho dnes podílejí média, univerzity, spolky a nevládní organizace.
„Vidíme, že nejnebezpečnější a nejzarytější potlačovatelé svobody projevu přicházejí ze sektoru občanské společnosti,“ řekl Drulák a dodal, že v minulosti například žurnalisté v USA bojovali za svobodu informací proti veřejné moci a zpravodajským službám, přičemž zmínil aféry Pentagon Papers nebo Water Gate. „Dnes řada novinářů přejímají roli strážců veřejné moci a stávají se vlivnými aktéři údajně nezávislých médií.“
Jako nebezpečnou vnímá situaci, kdy novinář „přestává být novinářem a začíná být propagandistou“, protože proti útokům ze sektoru občanské společnosti je obtížné hledat obranu.
Podle Druláka si všichni bojovníci za svobodu projevu musejí uvědomit, že je třeba bojovat za svobodu projevu jako celku, nejenom za svobodu projevu pro sebe.
Na diskusním panelu vystoupil také bývalý český ministr informatiky Vladimír Mlynář, který upozornil zejména na zužování politického mainstreamu.
„Dnes se z mnoha důvodů mainstream zúžil a jsme svědky vytlačování lidí z politického mainstreamu, rozpadu tradičních médií a (hodnotové) vyprázdněnosti politiky.“
Omezování svobody projevu podle Mlynáře významně vzrostlo v období pandemie covidu-19, které „přineslo do společnosti naprosto brutální omezování svobod, rozdělení společnosti, nenávist“. Míní také, že škody, které v tomto období napáchal covid na demokracii a svobodě jsou násobně horší než ekonomické škody.
„Vůbec se o těchto škodách nemluví a považuji to za jeden ze zásadních problémů,“ říká Mlynář.
„Spolu se zhrubnutím politiky a nepřijatelným ideologizováním jsou spolu s delegitimizací opozice trendy, které se zrodily v době covidu a pokračují i v současnosti,“ míní exministr.
Je třeba přinášet více pozitivních návrhů (jak situaci řešit), zabývat se problémy a diskutovat o tom, co by se mělo dělat, nejenom kritizovat, co se dělá špatně.
— Vladimír Mlynář, bývalý ministr informatiky
Vstup sociálních sítí do veřejného prostoru podle Mlynáře vyřadil z publikační činnosti tradiční média a redakce a umožnil publikování názorů každému, kdo si založí na sociální síti účet. Což podle něho otevřelo otázku, zda má každý právo ve veřejném prostoru na sociálních sítích říkat své názory, které už neprocházejí redakčním výběrem, jsou také často anonymní a jejich autoři za ně nenesou odpovědnost.
„Myslím si, že postup, který volí Evropská unie ve snaze tuto debatu dostat do nějaké regulace, je naprosto nešťastný a nepřijatelný. Cesta, kterou se vydala, pokud bude naplněna do důsledku, tak musí skončit cenzurou a čínským modelem veřejného prostoru,“ sdělil Mlynář a optimisticky dodal: „Myslím, že se to nestane a že přijde reverz těch nešťastných kroků.“
„Svoboda slova je v Evropě ohrožena, ale nebude v dohledné době zcela zničena. Jsem přesvědčen, že evropská svoboda slova zůstane zachována,“ uvedl dále.
Jako řešení situace navrhuje rozbití monopolu a dominantních postavení sociálních sítí, což by mělo obsahovat „násilné regulatorní rozdělení společností, jako jsou Meta, Google a další, na menší segmenty, které umožní větší pluralitu ve veřejném prostoru“.
„Klíč k tomu ovšem leží ve Spojených státech,“ dodává exministr.
Podle Mlynáře je třeba přinášet více pozitivních návrhů, jak situaci řešit, zabývat se problémy a diskutovat o tom, co by se mělo dělat, nejenom kritizovat, co se dělá špatně.
Názory dalších účastníků konference uvedeme v dalším článku.
