Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Dnes ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze. Ztráty sčítají i další dvě vládní strany, tedy Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).
Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz už v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů hovořil o jasném vítězství konzervativců a katastrofě pro Scholze a vládní strany.
Od večera oslavuje také AfD, protože se stala druhou největší silou v Německu. Na východě země je dokonce nejsilnější stranou, předstihla zde i konzervativce. Spolupředseda AfD Tino Chrupalla výsledek, který je o 4,9 procentního bodu lepší než před pěti lety, označil jako možnost, jak vstoupit do jednání s největšími frakcemi v Evropském parlamentu. Kvůli skandálům vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž alternativa prozatím přišla o evropské spojence.
Alternativa podle analýzy veřejnoprávní stanice ARD zaznamenala vysokou podporu mezi mladými lidmi. V eurovolbách v Německu mohli nyní poprvé volit lidé od 16 let. V kategorii 16 až 24 let volilo AfD 16 procent hlasujících a vítěznou unii 17 procent. Podobně vysokou podporu měla AfD také u lidí od 25 do 34 let. Náskok unie CDU/CSU nad AfD se zvětšil až u voličů ve věku 35 až 44 let. Nejhůře si alternativa vedla u starších 70 let, od kterých získala osm procent a unie 46 procent.
Výsledek kancléřovy SPD je o 1,9 procentního bodu horší než v roce 2019, liberálové ztratili 0,2 procentního bodu a Zelení dokonce 8,6 procentního bodu. Kvůli špatnému výsledku vládních stran a nárůstu popularity AfD představitelé konzervativců vyzvali kancléře, aby požádal Spolkový sněm o důvěru.
Úspěch zaznamenalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. Nová strana získala 6,2 procenta, naopak Levice s 2,7 procenta proti roku 2019 ztratila 2,7 procentního bodu.
V europarlamentu usednou vedle těchto stran zastoupených ve Spolkovém sněmu také menší politická uskupení – sociálně liberální strana Volt, recesisté z Die Partei (Strana), Svobodní voliči (FW), Strana na ochranu zvířat, ekologické uskupení ÖDP a strana Rodina.
Volební účast v Německu, kde mohlo hlasovat asi 65 milionů německých občanů, činila podle spolkové volební komise 64,8 procenta. Před pěti lety hlasovalo 61,4 procenta voličů.
