Ochránci přírody dnes v Krkonoších vypustili do volné přírody přes 50 jedinců kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého. Je to o rok později, než předpokládali. ČTK to řekl David Číp z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO. Vypuštění jasoně červenookého do volné přírody předcházela úprava vybraného a nezveřejněného místa tak, aby motýlu, kterému hrozí vyhynutí v ČR i v zahraničí, vyhovovala.
Organizátoři projektu vnímají tohoto motýla, který v Česku vyhynul v roce 1935, jako symbol ochrany horské přírody. V 80. letech minulého století se jej podařilo vrátit na severní Moravu do Štramberka, kde slabá populace stále žije.
„Nyní se jej spolu se Správou KRNAP, Nadačním fondem Škoda Auto a dalšími partnery pokoušíme navrátit i do Čech, kde žil naposledy v Krkonoších a Podkrkonoší zhruba před 100 lety. O návrat vzácných jasoňů se snažíme třetím rokem,“ řekl ČTK Číp.
Loni pokus o první vypouštění motýlů na zkoušku ztroskotal kvůli komplikacím v záchranné motýlí stanici. „Technologii chovu se ale podařilo upravit, a tak se letos vylíhla třetí generace, která konečně může ven,“ řekl Číp.
Ochránci přírody budou pozorovat, zda se motýlům v obnovených podmínkách krkonošské přírody bude dařit. „Odborníci, s kterými spolupracujeme, se domnívají, že se nám v terénu podařilo obnovit podmínky pro jasoně natolik, že by to mohlo stačit k tomu, aby jasoni po vypuštění zůstali na místě, které jim připravujeme,“ uvedla koordinátorka projektu Tereza Macečková ze Skupiny JARO.
Ochránci přírody zatím vypustili pouze samečky, aby případné ztráty obtížně odchovaných jedinců byly co nejmenší. „Samice jsou pro další chov nejcennější. Jestliže se však vypuštění samci udrží, začnou se chovat přirozeně, vyhledávat samice, které se i v přírodě líhnou až po samečcích, a budou se zde držet i několik dní po vypuštění, bude šance na jejich trvalé usídlení daleko větší,“ uvedl Číp.
V příštím roce podle něj bude mít smysl vypustit i samičky a pokusit se přejít do poslední závěrečné fáze projektu, kdy by se jasoni v přírodě mohli začít rozmnožovat.
„V tuto chvíli jsme zhruba v polovině cesty, když snad ale to nejtěžší máme za sebou,“ řekl chovatel motýlů Skupiny JARO Miloš Andres.
Podle něj je chov vzácných druhů motýlů velmi náročný i v případě, že jde „pouze“ o odchování vajíček do stadia dospělce. Za nejnáročnější úkol, který trvá několik let, označil přípravu prostředí pro motýly v kombinaci s jejich vysazováním bez nutnosti dalšího posilování z chovů.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkonoš uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
