Za posledních šest měsíců překvapila ptačí chřipka vědce nejméně dvakrát.
Přestože skot není vůči ptačí chřipce obvykle náchylný, došlo v prosinci 2023 v USA k výskytu u dojnic.
Koncem března se jeden americký pracovník farmy nakazil virem H5N1 přímo od krávy.
Dne 22. května byl v Michiganu hlášen druhý případ nákazy člověka virem H5N1.
Ve stejný den se australské dítě nakazilo kmenem H7, dalším subtypem chřipky A, který je známý jako původce lidských infekcí.
Vzhledem k tomu, že infekce ptačí chřipkou u lidí jsou vzácné, vyvolaly tyto případy mezi vědci značné obavy.
Proč se to děje a jak moc bychom měli být znepokojeni?
Cílem tohoto článku je předejít zbytečným obavám z možné budoucí pandemie. Místo toho vyzýváme k racionálnímu uvažování a k přiměřené přípravě na budoucnost.
Rychlé šíření u ptáků
Historie viru H5N1 sahá až do roku 1996, kdy byl poprvé objeven u nemocné husy v čínské provincii Kuang-tung.
H5N1 se vyvíjel, což vedlo ke vzniku různých genetických linií (kladů), které mutovaly, podobně jako je to typické pro RNA viry, jako jsou například stále se objevující varianty covidu-19. V roce 2013 se objevil klad H5N1 2.3.4.4b. Od té doby se rychle rozšířil do téměř 100 zemí v Asii, Evropě, Africe a Americe, stal se nejdominantnějším kladem a způsobil značné ztráty drůbežářskému průmyslu.
V prosinci 2021 byl tento konkrétní klad 2.3.4.4b poprvé identifikován u volně žijících ptáků ve Spojených státech.
Tento klad se rychle smísil s ostatními viry chřipky A, které cirkulují u volně žijících ptáků v Severní Americe. To vedlo k rekombinaci genů a opětovnému spojení virů a následně k jeho různým charakteristikám. Mnohé z těchto variant způsobují u savců závažná onemocnění, která významně ovlivňují jejich nervový systém.
Přenos na krávy
Virus ptačí chřipky patří do skupiny chřipkových virů. Viry chřipky mají mnoho přirozených hostitelů, včetně kachen, hus, labutí, racků, rybáků, bahňáků, prasat a koní.
Některé typy chřipkových virů obvykle infikují konkrétní hostitele a obvykle nepřeskakují z jednoho hostitele na druhého.
Existuje široká škála virů ptačí chřipky, od H1 po H19, ale většinou zůstávají přítomné u ptáků a zvířat a jen zřídka postihují člověka.
To se změnilo u H5N1 kladu 2.3.4.4b.
Tento klad se stal znepokojivým kvůli častým výskytům přelévání (spillover events). K přelévání dochází, když virus z jednoho běžného hostitelského rezervoáru přeskočí na nový nebo jiný druh hostitele, například z ptáků na koně nebo skot.
Od prosince 2023 byly podle amerického ministerstva zemědělství (USDA) a Centra pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control) hlášeny vysoce patogenní viry H5N1 kladu 2.3.4.4b, které se rozšířily u dojnic v několika státech USA.
Od začátku letošního roku některé krávy produkují méně mléka a méně žerou. Později bylo potvrzeno, že viry H5Nx kladu 2.3.4.4b byly přítomny jak v mléce krav, tak v nosních vzorcích. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ohlásilo výskyt tohoto kladu u krav poprvé.
Z prosincového preprintu USDA vyplývá, že stejný virový kmen byl nalezen i u dojnic, u nichž není známa žádná souvislost s nakaženými stády. To naznačuje, že přenos u krav již v tichosti začal a asymptomatické krávy pravděpodobně přispěly k rychlému šíření viru.
K 28. květnu bylo zaznamenáno celkem 67 stád nakažených virem H5N1 v devíti státech. Navzdory nízkému počtu nakažených stád by to mohlo naznačovat, že se již nejedná pouze o přelévání, ale spíše o významné rozšíření tropismu hostitele. Obavy vzbuzuje otázka, kdy by mohlo dojít k rozsáhlému ohnisku nákazy.
Vzhledem k tomu, že dojnice často žijí v těsné blízkosti lidí, mohou mít infekce u krav vliv i na lidské zdraví.
Pravděpodobný přesah k lidem
Přestože infekce ptačí chřipkou u lidí je vzácná, může k ní dojít.
V uplynulých 20 letech se ojediněle vyskytly případy nákazy lidí virem H5N1. Ve 23 zemích bylo hlášeno 888 nakažených pacientů, z nichž 463 zemřelo. Většina případů se vyskytla v Egyptě, Indonésii a Vietnamu. Tyto případy měly na základě údajů shromážděných Světovou zdravotnickou organizací za následek kumulativní úmrtnost vyšší než 50 %.
Vzhledem k tomu, že tyto případy jsou většinou roztroušeny po celé Asii, nebyla jim v západních zemích donedávna věnována velká pozornost veřejnosti.
V dubnu 2022 byl potvrzen případ u pracovníka drůbežárny v Coloradu, který se mezitím uzdravil. Jednalo se o první známý případ nákazy virem H5N1 přenesený z drůbeže na člověka ve Spojených státech.
Druhý případ nákazy člověka ve Spojených státech se objevil až koncem března. U pracovníka mléčné farmy v Texasu se projevily příznaky hemoragické konjunktivitidy obou očí a byla u něj potvrzena nákaza virem H5N1 kladu 2.3.4.4b. Neměl žádné respirační příznaky a během několika dní se plně zotavil.
Tato osoba však neuvedla žádný kontakt s nemocnými nebo uhynulými ptáky, ale byla v těsném kontaktu s nemocnými dojnicemi. Krávy vykazovaly sníženou produkci mléka, sníženou chuť k jídlu, horečku a dehydrataci, což nasvědčuje infekci H5N1.
Jedná se o první hlášení vysoce patogenního viru ptačí chřipky H5N1 ve Spojených státech, u něhož existuje podezření, že se přenesl ze savčího druhu zvířete na člověka.
Tyto případy varovaly vědce, protože naznačují, že virus mohl získat schopnost šířit se mezi savci a potenciálně nakazit člověka.
Pokud by vysoce patogenní virus H5N1 získal schopnost snadno se šířit mezi lidmi, včetně přenosu z člověka na člověka, mohl by mít vzhledem k vysoké úmrtnosti pozorované v předchozích případech významný dopad na lidskou populaci.
Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné dva potvrzené případy přenosu z krávy na člověka v USA, není znám celý rozsah podobných infekcí a míra úmrtnosti.
K přelévání z jednoho druhu na druhý obvykle dochází přirozeně prostřednictvím potravního řetězce. Může k němu například dojít, když nakažené ptáky sežere jiný druh. Tyto případy se obvykle vyskytují v malém měřítku, na rozdíl od rozsáhlého výskytu pozorovaného u skotu v USA.
Co způsobilo nedávný přenos na krávy z jiného druhu? Šlo o přirozenou, náhodnou událost jako v minulosti, nebo se na ní podílely i jiné faktory?
Získal schopnost šířit se vzduchem
Původní ptačí viry H5N1 nebyly snadno přenositelné mezi savci.
Přibližně před deseti lety dva virologové, Yoshihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity v Madisonu a Ron Fouchier z Erasmus Medical Center v Nizozemsku, znepokojili svět tím, že provedli vysoce rizikové studie H5N1.
Proces byl složitý. Například byl vytvořen mutantní virus H5N1 nesoucí specifickou mutaci genu PB2 E627K. Poté byl desetkrát přenesen přes fretky. Po získání celkem pěti mutací získal mutantní virus H5N1 schopnost přenášet se aerosoly nebo kapénkami dýchacích cest.
Tyto mutace byly nalezeny pouze v přírodě, ale nikdy ne všechny v rámci jednoho kmene. Jejich laboratorní manipulace a zvýšená schopnost přenosu aerosolem navíc vedla k pandemickému potenciálu.
V roce 2011 vyjádřil Paul Keim, mikrobiální genetik, který předsedal americkému Národnímu vědeckému poradnímu výboru pro biologickou bezpečnost (NSABB), po přezkoumání jejich publikací znepokojení. „Neumím si představit jiný patogenní organismus, který by byl tak děsivý jako tento,“ řekl časopisu Science. Jelikož se mnoho let zabýval antraxem, dodal: „Ve srovnání s tímto je antrax nic.“
Zveřejnění těchto klíčových mutací umožňuje ostatním replikovat práci ve vlastních laboratořích a představuje začátek znepokojivého příběhu o H5N1.
Klad H5N1 2.3.4.4b byl poprvé zjištěn v roce 2013.
Další manipulace v čínských laboratořích
Dne 1. dubna 2021 byl zahájen třístranný projekt mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Čínou, na kterém se podílely USDA, americké Národní středisko pro výzkum drůbeže, Laboratoř pro výzkum jihovýchodní drůbeže (SEPRL) v Georgii, Čínská akademie věd (CAS) a Roslin Institute ve Velké Británii.
USDA sponzoruje tento projekt grantem ve výši jednoho milionu dolarů. SEPRL a Roslin Institute poskytují odborné znalosti v oblasti genomiky ptačí imunologie a analýzy virové transkriptomiky.
Vlastní experimenty se provádějí v čínské laboratoři CAS. Výběr tohoto místa může mít specifický důvod.
Jak vysvětlíme později, tento projekt je také studií GOF (gain-of-function).
Studie GOF o viru ptačí chřipky vyvolaly od roku 2011 rozsáhlou kritiku americké vědecké komunity. Richard Ebright, molekulární biolog a ředitel laboratoře ve Waksmanově mikrobiologickém ústavu, pro časopis Science rovněž uvedl: „Tato práce neměla být nikdy provedena.“ Z hlediska biologické bezpečnosti vyjádřili vědci obavy, že by nový virus vzniklý výzkumem mohl uniknout z laboratoře nebo že by bioteroristé mohli publikované výsledky využít jako biologickou zbraň pro zhoubné účely.
Ve Spojených státech byly od října 2014 do prosince 2017 zakázány pokusy se ziskem funkce u chřipky, koronaviru blízkovýchodního respiračního syndromu a koronaviru těžkého akutního respiračního syndromu. Moratorium zrušil Národní institut zdraví (NIH) 19. prosince 2017.
Čínské laboratoře mají často dostatečné technické kapacity, ale čelí velkému problému kvůli poměrně volným předpisům o biologické bezpečnosti.
Bývalý ředitel CDC dr. Robert Redfield nedávno prohlásil: „Myslím, že ptačí chřipka bude příčinou velké pandemie, kdy tyto viry uměle naučí, jak být infekčnější pro člověka.“
Závažný, rychle se šířící virus
Čínští vědci se nebrání provádění riskantních studií přírůstku funkce virů ptačí chřipky.
Například ve studii zveřejněné v časopise Science v květnu 2013 vědci pod vedením Čchen Chua-lana z Harbin Veterinary Research Institute v čínském Harbinu zkombinovali vysoce smrtelný, ale nesnadno přenosný virus H5N1 s vysoce nakažlivým kmenem prasečí chřipky H1N1, který v roce 2009 nakazil miliony lidí.
Přinejmenším tři aspekty koncepce studie projektu spolupráce tří stran silně naznačují její povahu z hlediska zisku funkce. Ty však může být obtížné rozeznat bez čtení mezi řádky.
Jedním z významných problémů je experimentální přístup známý jako sériový průchod. Postup výzkumu sériového průchodu je vědci široce uznáván jako nástroj pro studie zisku funkce.
Sériový průchod zahrnuje pěstování a množení viru z jedné buňky do druhé nebo z jednoho zvířete na druhé. Při těchto studiích existuje vysoké riziko vzniku mutací, které mohou vést k větší přenosnosti, patogenitě a zoonotickému přenosu. Silnější mutace mohou být vybrány pro další průchod.
Jak je uvedeno v návrhu, vědci z CAS jsou zodpovědní za měření „fitness“, které udává výsledek virové infekce – zda se vyvíjí rychleji nebo pomaleji a zda má za následek těžké nebo lehké onemocnění. Vzorky jsou odebírány před a po každém kole průchodu, aby bylo možné určit vzorce přenosu a patogenity. Tím se zvyšuje pravděpodobnost vytvoření mutantních kmenů H5N1, které mohou způsobit závažnější onemocnění s rychlejším přenosem.
Druhé vodítko souvisí se zvířecími modely, které pečlivě vybrali pro reprodukci viru – kachny divoké, čínské husy a japonské křepelky.
Kachna divoká je nejhojnější stěhovavou a široce rozšířenou kachnou a může se křížit s 63 dalšími druhy. Je asymptomatickým přenašečem mnoha virů ptačí chřipky, což potenciálně umožňuje rekombinaci dalších zmutovaných virů.
Viry chřipky jsou velké, jednovláknové RNA viry s osmisegmentovým genomem. Tato jedinečná vlastnost virového genomu znamená, že se snadno navzájem přeskupuje, čímž vznikají různé kombinace genomů, zejména za ideálních podmínek, kdy v jednom hostiteli žije mnoho různých typů virů.
Kromě toho se u japonské křepelky vyskytují dva receptory viru ptačí chřipky, a to jak u ptačích, tak u savčích druhů. Je tak ideálním hostitelem, že po řadě průchodových zkoušek mohou lidé identifikovat ty kmeny, které jsou více přizpůsobivé savčím receptorům, ale ne ptačím receptorům.
Proto tento návrh studie upřednostňuje výběr mutovaného viru H5N1, který má zvýšený tropismus pro savčí hostitele s vyšší patogenitou nebo přenositelností.
Jedná se o technologicky dobře navržené nastavení studie k dosažení účelu zisku funkce, v němž se zdá, že cílem studie je zvýšený dohled, monitorování, fitness a studie vakcín.
Kromě toho se v této studii plánuje použití živých virů, aby se kachny divoké napadly nejprve nízce patogenními viry ptačí chřipky a poté vysoce patogenním virem.
Vzhledem k tomu, že virus ptačí chřipky je velmi náchylný k rekombinaci, mohla by reasortmentace genomu mezi vysoce a nízce patogenními viry ptačí chřipky vést ke vzniku nových rekombinantních chřipkových virů s nepředvídatelným hostitelským tropismem nebo patogenitou.
Tímto se vytváří ještě větší potenciál pro vznik nových mutací se zvýšenou funkcí.
Od roku 2021 došlo k explozivní geografické expanzi viru ptačí chřipky H5N1 klanu 2.3.4.4b mezi volně žijícími ptáky a domácí drůbeží v Asii, Evropě a Africe a koncem roku 2021 se rozšířil do Ameriky.
Reakce na kritiku
Dlouhodobě se objevuje kritika výzkumu přírůstku funkce. Několik členů amerického Kongresu také vyjádřilo vážné obavy ze spolupráce s Čínou na výzkumu ptačí chřipky.
„Jsme znepokojeni nedávnými zprávami o spolupráci amerického ministerstva zemědělství (USDA) s Čínskou akademií věd (CAS) napojenou na Čínskou komunistickou stranu (ČKS) při výzkumu ptačí chřipky,“ napsali v dopise z 12. dubna.
„Tento výzkum financovaný americkými daňovými poplatníky by mohl potenciálně vést ke vzniku nových nebezpečných laboratorně vytvořených kmenů virů, které ohrožují naši národní bezpečnost a veřejné zdraví,“ dodali.
V únoru v rozhovoru pro časopis Science vedoucí výzkumník popřel, že by plánovali provést studie o zvýšení funkčnosti. Experimentální přístup však zahrnuje „in vivo průchod virů kachnami divokými a čínskými druhy hus, aby se předpověděl vývoj v přirozených hostitelích“.
Vedoucí vědecký pracovník CAS, který se na této studii podílel, Wen-ťün Liou, zdůraznil, že čínská vláda má přísné předpisy pro bezpečnost laboratoří. Tento argument však není zdaleka přesvědčivý, protože i laboratoř s úrovní biologické bezpečnosti 4 – nejvyšší úrovní bezpečnosti – může mít vážné problémy s dodržováním bezpečnosti, jak se ukázalo v případě Wuhanského virologického ústavu a laboratoře.
Nedávné pozastavení financování vědce Petera Daszaka, prezidenta organizace EcoHealth Alliance, je jasným signálem, že lidé nedůvěřují virologickým studiím spojeným s laboratořemi kontrolovanými čínskou vládou.
Zvýšená patogenita
Patogenita viru H5N1 se u zvířat zvýšila.
Ve studii publikované v časopise Cell v roce 2023 použili vědci z Pittsburské univerzity a Centra pro výzkum vakcín NIH svůj stávající model makaků Cynomolgus k testování účinnosti vakcíny proti H5N1.
V této studii způsobila inhalační aerosolová dávka 5,1 log10 plakoformních jednotek (PFU) silnou horečku a akutní respirační onemocnění u čtyř ze šesti makaků, což vedlo k jejich úhynu. PFU je metoda měření množství viru.
Oproti tomu ve studiích provedených v letech 2001–2014 s makaky rodu Cynomolgus, kdy byly těmto opicím podány vysoké dávky H5N1 (6,5-7,8 log10 PFU) různými cestami (nosem, krkem, ústy a očima), se u nich obvykle rozvinulo mírné onemocnění a na základě předchozích zpráv pouze dvě ze 49 opic na infekci zemřely.
V porovnání se studiemi provedenými před 10 až 23 lety způsobila mnohem nižší dávka použitá ve studii z roku 2023 mnohem vyšší procento (polovinu) úmrtí opic. To naznačuje, že patogenita viru H5N1 se dramaticky zvýšila.
Opakování historie?
Přestože jsme zpětně přezkoumali načasování studií GOF v letech 2012 a 2021 a výskytů virů ptačí chřipky H5N1 u ptáků a savců v letech 2013 a 2021, je zřejmé, že mezi nimi existuje úzká časová souvislost.
Tento výzkum virů ptačí chřipky a současných ohnisek u ptáků a krav by nám měl také připomenout vášnivě diskutovaný původ viru SARS-CoV-2.
Široce diskutovaný, na důkazech založený názor na původ viru SARS-CoV-2 naznačuje, že koronaviry pocházející z netopýrů, které byly dříve pro člověka neškodné, získaly schopnost infikovat člověka laboratorní manipulací.
Je obzvláště důležité vzít v úvahu současné zaměření vědeckého výzkumu poté, co jsme zažili bezprecedentní, náročné období v důsledku onemocnění covid-19. Některé čínské vládou kontrolované laboratoře stále vytvářejí nebezpečnější viry a umožňují jejich rozsáhlé šíření ve jménu pandemické připravenosti. To vyvolává otázku, zda skutečně pomáhají lidem, nebo vytvářejí další nemoci.
Tyto alarmující skutečnosti a okolnosti by měly být podnětem k okamžitému a důkladnému prošetření čínských laboratoří a jejich možné souvislosti s výskytem ptačí chřipky H5N1.
Ve snaze o rozvoj vědy a výzkum účinnějších způsobů ochrany lidí, jako je například vývoj vakcín, je základní hnací silou těchto snah často technologická konkurence. Je však možné, že vědci vytvořili pro lidstvo více problémů než řešení.
V mnoha článcích o zdraví z Epoch Times zdůrazňujeme, že nejlepší způsob, jak zabránit pandemii nebo virové infekci, je zaměřit se na zlepšení našeho zdraví. To zahrnuje udržování zdravého životního stylu, posilování naší přirozené imunity a zachování našich přirozených léčebných schopností.
Úprava viru za účelem zvýšení jeho přenosnosti a patogenity a zkoumání jeho pandemického potenciálu spíše podněcuje další strach, než aby tento problém řešila.
Paradoxně mohou mít některé moderní technologie na společnost rozsáhlý negativní dopad. Schopnost vědců provádět výzkum GOF neospravedlňuje jeho nezbytnost.
Je načase, aby se lidé probudili.
Další informace o virech ptačí chřipky
Existují čtyři typy chřipkových virů. Na základě našich současných znalostí může pouze typ A způsobit celosvětovou pandemii. K pandemii může dojít, pokud má chřipkový virus schopnost vyvolat dlouhodobý přenos z člověka na člověka v populaci s omezenou imunitou proti viru. V historii vyvolaly pandemie u lidí tři chřipkové viry typu A: H1N1 (1918), H2N2 (1957) a H3N2 (1968).
Viry chřipky A se dělí na desítky podtypů podle dvou typů glykoproteinů na povrchu viru.
První glykoprotein, hemaglutinin (H), umožňuje viru navázat se na povrchový receptor známý jako kyselina sialová a vstoupit do buňky. Jeho název je odvozen od jeho schopnosti způsobovat shlukování červených krvinek do celků. Druhá, neuraminidáza (N), je receptor ničící protein a enzym, který štěpí glykosidové vazby kyseliny neuraminové, což pomáhá uvolňovat nové virové částice z infikovaných buněk. Rovnováha mezi funkcí H a N má potenciální důsledky pro přenos, adaptaci hostitele a patogenitu mezi druhy.
Bylo identifikováno celkem 19 proteinů H (H1-H19) a 11 proteinů N (N1-N11). Pro pojmenování viru chřipky lze použít různé kombinace H a N. H5N1 má typ 5 H a typ 1 N, takže jeho název je H5N1.
Pojmenování H5Nx označuje různé typy neuraminidázy (např. N1, N2, N6, N8), které jsou spárovány s proteinem H5.
„Klad“ je jako větev na rodokmenu. V rodině virů se kladem rozumí skupina virů od společného předka s podobnými vlastnostmi. Klad 2.3.4.4b zahrnuje různé viry H5N1, H5N2, H5N5, H5N6 a H5N8.
Je známo pět podtypů virů ptačí chřipky A, H5, H6, H7, H9 a H10, které způsobily infekce u lidí.
Viry ptačí chřipky jsou klasifikovány jako nízce nebo vysoce patogenní ptačí chřipka podle závažnosti onemocnění, které vyvolávají.
Podtypy H5 a H7 jsou vysoce patogenní. Konkrétně viry A(H5N1) a A(H7N9) způsobily většinu hlášených virových infekcí ptačí chřipky A u lidí.
Viry HPAI A(H5N6) a LPAI A(H9N2) způsobily v posledních letech také řadu lidských nákaz.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times. Epoch Health vítá odbornou diskusi a přátelskou debatu. Chcete-li zaslat názorový článek, postupujte podle těchto pokynů a odešlete jej prostřednictvím našeho formuláře zde.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
