Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová (Zelení) rozzlobila své koaliční partnery ve vládě, když včera 17. června hlasovala v Radě EU proti postoji své vlády při schvalování nařízení o obnově přírody.
Nařízení bylo schváleno těsnou většinou, kdy právě hlas Rakouska převážil na stranu zastánců legislativy. Rakouští konzervativci (ÖVP), kteří tvoří se Zelenými vládní koalici, se dle informací Euractivu proto rozhodli podat v pondělí na Gewesslerovou trestní oznámení za zneužití pravomoci úřední osoby za to, že jednala v rozporu s postojem vlády.
Ministryně svolala den před hlasováním konferenci, kde oznámila, že zvedne ruku pro. To přimělo rakouského kancléře Karla Nehammera z ÖVP, aby napsal urgentní dopis premiérovi Belgie, která EU momentálně předsedá a kde uvádí, že Gewesslerová nemá oprávnění za Rakousko hlasovat, protože nemá mandát ani od spolkových zemí, ani od vládní koalice, uvedl server Politico.
Politička tak přesto učinila, čímž údajně porušila zákon. Za to jí má hrozit až desetiletý trest a pokuta až 50 tisíc euro. Kancléř Nehammer ihned po hlasování podal stížnost u Evropského soudního dvora s cílem anulovat výsledky hlasování.
„Koaliční partner ukázal svou pravou barvu,“ prohlásil kancléř na adresu ministryně a Zelených a dodal: „Je připraven upřednostnit ideologii před ústavou a zákonem.“
Krok Gewesslerové vyvolal u našich jižních sousedů vnitropolitickou krizi. Politico však poznamenává, že ze strany rakouské političky šlo o skvělý marketingový tah před blížícími se volbami koncem září.
Proč jsou některé státy proti
Zatímco český ministr životního prostředí Petr Hladík považuje schválenou legislativu za „obrovský úspěch“, země jako Itálie, Finsko, Švédsko, Nizozemí, Maďarsko či Polsko byly proti.
Jejím cílem je do roku 2030 obnovit nejméně 20 % suchozemských a vodních ekosystémů. Nařízení stanoví specifické požadavky pro různé typy ekosystémů, včetně zemědělské půdy, lesů a městských ekosystémů.
Členské státy musí zavést opatření zaměřená na posílení dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů na pastvinách, zásoby organického uhlíku v orné půdě a podíl zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky. Kromě toho budou muset zvýšit populaci lesního ptactva a bojovat proti nadměrné zástavbě, což jsou další dvě klíčová opatření nařízení.
Do konce roku 2030 nesmí dojít k čistému úbytku městských zelených ploch, bude třeba vysázet nejméně tři miliardy dalších stromů a alespoň 25 000 kilometrů řek musí být volně tekoucích, tj. členské státy musí odstranit umělé překážky pro propojení povrchových vod.
Důvody, proč se jednotlivé státy staví proti další zelené regulaci, jsou různé. „Švédsko se například domnívá, že EU se snaží nadměrně regulovat, jak země hospodaří se svými lesy, zatímco Finsko se obává nepřiměřených nákladů. Polský premiér Donald Tusk je proti dokumentu, aby uklidnil rozzlobené farmáře, a Maďarsko tvrdí, že Brusel si stanovuje ‚iracionální cíle‘ motivované ‚zelenou ideologií‘ – i když dříve návrh zákona podporovalo,“ píše server Politico.
