Investice do vesmírných technologií se podle premiéra Petra Fialy (ODS) násobně vyplácí, výsledky mají dopad na každodenní život a možností využití neustále přibývá. Fiala při dnešním představení projektu Česká cesta do vesmíru v Praze řekl, že Česko má v kosmickém průmyslu a výzkumu obrovský potenciál, který ale musí víc využívat. Srovnatelné země, například Rakousko či Belgie, podle něj investují do vesmírných programů víc. Cílem národního vesmírného projektu je propojit aktivity komerčních firem a vědců a také vzbudit zájem o studium technických oborů, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Fiala řekl, že český kosmický průmysl patří k nejlepším. „Ale víme, že máme určitá slabá místa, s nimiž se musíme vypořádat, abychom patřili ke špičce,“ uvedl premiér.
Připomněl, že kosmické projekty neznamenají jen cestování lidí do vesmíru, ale dopadají na každodenní život v podobě navigačních systémů pro automobily i letadla či předpovědi počasí. Další možnosti jsou v energetice, obraně, zemědělství, ochraně životního prostředí a dalších oborech.
Pro využití potenciálu českých firem a vědeckých pracovišť je třeba podle zástupců vlády zajistit dostatek kvalifikovaných odborníků a manažerů, což předpokládá i reformy vzdělávacího systému. Druhého září se má v Brně uskutečnit další tisková konference, která představí chystané změny ve vzdělávání. „Slibujeme si od toho, že firmy budou mít k dispozici vzdělané pracovníky, že vzroste zájem o studium exaktních oborů,“ dodal Kupka. Vláda se také bude zabývat 60 návrhy různých vědeckých experimentů spojených s vesmírnou misí, například v oblasti biomedicíny, technických oborů nebo psychologie, řekl Kupka ČTK.
Projekt Česká cesta do vesmíru spočívá v propojení firem, výzkumu vesmírných technologií a vzdělávání. Jeho cílem je, aby se ve výhledu pěti let mohla realizovat česká mise do vesmíru, řekl už dříve Kupka. Český vojenský pilot Aleš Svoboda jako člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury by se po Vladimíru Remkovi mohl stát druhým Čechem, který se podívá do vesmíru. Vyslání astronauta by mělo na sebe navázat další aktivity i soukromých firem, vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. Vzbudit by mělo i zájem o studium technických oborů. Šance, že Svoboda do pěti let poletí do vesmíru, je podle Fialy velká. Svobodu ESA vybrala z 22.000 uchazečů z 22 evropských zemí, řekl.
Členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) Česku podle Fialy přes různé kosmické aktivity pomohlo přeměnit původně vědecký obor na hospodářské odvětví. Podle Kupky Česko ročně do ESA investuje 1,6 miliardy korun, výši investice by vláda do roku 2029 chtěla zvýšit na dvě miliardy korun. Návratnost investic do kosmických aktivit je podle senátora Jiřího Duška (ODS) osminásobná. Příprava vesmírné mise bude stát stovky milionů korun.
V Česku také vzniká vzdělávací kancelář ESA, která bude mít pod názvem ESERO (European Space Education Resource Office) za úkol zvyšovat vědeckou a technickou gramotnost žáků základních a středních škol a motivovat je ke studiu a kariéře ve vědě, technologiích, matematice nebo inženýrských oborech.
Na kosmických aktivitách se podle Fialy aktuálně podílí přibližně 150 českých firem, start-upů a akademických institucí. Číslo se podle něj rychle zvyšuje. České firmy se podle Kupky podílí na více než 600 úspěšných vědeckých technologických vesmírných programech, jsou zapojeny do 30 vesmírných misí a dodávaly díly pro tři rakety. Firmy ale mají nedostatek odborníků. To má změnit popularizace vědy a vesmíru.
