Byl zveřejněn program předsednictví vlády Viktora Orbána v Radě EU. Zaměřuje se na krizové řízení a celkovou reorganizaci v Bruselu.
Maďarsko se 1. července ujme šestiměsíčního rotujícího předsednictví Rady EU.
Ministr pro evropské záležitosti János Bóka na tiskové konferenci v Budapešti 18. června vysvětlil, že Maďarsko převezme rotující předsednictví EU ve „výjimečné situaci“. „Válka, globální konkurence, křehká bezpečnostní situace, migrace, změna klimatu a demografické výzvy budou výzvou pro celou Evropu,“ řekl ministr.
Zvláštní je i načasování maďarského předsednictví, které se shoduje s institucionální obnovou Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady. Maďarsko je také posledním členem španělsko-belgicko-maďarského předsednického tria. Po šesti měsících převezme předsednictví od Maďarska polsko-dánsko-kyperské trio. Orbánova vláda proto musí zvládnout i tento přechod.
V pátek odcestuje premiér Viktor Orbán do Berlína, kde bude o programu jednat s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Zaměření na krizové řízení
„Během našeho předsednictví musíme především zajistit mír a bezpečnost v Evropě,“ vysvětlil ministr Bóka priority maďarské vlády.
V rámci jedné z prvních akcí nadcházejícího maďarského předsednictví v Radě EU byli minulý týden do Budapešti pozváni ministři zahraničí a státní tajemníci členských států. Diskutovali o společných zahraničněpolitických a bezpečnostních výzvách, které je čekají v příštím funkčním období.
Podrobnosti o schůzce nebyly tisku poskytnuty. Nejdůležitější úkoly bezpečnostní politiky však byly zmíněny již minulý měsíc.
Bóka zdůraznil, že rusko-ukrajinská válka zůstává trvalou výzvou bezpečnostní politiky. Nestabilní zůstává také situace na Blízkém východě. Kromě toho se Kavkaz stává zdrojem konfliktů a na Dálném východě se „může kdykoli stát cokoli“.
„Nemůžeme se připravit na neočekávané. Ale zdvojnásobili jsme počet zaměstnanců Krizového centra maďarského stálého zastoupení v Bruselu, abychom byli připraveni, kdybychom museli přejít do krizového režimu,“ řekl Bóka podnikatelskému portálu Economx.hu.
Nejdůležitější cíle
Maďarská vláda shrnula nejdůležitější cíle předsednictví Rady do sedmi bodů.
V souladu s nimi bude přijata nová dohoda na podporu konkurenceschopnosti a hospodářského růstu EU. Maďarsko chce rovněž podpořit posílení evropského obranného průmyslu a inovací, jakož i spolupráci mezi členskými státy při pořizování obranného vybavení. Vnější partnerství mají být rozvíjena za účelem ochrany vnějších hranic a boje proti příčinám migrace.
Zemědělská politika se má zaměřit na podporu zemědělců s cílem zajistit potravinovou bezpečnost v Evropě. Maďarské předsednictví chce rovněž dosáhnout pokroku v oblasti rozšiřování EU. Maďarsko chce, aby se politika rozšíření stala objektivním a na výkon orientovaným procesem. Bude zahájena strategická debata o budoucnosti politiky soudržnosti a demografické otázky budou „zařazeny na pořad jednání ve všech formách a na všech fórech“.
Ministr Bóka ve svém prohlášení z konce května rovněž nastínil tři cíle, kterými se budou opatření Maďarska v tomto období řídit. První prioritou je načasování. To by mělo zajistit hladký institucionální přechod. Druhým klíčovým bodem je, aby předsednictví Rady bylo vnímáno jako neutrální a čestný prostředník, který je loajální vůči ostatním členským státům a institucím. Třetí projekt se soustředí na výše zmíněné „vlastní cíle“.
Více diplomatického dialogu
Maďarská vláda je toho názoru, že je zapotřebí více diplomatického dialogu v Bruselu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó tento názor minulý týden ilustroval na konkrétním příkladu. V souvislosti s přípravou předsednictví v Radě EU během návštěvy Laosu oznámil, že Maďarsko bude spolupracovat také s Laosem, který v současné době předsedá Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).
Během maďarského předsednictví má být v Bruselu posílen přístup zaměřený na vyjednávání. To je důležité zejména pro řešení ozbrojených konfliktů, zdůraznil Szijjártó.
„Vzhledem k válce na Ukrajině a dalším globálním konfliktům je zásadní, aby ASEAN a EU vyslaly stejný signál: Řešení neleží na bitevním poli, ale u jednacího stolu,“ uvedl ministr zahraničních věcí.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
